Reklama

Reklama

Snímek režiséra Luise Buñuela se odehrává ve španělském Toledu dvacátých let minulého století. Tato mistrovská, komická a místy i erotická studie zvrhlosti, pokrytectví a nemoci zkoumá zvrácený vztah Tristany (Catherine Deneuve) a jejího poručníka Dona Lopeho (Fernando Rey), který se dívky ujme po smrti její matky. Stárnoucí bonviván Lope, který se navenek prezentuje jako velice zbožný muž, zatímco v soukromí se oddává všem svých choutkám, je krásnou Tristanou tak hluboce přitahován, že se nedokáže ubránit jejímu svedení. Katolická hierarchie ignoruje to, co Lopez dívce udělal a káže poslušnost jeho učení, což Tristanu rozzuří a začne spřádat plán pomsty. (Cinemax)

(více)

Videa (1)

TV spot

Recenze (86)

kaylin 

všechny recenze uživatele

Silný snímek, který překvapivě není až tak divácky náročný, ale stejně je do něj těžké proniknout, protože celou dobu prostě budete mít pocit, že něco není v pořádku a že se to celé musí nějak zvrtnout, že není naděje na naprosto šťastný konec. Herecky výborně obsazené, což jen Luis Buñuel potvrzuje zdatnou režií. Přesto mě nedokázal uhranout. ()

pakobylka 

všechny recenze uživatele

Tristana ... je pouze tím, kým ji Don Lope udělal - za vydatné pomoci obzvláště kruté hříčky osudu. Z její proměny až mrazí: SAMA se stává osudem, který bez slitování vrací všechny rány ... i s úroky. Zahořklé, cynické drama, které dobře zná nejenom všechny naše hříchy, ale i tajné myšlenky. Drama, které dost možná potvrzuje i starou známou pravdu, že opakem lásky není nenávist, ale lhostejnost ... pokud jste ochotni připustit, že láska (případně iluze lásky) má nekonečně mnoho podob a může ji provázet cokoli - dokonce i pokrytectví, nadřazenost a sobectví. ()

Reklama

kinej 

všechny recenze uživatele

Tyhle psychologické sondy miluju. Přerod z nevinného květu v zatrpklou mrchu je zde popsán s maximální věrohodností. Film je však i dosti absurní, a není těžké se díky absolutní nepředvídatelnosti děje snadno ztratit. To je však to co na tomto typu filmu vyhledávám. Nejistota a mnohoznačnost. Závěrečné ohlednutí, jež v pár střizích zpětně dokumentuje Tristatninu přeměnu za doprovodu tajemných zvukových efektů je geniální tečkou filmu. Jediným záporem filmu jsou špatné postsynchorny, které místy úplně eliminují okolní zvuk. ()

Anderton 

všechny recenze uživatele

Fernando Rey je podľa mňa najmenej sympatický herec všetkých čias (Lee Van Cleef mi ráči prepáčiť). Možno je to fajn chlapík, ale jeho úlohy, podobne ako v tomto filme, vo mne vyvolali voči nemu ťažkú averziu (ja viem, že to bol Bunuelov zámer a je to dôkaz jeho hereckého majstrovstva). Hrá tu starého úchylného psychopata, ktorý sa vyburuje na krásnej Catherine. Tento môj subjektívny dojem mi zabraňuje, aby som si film vychutnal vďaka jeho vysokým kvalitám. Ešte že mu to na konci Catherine poriadne natrela! Na druhý krát už som bol schopný sa odosobniť od antipatií voči Reyovi a vnímať aj Buňuelovu inteligentnú filmovú reč. Pokrytectvo, ľavičiarstvo, túžba po pomste, mužská túžba vlastniť ženu, nepredvídateľnosť ženského správania a prostý fakt, že ľudia sa vekom vďaka svojej minulosti a skúsenostiam (častokrát nepríjemným) menia, to sú témy, ktorým sa venuje v tomto filme. ()

GodComplex 

všechny recenze uživatele

Bunuel zoufale potrebuje rozsahle surrealisticke hriste, jinak nema co hrat. Tohle neni spatne, ale na nej prilis normalni, kdo mu to ale cele neskutecne zveda z prumeru je Catherine Deneuve, ktera by si tyhle divne sarmantni a podezrele osudove zeny mela nechat patentovat. Uvedomil jsem si jak moc mi svym hranim pripomina jednu znamou a rozhodl jsem se ji tak poctit cestnym mistem v me zenske herecke topce. Congrats Catherine! 7/10 ()

Galerie (35)

Zajímavosti (9)

  • Luis Buñuel uviedol, že tento film vznikal dvadsať rokov. Prvýkrát uvažoval o natočení filmu v roku 1950, počas svojho života v Mexiku. Projekt sa nikdy neuskutočnil a snahy o nakrútenie filmu v Buñuelovom rodnom Španielsku dvakrát prerušili problémy s cenzúrou, než dostal koncom roku 1969 zelenú. (Bilkiz)
  • Luis Buñuel povedal, že mnohé z Tristaniných výstredností, vrátane jej zvyku žiadať ľudí, aby si vybrali medzi takmer identickými predmetmi, boli založené na podobných zvykoch režisérovej sestry. (Bilkiz)

Reklama

Reklama