Reklama

Reklama

Snímek režiséra Luise Buñuela se odehrává ve španělském Toledu dvacátých let minulého století. Tato mistrovská, komická a místy i erotická studie zvrhlosti, pokrytectví a nemoci zkoumá zvrácený vztah Tristany (Catherine Deneuve) a jejího poručníka Dona Lopeho (Fernando Rey), který se dívky ujme po smrti její matky. Stárnoucí bonviván Lope, který se navenek prezentuje jako velice zbožný muž, zatímco v soukromí se oddává všem svých choutkám, je krásnou Tristanou tak hluboce přitahován, že se nedokáže ubránit jejímu svedení. Katolická hierarchie ignoruje to, co Lopez dívce udělal a káže poslušnost jeho učení, což Tristanu rozzuří a začne spřádat plán pomsty. (Cinemax)

(více)

Videa (1)

TV spot

Recenze (86)

GodComplex 

všechny recenze uživatele

Bunuel zoufale potrebuje rozsahle surrealisticke hriste, jinak nema co hrat. Tohle neni spatne, ale na nej prilis normalni, kdo mu to ale cele neskutecne zveda z prumeru je Catherine Deneuve, ktera by si tyhle divne sarmantni a podezrele osudove zeny mela nechat patentovat. Uvedomil jsem si jak moc mi svym hranim pripomina jednu znamou a rozhodl jsem se ji tak poctit cestnym mistem v me zenske herecke topce. Congrats Catherine! 7/10 ()

mortak 

všechny recenze uživatele

Další dílek do skládanky. Bunuel variuje zkušenou rukou své celoživotní téma. Don Lope - stárnoucí chudý aristokrat, který morálními sofismaty zakrývá svoji lenost, poživačnost a zbabělost. Jenže tento "vznešený" útěk před odpovědností je lákavý i pro ženy. A tak Tristana přejímá všechny ty výmluvy svého poručníka, aby v závěru projížděla nevšímavě okolo kočárků a chův s kojenci. ()

Reklama

Matty 

všechny recenze uživatele

„Jsem tvůj otec i manžel. To záleží podle situace.“ Don Lope je pokrytec. Tvrdí jedno, činí druhé. Tváří se jako ženin patron, ve skutečnosti si ji přivlastňuje. Podobně ho Tristana nejdříve miluje (opravdu miluje?) a poté, co z ji její imobilita přiblíží snáze přivlastnitelnému majetku, nenávidí. Neboť ženy nezapomínají a sexualita nemůže být spoutána natrvalo (téma prostupující celou Buñuelu filmografii), pomsta se podávat bude. Za studena. Pomalu, plynule, s předtuchou neodvratného. Tak film plyne, tak Buñuel režíruje. Jedním střihem bez upozorňujícího titulku klidně přeskočí několik let. Nač zdržovat. Ani v takto odměřeném díle si tvůrce Andaluského psa neodpustil své surreálné sny, záběry ale rozhodně neplýtvá. Vtipně s nimi šetří. Jako když společně se psem vyžene z ložnice, kde se schyluje k milostnému aktu, také lačně přihlížejícího diváka. Tristanu by byla radost rozebírat z hlediska postav a herectví. Fascinující proměnu prodělává Catherine Deneuve, z defenzívy hladce přechází do útoku. Ale copak lze zvítězit ve válce proti sobě samému? 75% Zajímavé komentáře: sportovec, gudaulin, Lavran ()

Martin741 

všechny recenze uživatele

Moj prvy Bunuelov film a hned pecka. Scenar je vyborny : je o premene z nevinneho dievcata /Catherine Deneuve/ na staru zatrpknutu mrchu, ktora je zivotom maximalne otravena. K tomu sa pridava pribeh, ktory ani trochu nenudi, prostredie mesta Toledo 20. storocia potesi divakovu dusu. A za smutny a depresivny koniec filmu musim dat vysokych 87 % ()

pakobylka 

všechny recenze uživatele

Tristana ... je pouze tím, kým ji Don Lope udělal - za vydatné pomoci obzvláště kruté hříčky osudu. Z její proměny až mrazí: SAMA se stává osudem, který bez slitování vrací všechny rány ... i s úroky. Zahořklé, cynické drama, které dobře zná nejenom všechny naše hříchy, ale i tajné myšlenky. Drama, které dost možná potvrzuje i starou známou pravdu, že opakem lásky není nenávist, ale lhostejnost ... pokud jste ochotni připustit, že láska (případně iluze lásky) má nekonečně mnoho podob a může ji provázet cokoli - dokonce i pokrytectví, nadřazenost a sobectví. ()

Galerie (35)

Zajímavosti (9)

  • Luis Buñuel povedal, že mnohé z Tristaniných výstredností, vrátane jej zvyku žiadať ľudí, aby si vybrali medzi takmer identickými predmetmi, boli založené na podobných zvykoch režisérovej sestry. (Bilkiz)
  • Luis Buñuel urobil zmeny v pôvodnom románe Benita Péreza Galdósa, aby bol film osobnejší. Napríklad presťahoval dejisko z Madridu do svojho niekdajšieho domova Toleda. Tiež zmenil pôvodný obdobie, v ktorom sa dej odohráva z konca 19. storočia na koniec 20. rokov 20. storočia, keď bol on sám mladým mužom. (Bilkiz)

Reklama

Reklama