Šedá zóna

Hodně nízký rozpočet obvykle zaručuje komorní podívanou, nikoliv i kvalitní film. Příliš „nepoznamenané“ šaty, žádné „špinavé“ kamerové filtry, Němci, Poláci i Maďaři perfektně ovládající angličtinu – jsou to sice detaily, ale u historického filmu detaily mimořádně rušivé. Podstatnějším handicapem je však znatelná dějová nesoudružnost. Prvních dvacet minut jenom tušíme nějaký tajný plán, ale stejně jako nacisté jsme zcela neznalí podrobností. Když se cíl snahy hlavních hrdinů zdá být jasný, objeví se polomrtvá dívka a to zdánlivě důležité ustoupí do pozadí. Podobný zmatek v koncentračních táborech možná panoval, ale divácky je to velmi unfriendly. Otravně bohužel působí i neustála snaha o navodění nanejvýš depresivní atmosféry – je příliš okatá a zbytečně pomáhá pohřbít velmi poutavé téma, resp. celý film. 60% Zajímavé komentáře: Douglas, moonlight (15.03.2006)

Některá témata jsou natolik závažná, že by měla fungovat i při průměrném zpracování. Mít navíc k dispozici Steva Buscemiho, Harveye Keitela a řadu dalších známých a kvalitních herců a nenatočit silný biják, to už zavání velkým selháním. Přesto si nevybavím film z prostředí koncentráku, který by na mě působil tak jalově. Takový Brynych nebyl žádné režisérské eso, ale jeho Transport z ráje, ač se neopíral o silný dramatický děj a z produkčního hlediska byl skromný, dokázal působivým reportážním způsobem zachytit všední život lágru a odjezd transportu tak, že Šedou zónu zřetelně překonává. V Nelsonově snímku mám dojem nepochopení pravidel fungování světa za ostnatým drátem. Dialog velitele lágru s vězněm, který mu oponuje, je jak z jiné planety. Srovnávání motivu přežití plynové komory z mrazivě působivého Saulova syna s podobnou scénou v Šedé zóně mi vyznívá až rouhačsky. Šedá zóna neumí prodat filmové charaktery, vypravěčsky je toporná a rychle zapomenutelná. Celkový dojem: 45 %. (21.10.2018)

Filmů o koncentračních táborech postupně přibývá. Je to dobře. Holokaust nesmí být zapomenut ani to, že to byli Němci, kdo vymysleli průmyslové vyhlazování celých národů a menšin. Grey Zone je spolu s Útěkem ze Sobiboru snímek o vzpouře vězňů. 7. října 1944 ze čtvrté budovy krematoria v Březince vyšlehly plameny a ozvaly se výstřely. Krematorium IV bylo zničeno. Krematorium mělo osm pecí a bylo zde možno spálit až 770 těl za den. Po jeho zničení již nebylo nové postaveno. Vzpoura vězňů ze Sonderkomanda ušetřila velmé množství životů, protože Němci potřebovali ihned po zplynování těla likvidovat.... Většina snímků o plynových komorách končí zavřením hermetických dveří s okénkem a záběrem na vojáka v masce, kterak z malé plechovky sype do komínu granule Cyklonu B.... - Zde nám tvůrci umožnili nahlédnouti dovnitř komor.... Divák má tak nechtěnou možnost vidět poslední okamžiky celých rodin i to jak vypadaly stěny komor po odvětrání plynu. To píši jen proto, že pár komentujícím přišla atmosféra nízkorozpočtová a slabá !!! * * * * (29.09.2012)

Téma filmu by si asi zasluhovalo trochu lepší rozpočet a především neanglickou zvukovou stopu, protože ta pak vzbuzuje lehce pocit lacinosti. Ale...Šedá zóna je snad jedinej film, kterej se nebojí a snaží se ukázat ,,život,, v Březince, především pak práci Sonderkommanda. Kamera byla výborná, scény z komor a pecí působily hodně realisticky. Myslim si, že pokud se v budoucnu témata Březinky ujme nějakej velikán s balíkem peněz, tak by z toho mohl bejt další Schindlerův seznam nebo Pianista. (03.02.2011)

Od tohoto filmu jsem po přečtení mnoha knih o Sonderkommandu očekával daleko víc. Než jako film mě to spíš připadlo jako nějaká rekonstrukce. Nízký rozpočet je znát. Velmi špatná kamera, dlouhé rozhovory, spousta střihů, negermánské tváře esesáků z kterých ani nešel strach, špatné uniformy, kulisy, děj...Jako dokument či rekonstrukce dobrý, ale jako celovečerní film je to mdlé. Nemohl jsem se do těch hrůz nějak vžít. Víc mě zaujala scéna po příjezdu ve filmu Sophiina volba, tak nějak si představuji zfilmované hrůzy z koncentráku. Nejemotivnější z celého filmu je závěrečná řeč holčičky. (27.01.2021)