Reklama

Reklama

Epizody(6)

Obsahy(1)

Neuvěřitelné věci se dějí na francouzském královském dvoře! Píše se rok 1782, sedm let před Francouzskou revolucí, a nemorální Colombine, hraběnka de Vache žije a intrikuje v paláci ve Versailles na dvoře Ludvíka XVI. Jejími nohsledy jsou otrlá služebná Lisette a sluha Bouffant. Donášejí královně Marii Antoinettě, všemožně se snaží pokořit hraběnčinu úhlavní nepřítelkyni, madam de Plonge, a v rámci svých intrik se neštítí ani vraždy. Vůbec netuší, že dekadentnímu dovádění francouzské aristokracie už brzy učiní přítrž Velká Francouzská revoluce. (Česká televize)

(více)

Recenze (48)

easaque 

všechny recenze uživatele

docela zábavné, ale někdy až křečovitě - vtípky však jednodušší a vulgární. Trochu něco na způsob seriálu Absolutely Fabulous, ale hozený do doby vlády Ludvíka a Marie Antoinetty. Přesto to nedosahuje jeho kvalit a s odstupem času mu dávám lepší tři hvězdičky. [ PŘÍBĚH: 2 /// NÁLADA: 3 /// ART: 0 /// STYL: 2 /// CASTING: 1 (3*MAX) ] ()

bllm 

všechny recenze uživatele

Dělat si srandu z Francouzů nebylo Angličanům nikdy cizí. Vydařenej komediální sitcom. Ikdyž je ten přisprostlej humor trochu pokleslej, je všechno hodně dobře promyšleno a nikdy to nesklouzne k bezduchosti, je to příjemnej oddech od závažnějších témat. Perfektní překlad do češtiny dává vyznět všem vtipům, je to asi jeden z mála případů, kdy by to asi i se sebelpšíma titulkama nebylo ono. ()

Reklama

gudaulin 

všechny recenze uživatele

Existenci seriálu jsem zaznamenal, když jsem náhodou narazil na nadšený komentář přirovnávající sérii ke zdařilé Černé zmiji. Navnaděný jsem si pustil první díl a setkal jsem se s přímočarým laciným humorem, místy skutečně hrubozrnným. Rychle mě přešla chuť pokračovat ve sledování, protože ke kvalitám Černé zmije se to nepřibližuje ani vzdáleně. Lechtivá témata se dají zvládat, aniž by bylo nutné sklouzávat k vulgaritám, jen to chce cit, schopnost včas se zastavit a pouze naznačit, hrát si se slovy a se situační komikou. Pravdou je, že i výše zmíněná Černá zmije se celou první sérii hledala, tak špatná ale nebyla nikdy. Za první díl dávám celkový dojem 25 % s tím, že je docela dobře možné, že bych ještě hvězdičku v pokračováních nakonec našel. Ale existuje spousta lepších děl, tak nač s tímhle ztrácet čas... ()

Zagros 

všechny recenze uživatele

Chudina nemá na chleba? No tak ať jedí koláče… to zazní jako poslední věta z úst jedné pařížské šlechtičny, která je cynická, zlá a hloupá mrcha. Jako postava je značné protivná, ale točili to Angličané o Francouzích, tak se není čemu divit. :-) Vyřádili se na všech postavách. Jinak jde o ztřeštěný konverzační komediální seriál, který je založený často na jednoduchých vulgárních vtipech. Nicméně musím přiznat, že se mnohé z nich povedly a rozesmály mě. Celá série má jen šest dílu cca po dvaceti minutách, což je plus. Díky tomu se mi ten druh humoru nestačil přejíst a nezačal mě nudit. Jako krátké pobavení se to dá, když jej ale minete, o nic zásadního nepřijdete. ()

bittersweet 

všechny recenze uživatele

Dlouho jsem se tak nebavila, jako při sledování tohoto seriálu. Člověka skoro mrzí, že je jen šest epizod, ale na druhou stranu se tak zaručí, že některé gagy se nestanou opakováním otravné. Většina vtipných situací vzniká střetem světa hraběnky de Vache, která si žije v takovém luxusu, že ani nepotřebuje chápat, jakým způsobem funguje klika u dveří, s realistickým světem služebné Lisette, která pochází z běžného lidu. Epizoda The Portrait je asi nejlepší, ztvárnění de Sadeho a malířky Vigée Le Brun s rukama od barev jsou dokonalá! Epizoda The Royal Command Performance se evidentně nechala inspirovat dobovými karikaturami módních trendů a dovedla je k absurdní dokonalosti, kdy bylo třeba i dveře probourat, což se sice s každou novou vyšší či širší módní vlnou opravdu dělalo, ale věřím, pevně doufám, že ne takto. V tomto díle se nakonec dozvíme i jak to doopravdy bylo s ikonickou větou francouzských dějin "Let them eat cake!" ()

Galerie (1)

Zajímavosti (1)

  • V této epizodě hraběnka vyčítá Bouffantovi, že jeho povinností rozhodně není to, co dělal před 3/4 hodinou (byl u svého milence v Paříži). Stefan Zweig však ve své biografii o Marii Antoinettě popisuje, že cesta z Versailles do hlavního města trvala kočárem 2 hodiny, svižnou chůzí pak nejméně 6 hodin. (stefji)

Reklama

Reklama