Sláva

Edward Zwick zvládá snímky napěchované patriotismem či různými formami nacionalismu na jedničku a není se čemu divit, že mu byla svěřena režie filmu, který poukazuje na dvě z nejbolavějších míst americké historie (Americká občanská válka + problém rovnoprávnosti Afroameričanů). Snímek pojednává o formování prvního černošského regimentu v řadách armády Unie v době Americké občanské války, tedy v době, kdy američtí otroci ještě nebyli ústavně definitivně osvobozeni. Snímkem prostupuje společenský kontext a problém rasové nesnášenlivosti, nerovnoprávnosti a vzájemné nenávisti. Na druhou stranu Zwick z mého pohledu nepochopitelně nedostatečně uvádí do kontextu a přehlíží určité historické skutečnosti, které jsou podstatné. Například, že prohlášení Abrahama Lincolna z roku 1862 o osvobození otroků ve "vzbouřeneckých státech" (platné od začátku roku 1863 - v celé Unii bylo otroctví zrušeno až kompletní ratifikací 13. dodatku Ústavy v roce 1865), které následovalo po úspěšné bitvě u Antietamu, byla vlastně zamaskovaná snaha o získání dalších vojenských sil, kterých při krvavosti tohoto konfliktu houfem ubývalo. Tudíž to byl zcela logický krok, který měl přilákat afroamerické otroky ze států Konfederace do řad armády Unie, způsobit rozvrat ve státech Jihu a následně dát najevo, že od této chvíle se stává podmínka zrušení otroctví jedním ze dvou hlavních motivů k vedení války. Mimochodem to také přispělo k tomu, že bylo znemožněno Británii či Francii podpořit Jih, jelikož by to znamenalo jejich podporu otroctví, které samy již ve svých koloniích zrušily. Je tedy naprosto zřejmé, že záměr nasadit afroamerické oddíly by byl uskutečněn i bez odvahy 54. regimentu v bitvě u Fort Wagneru. Těch nejasností nalezneme více, ale to nemusí být pro každého to nejpodstatnější. Mnohem větší problém je, že v tomto snímku je až moc patosem nasáklých proslovů, monologů a hesel. Osobně s jistou míru patriotismu (který neodmyslitelně patří k americké výjimečnosti) nemám problém, ale zde se mi toho zdálo především ve druhé části filmu opravdu moc (zřejmě tedy jde o kvantitu těchto projevů). Jinak Washington a Freeman jsou bezvadní a překvapilo mě i bílé osazenstvo v čele s Broderickem, který se úlohy plukovníka Roberta Goulda Shawa zhostil na jedničku. I přes tyto výhrady se jedná o kvalitní snímek, který má co nabídnout (bojové scény jsou natočené výborně). 7/10! (17.12.2011)

Jeden z nejlepších filmů o občanské válce? Spíš jeden z nejlepších (proti)válečných filmů vůbec. Strhující bitevní scény ukazují válku v celé její hrůzné nesmyslnosti, scénář pak krásně předvádí, jak může být boj s nepřítelem stejně obtížný jako boj s vlastními předsudky. Perfektní herci (když máte v takovém filmu Morgana Freemana a Denzela Washingtona, nemůže to snad ani být jinak) a krásná Hornerova hudba dělají z Glory přímo nezapomenutelný zážitek. Snažím si ale nepředstavovat, jak by to vypadalo, kdyby film vznikl dnes a kolik lidí by na něj nadávalo jako na obyčejnou agitku. Raději si budu říkat, že jsme se už vážně posunuli o kus dál. (25.10.2020)

V mnoha ohledech mi přišlo, že Glory je pro Zwicka taková rozcvička před Posledním samurajem. Oba filmy do puntíku splňují představu o velkém historickém hollywoodském filmu, jaké se před pár dekádami ještě točili a oba sdílejí až nápadně podobné momenty a situace. Zwick je zručný řemeslník, takže divák má u jeho filmů jistotu, že předkládaný scenáristický mustr je převeden do finální podoby opravdu kvalitním způsobem. Navíc vývoje některých postav v Glory (hlavně Broderick a Washington) jsou opravdu zajímavé a dramaturgicky táhnou děj kupředu až k očekávanému patetickému finále, které mě sice nenaplnilo žádným povznášejícím epickým pocitem dojetí (jak tomu naopak v mém případě je v závěru Posledního samuraje), ale nijak zvlášť nezahodilo ty poctivé 2 hodiny a neubralo tak na silném zážitku. 7/10 (09.06.2018)

Clovek dostane presne to, co od velkofilmu od Zwicka ocekava. Takze paradni valecny sceny, neco toho hrdinstvi a trochu patosu. Tentokrat to neni zas tak prehnany, na druhou stranu, valecnejch scen tu mohlo bejt vic, jsou tu v podstate jen dve, jedna nekdy v polovine filmu a neni vubec spatna a pak zaverecnej utok na pevnost, kde je vysledek vicemene jasnej. A tahle druha valecna asi 20 minutova sekvence je natocena taky perfektne, obzvlast zaverecnejch asi 5 minut za zvuku nejaky kostelni hudby jsou neskutecny vizualni orgie a je to asi jeden z nejlip natocenejch utoku, co sem kdy videl. S timhle vlastne ale souvisi prvni problem filmu, kdyz se zrovna nebojuje, film se zameruje na charaktery cernochu, jejich vycvik a jak se snazi ukazat belochum, ze to nejsou jen otroci a spina na manualni praci. Ne ze by to nudilo, jen je toho zbytecne moc. Druhej problem je Broderick. On nehraje vylozene spatne, jenze jako velitel jednotky pusobi proste smesne, mladicek s prilepenou bradkou, absolutne bez charisma. Aspon, ze to zachranujou ostatni, paradni Denzel, kterej sice nehraje zas az tak uchvatne, respektive podava svuj standartni nadprumernej vykon, takze toho oskara moc nechapu. No a pak Freeman, kterej ma svoji typickou dobrackou rozumnou postavu, kterou spolehlive zvlada zahrat. Takze celkove paradni historickej velkofilm o zajimavym useku americkejch dejin, ale Zwick ma lepsi kousky. (11.07.2009)

A zase jeden z kvalitních filmů pojednávajících o amerických dějinách respektive válce sever proti jihu. Zwick je velmi schopný režisér, který ví jak točit a ze všeho nejlépe mu jdou válečné sekvence. Ten závěrečný útok na pevnost je opravdu síla. Herci solidní (hlavně Freeman v roli černošského seržanta je výborný!) a samozřejmě velmistr přes hudbu James Horner a další z jeho super kompozic. (08.04.2004)