Sláva

Asi nejpovedenější film Edwarda Zwicka. Pojednává se zde sice o americké historii, ale tentokrát je nám prezentována takovou nenásilnou formou. Patriotismus samozřejmě nechybí, ale není servírován v koňských dávkách a není na něm postaven celý příběh. Výborné herecké obsazení je protentokrát zárukou kvalitních výkonů. (12.08.2002)

Film plný filmovo-hereckých objavov. Som rád, že vtedy len tridsaťpäť ročnému Zwickovi dali šancu pri takomto monumente s ťažkou vojnovou aj sociálnou tématikou. Broderick podal veľmi sympatický výkon a Denzel sa ušla jedna z prvých neslávne známych nepremenených sošiek. Naopak Freeman sa mi sem trošku nehodil. Ale bojové scény sú impozantné, dialógy, prejavy a reč pekne spísaná a príjemná pre uši (aj keď monológy to trošku spomaľovali), čo dopomohlo dokonalému vykresleniu postáv. 85%. (21.03.2007)

Edward Zwick zvládá snímky napěchované patriotismem či různými formami nacionalismu na jedničku a není se čemu divit, že mu byla svěřena režie filmu, který poukazuje na dvě z nejbolavějších míst americké historie (Americká občanská válka + problém rovnoprávnosti Afroameričanů). Snímek pojednává o formování prvního černošského regimentu v řadách armády Unie v době Americké občanské války, tedy v době, kdy američtí otroci ještě nebyli ústavně definitivně osvobozeni. Snímkem prostupuje společenský kontext a problém rasové nesnášenlivosti, nerovnoprávnosti a vzájemné nenávisti. Na druhou stranu Zwick z mého pohledu nepochopitelně nedostatečně uvádí do kontextu a přehlíží určité historické skutečnosti, které jsou podstatné. Například, že prohlášení Abrahama Lincolna z roku 1862 o osvobození otroků ve "vzbouřeneckých státech" (platné od začátku roku 1863 - v celé Unii bylo otroctví zrušeno až kompletní ratifikací 13. dodatku Ústavy v roce 1865), které následovalo po úspěšné bitvě u Antietamu, byla vlastně zamaskovaná snaha o získání dalších vojenských sil, kterých při krvavosti tohoto konfliktu houfem ubývalo. Tudíž to byl zcela logický krok, který měl přilákat afroamerické otroky ze států Konfederace do řad armády Unie, způsobit rozvrat ve státech Jihu a následně dát najevo, že od této chvíle se stává podmínka zrušení otroctví jedním ze dvou hlavních motivů k vedení války. Mimochodem to také přispělo k tomu, že bylo znemožněno Británii či Francii podpořit Jih, jelikož by to znamenalo jejich podporu otroctví, které samy již ve svých koloniích zrušily. Je tedy naprosto zřejmé, že záměr nasadit afroamerické oddíly by byl uskutečněn i bez odvahy 54. regimentu v bitvě u Fort Wagneru. Těch nejasností nalezneme více, ale to nemusí být pro každého to nejpodstatnější. Mnohem větší problém je, že v tomto snímku je až moc patosem nasáklých proslovů, monologů a hesel. Osobně s jistou míru patriotismu (který neodmyslitelně patří k americké výjimečnosti) nemám problém, ale zde se mi toho zdálo především ve druhé části filmu opravdu moc (zřejmě tedy jde o kvantitu těchto projevů). Jinak Washington a Freeman jsou bezvadní a překvapilo mě i bílé osazenstvo v čele s Broderickem, který se úlohy plukovníka Roberta Goulda Shawa zhostil na jedničku. I přes tyto výhrady se jedná o kvalitní snímek, který má co nabídnout (bojové scény jsou natočené výborně). 7/10! (17.12.2011)

Zwick to měl v ruce už před dvaceti lety. Na Glory se toho dá zkritizovat spousta, od pořádné porce patosu přes mdlého Brodericka (leadera regimentu mu prostě nežeru) až po všudypřítomná klišé vylézající zpod modrých kabátů. Jenže Zwick věděl už tenkrát, jak vzít zajímavé téma za pačesy a prolétnout s ním skrze dvě hodiny čistého času se vší parádou, která k tomu patří. Do posledního gramu vyvážil všechny neduhy, jež by jiné utopily, a ještě k tomu přihodil řádný nátřesk vynikajících (a nekompromisních) akčních scén, z nichž padá na zadek i Spielberg a jeho vojín Ryan. Jestli vás ani po tomhle filmu nezačne zajímat tématika americké občanské války, pak je s vámi něco špatně. Finální bitva nedojme jen ty nejzatvrdlejší. (26.03.2009)

Americká občianska vojna je pre mňa dosť zaujímavá téma, preto som bol zvedavý na tento snímok. Snímka sa miesto typickej vojny zaoberala skôr černošskou tématikou, respektíve černochov, ktorí túžia bojovať za Úniu proti Konfederácii. Z hlavných úlohách sa mi najviac páčil Morgan Freeman. Danzel Washington tiež perfektný výkon, ale bohužiaľ Matthew Broderick mi prišiel dosť slabý, povedal by som, že tú rolu mohol zvládnuť lepšie. Kvalitný vojnový snímok. Záverečná scéna, kedy ide černošská čata prvý krát do boja (je jasné ako to dopadne) dobývať pevnosť Fort Wagner, je smutná a krásna zároveň. (03.02.2015)