Kin-Dza-Dza!
Obsahy(1)
Planetu Pluk v galaxii KIN-DZA-DZA pokrývá písečná poušť a jen tu a tam z ní trčí jakési poničené konstrukce. Světélkem na ručním snímači si každý může ověřit, kdo z lidí je "chatlan", a kdo pouhý "patsak", co musí nosit zvonek na nose, zdravit chatlany v podřepu a mít připravenou klec, aby jim z ní mohl pro obveselení zazpívat - neposlušný patsak může být vsazen do "etsih" s hřebíky nebo být rovnou "tranglukován". Dva Rusové z osmdesátých let 20. století se na ní ocitají nešťastnou náhodou, když se jich podivný bosý tulák na ulici v zimě vyptává na souřadnice Země aby se mohl vrátit, a oni stisknou tlačítko jeho transportního "gizma". Na poušti potkávají jiné dva trosečníky toužící po návratu na svou planetu a shánějící prostředky na "gravicap", pomocí něhož se jejich rezavějící rozskřípaný "pepelats" může přemístit na libovolné místo ve vesmíru a ne jen poletovat nad pískem. Ukazuje se, že kuřák Vladimír Nikolajevič je boháč, protože vlastní "ketse" - zápalky, jenomže z neznalosti místních "výměnných" praktik brzy o všechno přichází. A není jednoduché přežít na Pluku, kde není rozdíl mezi strážci zákona a bandity, soudce po úplném stažení obžaloby odsoudí k polovičním trestům a "ketse" obžalovaných si strčí do kapsy, a všichni chatlani s tranglukátory za pasem si s vámi dělají co chtějí. (Kubiik)
(více)Recenze (58)
Kin-Dza-Dza. Co o ní napsat? Je to vzdálená galaxie nebo jen jinak ukázaný komunistický režim v sovětském svazu? Je ku opravdu většina slov nebo je to jen ukázka "smyslu" komunikace a důležitosti slov? Znamená něco tak obyčejného a bez významného jako zápalky opravdu nejcennější surovinu nebo jen ukazují, v čem všem lidé vidí cennost? Kdo chce najde si v KDD hodně věcí, které se odkazují na vše možné. Kdo hledat nebude, unudí se a pravděpodobně ani film nedokouká. Osobně považuji KDD za velmi podařený film, který se na svět divá trochu jinak a jen škoda, že děj není zhuštěný a lehce zkrácený. Obdivuji člověka, co si dokáže vymyslet takto šílený děj, v kterém dva prostí lidé žijící v Sovětském Svazu procestují galaxii a zjistí jak důležité je mít sirky... ()
Nechápu ruský humor, a to ani v přístupných veselohrách. Takže je asi jasné, že jsem u téhle absurdní komedie trpěl jako zvíře. Film je něco mezi do sebe zahleděnou, rádoby intelektuální onanií a úplnou kravinou. Prý je v něm možné najít podobenství s pomalu umírajícím Sovětským svazem, jenže tak jak je příběh postavený, tak se tam dá najít skoro všechno, a nebo taky vůbec nic. Lidé se chovají jako idioti. Řeč nedává smysl, chování nedává smysl, kauzalita existuje jen občas a logika prakticky vůbec. Celé to trvá přes dvě hodiny. Jednu hvězdičku dám za pořád ještě slušnou režii a tu druhou za velmi schopné herce. Zbytek bych nejradši pochcal. ()
Tento film je než ryzí komedie spíše taková fantastická tragikomedie, mě nijak zvlášť neoslovil, byť má svou logiku ve své absurditě, a to mám absurdní humor docela rád.. Film získal m.j. zvláštní cenu poroty za výtvarné zpracování na filmovém festivalu v Rio de Janeiro v r. 1987. Kromě uvedeného J. Jakovleva jsou v hlavních postavách Jevgenij Leonov, Levan Gabriadze a Stanislav Ljubšin, o nichž však zmínka, že hrají není žádná. Takže : Ku....ku....ku... Mama, mama, čto ja budu dělať... Tu poslední větu pochopíte, až film. uvidíte. ()
Viděl jsem to jako děcko, možná i ke konci osumdesátek. Jedné co jsem si pamatoval byla jedna scéna a slovo gravicapa. Nevím, jak moc chtěl Danělija ukázat ten strašný bizár všeho co je ruské anebo chtěl natočit jen film o absurditě Gulagu, ale určitě se mu podařilo natočit film o člověku. Ecce homo! Ruská duše je jeden zatraceně obrovský a nepochopitelný vesmír. ()
Tenhle film jsem viděl prvně jako dítě někdy před dvaceti lety. Jméno i děj jsem časem zapomněl, ale pozdrav "Ku!" jsem si pamatoval 20 let a jen kvůli tomu jsem si zjistil jméno filmu, film sehnal a nadšeně znova shlédl. Je až neuvěřitelné, jaké měl scénárista nápady - klobouk dolů. Opravdu netuším, jestli to je nějaká satira na komunistický režim nebo ne, žádnou skrytou myšlenku jsem ve filmu nehledal, jen jsem se nechal unášet promyšleným dějem a obdivoval kulisy a prostředí. Pořád se mi nabízelo srovnání se světem herní série Fallout - poušť, zrezivělé plechové bunkry a stroje, skupinky nejrůznějších existencí, které jen přemýšlí, jak člověka podrazit a okrást. Tempo snímku je poměrně rozvláčné a film působí zdlouhavě, možná by mu prospěl rychlejší spád, ale na starší ruský film se není čemu divit. Začínal jsem psát komentář s tím, že udělím čtyři hvězdičky kvůli pomalému tempu, ale když si zpětně uvědomím, že mi film leží v hlavě celých 20 let a dlouho jsem marně zjišťoval název, musím dát pět. Nenapadá mě scéna, kterou bych byl ochotný vystřihnout kvůli rychlejšímu spádu děje. PS: Hudba z filmu je taky úžasná, uvažuju o změně vyzvánění do mobilu :-).... ()
Galerie (27)
Photo © Mosfilm
Reklama