Tristana

Osvědčený režisér LUIS BUNUEL se opět projevil jako mistr psychologických filmů. Kromě nevšední krásy herečKy CATHERINE DENEUVE, která zde vytváří postavu neteře charismatického FERNANDA REYE, zde hraje menší úlohu FRANCO NERO. Nebudu popisovat děj, ale člověk se musí zamyslet nad takovou situaci v níž se ocitla krásná neteř. Buď žít celý život v zajištěném postavení, ale bez lásky, anebo mít lásku, jenže "bez peněz" i tato brzy vyprchá. A přijde-li krutá nemoc, změní i charakter člověka. Nádherný film, ale pouze pro "Fajnšmekry" (nestřílí se tam ani nesouloží). (09.11.2010)

Skvělý film, jaký mohl natočit pouze Luis Buñuel. Catherine Deneuve je v titulní roli zcela oslňující. Příběh Tristany může připomenout děj Nabokovovy Lolity či Buñuelova posledního snímku Ten tajemný předmět touhy, a velmi se mi líbil, od první minuty až do trpkého závěru. UPDATE 1.3.2020 - Na podruhé po 7 letech jsem ten film vnímal poněkud rezervovaně. Jednak mi přišlo, že je děj posouván vpřed tak nějak útrpně mechanicky, a za celou dobu mě to do sebe nedokázalo vtáhnout a přišlo mi to mírně nezáživné, a jednak mi ten námět sám o sobě přijde značně fádní a neobyčejně ohraný. Filmů o tom, jak si starý muž začal s dívkou, která by mohla být jeho vnučka, je nepočítaně (z těch lepších jsem si u sledování Tristany vzpomněl třeba na Taková, jaká jsi či Umírající zvíře), a tento ozvláštňuje snad jen to, že tu dívku hraje úchvatná Catherine Deneuve (která mi zde však přišla předabovaná - film jsem zhlédl ve španělském znění a přišlo mi, že její hlas zde zněl nějak jinak než obvykle, navíc mám pochybnosti, jestli vůbec umí španělsky) a že to natočil právě Buñuel. A Franco Nero mi zde přišel dost hrozný (ale možná jsem jen zaujatý, protože jsem si ho strašně zošklivil v té Jakubiskově obludnosti Post Coitum). Btw. ten obsah zde od Cinemaxu, to musel psát někdo, kdo ten film neviděl ani z rychlíku, protože tam píše naprosté nesmysly, které v tom filmu vůbec nejsou. (25.05.2013)

Kto s čím zachádza, tým aj schádza alebo ako sa Donovi Lopemu vrátilo všetko naspäť. V tejto spoločenskej dráme Bunuel chirurgicky presne defragmentuje morálku, hodnoty a spôsob existencie príslušníka zanikajúcej spoločenskej vrstvy a konfrontuje ich s čistotou a nevinnosťou schovanky Tristany. Ale tak, ako ani košík zdravých jabĺk nezmení jedno hnilé medzi nimi, ale opačný prípad je pravidlom, tak sa pôvodne dominantný Don Lope postupne stáva hračkou osudu v rukách citovo vyprahnutej, chladno kalkulujúcej Tristany. Veľmi dobrý film, veľmi pôvabná Catherine Deneuve a veľmi slabý záujem o ich osudy z mojej strany. (19.04.2013)

"Zajděte pro kněze, ať ji dnes večer vyzpovídá." "Kněz v mém domě?? Nikdy! Děkuji za radu, ale tohle odmítám." Tradiční Buňuelova kritika katolicismu z úst hlavní mužské postavy Dona Lopeho, kterého ztvárnil Buňuelem často obsazovaný Fernando Rey, je vedle kritiky buržoazie nepřehlédnutelná složka myšlenkové linie filmu. Ovšem ještě důležitější je vztah sobeckého a samolibého Dona Lopeho a jeho schovanky, nevinné a počestné Tristany. Don Lope svou svěřenkyni nejprve úzkostlivě střeží před nástrahami světa, ale poté jí sám svede a zničí tak její život. Tristana zahořkne a závěr filmu s telefonem je jen nádherným vyvrcholením jejich vzájemného poměru. Don Lope, který se prohlašoval za jejího otce i manžela zemřel a Tristana se tak alespoň symbolicky dočkala naplnění svého snu, ve kterém vídávala hlavu svého poručníka zavěšenou na zvonici místo srdce zvonu. Tento snímek má hodně společného s režisérovým posledním filmem Ten tajemný předmět touhy, ale svou kritikou čerpá i z dřívějšího filmu Viridiana a předznamenává Nenápadný půvab buržoazie. Zřejmě to není Buňuelův nejlepší film, ale pozornost si určitě zaslouží (minimálně díky skvělým výkonům Fernanda Rey a Catherine Deneuve). (08.05.2006)

Na prvý pohľad každého diváka určite napadne prirovnanie s podobnou záležitosťou od tohto režiséra a to so snímkom Ten temný objekt túžby. Tristana sa mi v kontexte obsahovej stránky zdala o čosi slabšia ako uvedený film, no zato bola viac depresívnejšia a chladnejšia. Veľkú zásluhu na tom určite má hlavne C. Deneuve, ktorej premena z poddajnej a poslušnej puťky na chladnú a naoko bezcitnú ženu bola pomerne pôsobivá, chudák Don Lope, všetko si to vyžral až do horkého dna... Tak to dopadne, keď je niekto pokrytec a nedrží sa svojich vlastných bonvivánskych zásad: nevezmeš si kamarátovu ženu a ani ženu vekom nevinnú. V tomto prípade platilo to druhé. 75/100 (01.07.2016)