Sláva

Na základě dopisů R.G.Shawa, které jsou doposud uloženy na Harvardské univerzitě…. Charakter, síla v srdci, touha padnout za svobodu – asi nikoho nepřekvapí, že o tom je tento film. O zformování 54. Massachusettského pluku, o jeho trnité cestě na bojiště, o lidech, kteří jej tvořili, o pozadí války Sever vs. Jih. A že i černoch si svoji svobodu pomáhal vybojovat sám. Jsou tu davové scény, uvidíte tehdejší způsob vedení boje a doktorskou řezničinu. Nejen plukovník Robert Gould Shaw zjistí, že vojna nejsou jen parády a přehlídky. Jaké jsou politické záměry? Jaké jsou vojenské cíle? Proč jsou vůbec tady? Tato válka není totiž jen válkou bílejch. HRDOST A DŮSTOJNOST TĚM, KTEŘÍ POZNALI POUZE PONÍŽENÍ. Než si však získají úctu ,,bílých“ stejně ještě pár let potrvá. O čemž by plejáda černošských herců mohla jistě říci své. PŘÍBĚH ***** HUMOR * AKCE *** NAPĚTÍ *** Víte že? V Americké občanské válce bojovali také češi? (24.10.2009)

Film plný filmovo-hereckých objavov. Som rád, že vtedy len tridsaťpäť ročnému Zwickovi dali šancu pri takomto monumente s ťažkou vojnovou aj sociálnou tématikou. Broderick podal veľmi sympatický výkon a Denzel sa ušla jedna z prvých neslávne známych nepremenených sošiek. Naopak Freeman sa mi sem trošku nehodil. Ale bojové scény sú impozantné, dialógy, prejavy a reč pekne spísaná a príjemná pre uši (aj keď monológy to trošku spomaľovali), čo dopomohlo dokonalému vykresleniu postáv. 85%. (21.03.2007)

Glory je zvláštní snímek. Na jednu stranu zapadá do kategorie poctivé filmařiny. Buduje postavy, vystavuje zápletku, hýčká si vaše emoce  a postupně se dostává k bodu, kdy má přijít vrchol. Až na to poslední se vše více či méně daří. Film obsahuje skutečně silné momenty, které vás nutí se zamyslet. Ale nedokáže z nich vytěžit maximum. Možná tolik ani nechtěl. Když bych si měl lehce protiřečit, tak vlastně Glory pochválím za to, že není povrchní a prvoplánový. Kde ale děj, v mém případě,  nevtáhl je závěrečná bitva. Bohužel jsem zůstal na gauči a neúčastnil jsem se ji.  Prostě mezi mnou a děním na obrazovce zůstal prostor. A to je škoda. Celkově, ale film rád doporučím. 70 procent v rámci dalšího povedeného filmového rande s IceQueen. (04.07.2021)

Na Posledního samuraje z dílny stejného režiséra tomu ždibec schází, ale i tak filmový masterpiece. Je mi až s podivem, že se mi tento film tak dlouho vyhýbal, až nedávno jsem ho náhodou našel. Filmů s tématikou Občanské války v USA moc člověk nenajde, napadá mě třeba Lincoln, což se shodou okolností vyznačuje podobnými prvky. Od Glory nečekejte film plný bojů, výbuchů a krvavých přestřelek. Samozřejmě to i tady hraje určitou roli, ale prvotně film "válčí" v psychologických vodách, změnách charakteru (Broderick nejlepší postavou filmu, jednoznačně) a také zde hlavní hrdina svádí bitvu s předsudky vůči černošským vojákům pod svým velením. Jedná se o komorní drama soustředěné na herecké výkony, ale komu to může vavit ? Broderick si mě svým výkonem získal, zdatně mu sekundoval Freeman a perfektní Washington. Film se může také pyšnit naprosto luxusním soundtrackem od Hornera, podle mě jeden z nejkrásnějších hudebních motivů vůbec. Závěrečná bitva mě tak trochu emocionálně skolila, neboť jsem věděl, že happyend se nedostaví. Úžasný lidský film, kde si každý divák uvědomí, že válka je obecně nesmyslná, zde notabene ten styl vedení (ty náběhy vstříc smrti mi rvaly oči, strašná strategie). Po dlouhé době film, který mě nefalšovaně odstřelil. Za mě dávám 89 % (27.07.2018)

Edward Zwick zvládá snímky napěchované patriotismem či různými formami nacionalismu na jedničku a není se čemu divit, že mu byla svěřena režie filmu, který poukazuje na dvě z nejbolavějších míst americké historie (Americká občanská válka + problém rovnoprávnosti Afroameričanů). Snímek pojednává o formování prvního černošského regimentu v řadách armády Unie v době Americké občanské války, tedy v době, kdy američtí otroci ještě nebyli ústavně definitivně osvobozeni. Snímkem prostupuje společenský kontext a problém rasové nesnášenlivosti, nerovnoprávnosti a vzájemné nenávisti. Na druhou stranu Zwick z mého pohledu nepochopitelně nedostatečně uvádí do kontextu a přehlíží určité historické skutečnosti, které jsou podstatné. Například, že prohlášení Abrahama Lincolna z roku 1862 o osvobození otroků ve "vzbouřeneckých státech" (platné od začátku roku 1863 - v celé Unii bylo otroctví zrušeno až kompletní ratifikací 13. dodatku Ústavy v roce 1865), které následovalo po úspěšné bitvě u Antietamu, byla vlastně zamaskovaná snaha o získání dalších vojenských sil, kterých při krvavosti tohoto konfliktu houfem ubývalo. Tudíž to byl zcela logický krok, který měl přilákat afroamerické otroky ze států Konfederace do řad armády Unie, způsobit rozvrat ve státech Jihu a následně dát najevo, že od této chvíle se stává podmínka zrušení otroctví jedním ze dvou hlavních motivů k vedení války. Mimochodem to také přispělo k tomu, že bylo znemožněno Británii či Francii podpořit Jih, jelikož by to znamenalo jejich podporu otroctví, které samy již ve svých koloniích zrušily. Je tedy naprosto zřejmé, že záměr nasadit afroamerické oddíly by byl uskutečněn i bez odvahy 54. regimentu v bitvě u Fort Wagneru. Těch nejasností nalezneme více, ale to nemusí být pro každého to nejpodstatnější. Mnohem větší problém je, že v tomto snímku je až moc patosem nasáklých proslovů, monologů a hesel. Osobně s jistou míru patriotismu (který neodmyslitelně patří k americké výjimečnosti) nemám problém, ale zde se mi toho zdálo především ve druhé části filmu opravdu moc (zřejmě tedy jde o kvantitu těchto projevů). Jinak Washington a Freeman jsou bezvadní a překvapilo mě i bílé osazenstvo v čele s Broderickem, který se úlohy plukovníka Roberta Goulda Shawa zhostil na jedničku. I přes tyto výhrady se jedná o kvalitní snímek, který má co nabídnout (bojové scény jsou natočené výborně). 7/10! (17.12.2011)