Tristana

"Zajděte pro kněze, ať ji dnes večer vyzpovídá." "Kněz v mém domě?? Nikdy! Děkuji za radu, ale tohle odmítám." Tradiční Buňuelova kritika katolicismu z úst hlavní mužské postavy Dona Lopeho, kterého ztvárnil Buňuelem často obsazovaný Fernando Rey, je vedle kritiky buržoazie nepřehlédnutelná složka myšlenkové linie filmu. Ovšem ještě důležitější je vztah sobeckého a samolibého Dona Lopeho a jeho schovanky, nevinné a počestné Tristany. Don Lope svou svěřenkyni nejprve úzkostlivě střeží před nástrahami světa, ale poté jí sám svede a zničí tak její život. Tristana zahořkne a závěr filmu s telefonem je jen nádherným vyvrcholením jejich vzájemného poměru. Don Lope, který se prohlašoval za jejího otce i manžela zemřel a Tristana se tak alespoň symbolicky dočkala naplnění svého snu, ve kterém vídávala hlavu svého poručníka zavěšenou na zvonici místo srdce zvonu. Tento snímek má hodně společného s režisérovým posledním filmem Ten tajemný předmět touhy, ale svou kritikou čerpá i z dřívějšího filmu Viridiana a předznamenává Nenápadný půvab buržoazie. Zřejmě to není Buňuelův nejlepší film, ale pozornost si určitě zaslouží (minimálně díky skvělým výkonům Fernanda Rey a Catherine Deneuve). (08.05.2006)

„Tristana” , kto je Ti viac sympatickejší, starý poručník Don Lope, ktorý sa Ťa ujal, či mladý maliar Horacio, do ktorého si sa "nechtiac" zamilovala ? O druhom pánovi prakticky ani nič neviem, najskôr len o tom prvom, čo v spoločnej domácnosti s Tristanou prapodivným spôsobom nažíva, kedy ona strašne zvláštne sny o ňom máva, až sa normálne o ňu trochu obávam, pretože sa všetko ešte oveľa viac skomplikuje, keďže neskôr vážne ochorie, čo ju povahovo radikálne zmení, že odteraz myslí už iba na to, ako sa čo najideálnejšie vypomstiť starému Don Lopeovi, trebárs, čo sa tak spolu zosobášiť, vtedy by sa to vyriešilo samo od seba... ? / Tandem Buñuel/Deneuve, vždy čímsi abstraktným každý spoločný filmový počin ozvláštni, buď sexualitou, alebo provokáciou, či najlepšie to bude celé spojiť dohromady, kedy automaticky vzniká kinematografický zážitok... ? Niečo ma na obidvoch stále fascinuje, na režisérovi to je odťažitá, sugestívna réžia, na herečke chladná neprístupnosť, ktorou si udržiava neustálu pozornosť diváka, a do toho si taktiež zamiešajte ďalšie extravagantné postavy - Saturna a Saturnu, či hereckých matadorov: Španiela Fernanda Reya a Taliana Franca Nera, že vám garantujem - nudiť sa isto nikdy nebudete ? Chvíľu som váhal nad štyrmi hviezdičkami, od ktorých ju delí sotva minimum. Čím je divák viac odviazanejší, tým mu Tristana viac sadne, to viem určite. (11.07.2020)

Fascinující herecký výkon předvedla Catherine Deneuve v roli Tristany, když se z mladé naivní dívky, která se stává po smrti své matky schovankou dona Lopeho (Fernando Rey), mění v chladnou a nemilosrdnou ženu. Louis Buñuel obsadil do svého filmu Catherine Deneuve podruhé (prvním společným filmem byla Kráska dne) a vytvořil tak dva opravdové klenoty světové kinematografie. (13.06.2005)

Skvělý film, jaký mohl natočit pouze Luis Buñuel. Catherine Deneuve je v titulní roli zcela oslňující. Příběh Tristany může připomenout děj Nabokovovy Lolity či Buñuelova posledního snímku Ten tajemný předmět touhy, a velmi se mi líbil, od první minuty až do trpkého závěru. UPDATE 1.3.2020 - Na podruhé po 7 letech jsem ten film vnímal poněkud rezervovaně. Jednak mi přišlo, že je děj posouván vpřed tak nějak útrpně mechanicky, a za celou dobu mě to do sebe nedokázalo vtáhnout a přišlo mi to mírně nezáživné, a jednak mi ten námět sám o sobě přijde značně fádní a neobyčejně ohraný. Filmů o tom, jak si starý muž začal s dívkou, která by mohla být jeho vnučka, je nepočítaně (z těch lepších jsem si u sledování Tristany vzpomněl třeba na Taková, jaká jsi či Umírající zvíře), a tento ozvláštňuje snad jen to, že tu dívku hraje úchvatná Catherine Deneuve (která mi zde však přišla předabovaná - film jsem zhlédl ve španělském znění a přišlo mi, že její hlas zde zněl nějak jinak než obvykle, navíc mám pochybnosti, jestli vůbec umí španělsky) a že to natočil právě Buñuel. A Franco Nero mi zde přišel dost hrozný (ale možná jsem jen zaujatý, protože jsem si ho strašně zošklivil v té Jakubiskově obludnosti Post Coitum). Btw. ten obsah zde od Cinemaxu, to musel psát někdo, kdo ten film neviděl ani z rychlíku, protože tam píše naprosté nesmysly, které v tom filmu vůbec nejsou. (25.05.2013)

Abych se přiznal, Krásku dne mám od Buňuela přece jen radši - je rozvernější a zároveň mnohem víc sarkastická než poměrně depresivní Tristana, jejíž ústředním tématem je zahořklost a z ní vyplývající nenávist. Nicméně v obou filmech se objevuje skvělá Catherine Deneuve a Tristana funguje především díky její přítomnosti a výbornému výkonu. Není to jen film o vztahu jednoho starého muže a nezralé dívky, ale taky snímek o společnosti své doby, o závislém postavení žen a o střetávání moderního světa se starými pořádky a hodnotovými žebříčky. Když se Don Lope konfrontuje s mladým umělcem a vyzývá ho na souboj, dostane místo přijetí výzvy ránu pěstí do nosu. I tak se mění svět, kde se ztrácí prostor pro starou patriarchální noblesu. Buňuel je břitký kritik pokrytectví starých měšťanských a šlechtických pravidel a z řady dialogů je znát jeho opovržení světem tzv. lepších lidí. Celkový dojem: 85 %. (03.10.2008)