Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Když velitelé koncentračního tábora Osvětim sestavili speciální komando z židovských vězňů, slíbili jeho členům několik měsíců života navíc za spolupráci při bestiálním vyhlazování ostatních Židů. Členům komanda se podařilo zorganizovat ozbrojenou vzpouru, jedinou, ke které v tomto vyhlazovacím táboře došlo. Na samém jejím začátku objevila skupina čtrnáctiletou dívku, která zázrakem přežila hromadnou popravu v plynové komoře. A tak záchrana jediného lidského života ohrozila akci, která mohla zachránit tisíce jiných... (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (169)

Douglas 

všechny recenze uživatele

Snímek Šedá zóna až do poloviny jen neuměle inscenuje hrůzy vyhlazovacích táborů a zapomíná, že by vás měl především mezi postavy nějak dostat a dovolit vám je pochopit. Na obrazovce se sice objevuje skupina členů podobného úklidového komanda, ale nikdo z nich není natolik zajímavý, aby zaujal. Zamlklý a neprůrazný doktor, který asistuje samotnému Mengelemu, je možná až příliš zamlklý a neprůrazný, takže jedinou zajímavou postavou zůstává alkoholický nácek v podání Harvyeho Keitela. Do šedé barvy stylizovaný film ale mnohem víc než dokumentární snímek (o což se zřejmě pokouší) připomíná statický televizní pokus o rekonstrukci událostí (které se údajně staly), ale chybí mu síla, která by jej hnala kupředu, donutila vás prožít příběh s jeho hrdiny a skutečně pocítit beznaděj, která v podobných zařízeních panovala. Já jsem se cítil skoro až provinile, když jsem sice sledoval jednu děsivou situaci za druhou, ale docela obyčejně jsem se nudil. Díkybohu velkou část filmového zážitku zachrání poslední půlhodina, v níž hrdinové najdou v plynové komoře živou dívku, která je svou přítomností konečně vyburcuje k nějaké činnosti, film chytne druhý dech a je na těch pár okamžiků takový, jaký mohl být celý. Prostor dostává i několik skutečně silných scén a najednou ani tolik nevadí, že rozhodnutí tvůrců nedat do svého filmu žádný hudební doprovod jej vlastně připravilo o obrovskou část jeho potenciální působivosti. Jenže... Jenže když už si pomyslíte, že teda druhou půli filmu vezmete i na milost, vytasí se tvůrci s posledním esem. Naprosto vážně míněným monologem právě pálené mrtvoly mi vyrazili dech natolik, že jsem si jej musel pustit pětkrát, abych se přestal smát. A to není pro film o koncentráku zrovna dobrá vizitka. ()

sharky 

všechny recenze uživatele

Brrr...asi ten nejdepresivnější film, jaký jsem kdy viděl, nejen na téma holocaust. žádný hodný němec, žádný hrdina, který by přežil, takhle měl vypadat schindlerův seznam, možná by těch pravicových extrémistů bylo o pár míň. hlas holčičky, která popisuje, jak její tělo začíná hořet a popel se vznáší místností, asi uslyším ze spaní ještě dlouho. škoda, že tenhle film neměl žádnou reklamu a asi upadne v zapomnění. ()

Reklama

misterz 

všechny recenze uživatele

V niektorých ohľadoch mi to trocha pripomenulo Nahý medzi vlkmi (1963), len to nemalo taký pekný myšlienkový presah. Snímok sa snažil hrať na city diváka v zmysle činnosti toho židovského komanda a poukázaním na drsné scény - púšťanie plynu, spaľovanie väzňov, hromadná poprava... no v tomto smere to nemalo na mňa taký účinok ako povedzme Saulov syn (2015). Pocit drsnej reality, naturálnosti a emotívneho vyznenia jednotlivých scén smerom k divákovi mi tu skrátka chýbal. Tiež po obsahovej stránke mi to prišlo trochu rozhárané (hlavne prvé minúty), ako keby autori nevedeli ako začať príbeh - slabé uvedenie diváka do príbehu. Celkovo ma film nechal až nečakane pocitovo neutrálnym. Slabší priemer. 55/100 ()

raroh 

všechny recenze uživatele

Klasické československé snímky z přelomu 50. a 60. let Přežil jsem svou smrt a Boxer a smrt (nebo i východoněmecký Nahý mezi vlky) s explicitním násilím šetří, přesto působí daleko brutálněji ve všudypřítomné atmosféře strachu, věrohodnost si také zajišťují zachováním jazykového galimatyáše prostředí. Snová brutalita (jíž se snaží Šedá zona přiblížit) běloruského Jdi a dívej se je také z jiných sfér (prosvětlená také pokorou a nábojem duchovna). Tvůrci Šedé zony se snažili být brutální v prvním plánu, jak jen to šlo, ale výsledek na mě zapůsobil hodně ploše, mimo jiné i neuvěřitelně klišovitými dialogy. ()

hellstruck 

všechny recenze uživatele

Zrovna nedávno jsem četla výpověď člena sonderkomanmanda a jeho svědectví mi připadalo daleko mrazivější a více strhující, než tento film. The Grey Zone v podstatě nemá začátek ani a konec a skutečný příběh, celé to působí spíše jako rekonstrukce, dokument. Nacpaní lidé v dobytčáku. Střih. Nezáživný rozhovor nácka a židovského lékaře. Střih. Členi sonderkommanda v maskách, kteří sypou cyklon B do komor. Střih. A zase další nezáživný, až směšně působící rozhovor. Představovala jsem si tento film spíše jako ukázku toho, jak vypadal běžný den lidí v sonderkommandu, ale tohle bylo skutečně jen o unylých rozhovorech kam kde co, komu to řekneme a jak to uděláme a mezi to vsunuté nějaké ty drastické záběry, aby se neřeklo. Možná, že je to místy "syrové" a brutální, ale kromě kouře stoupajícího z pecí a zoufalého křiku z komor na mě nezapůsobilo téměř nic. A film o holocaustu by prostě neměl působit bez emocí, lhostejně a chladně, to se na mě nezlobte. Navíc události ve filmu působí do objevení živé dívky naprosto nesouvisle. Prázdný film. Skutečně mě zklamalo, že někdo takhle zprznil potenciál tématu sonderkommanda.... ()

Galerie (26)

Zajímavosti (10)

  • Autor knihy venuje povstaniu sonderkomanda iba necelých 13 strán. (gogo76)
  • Asi dvanásťročné dievča, ktoré prežilo plynovú komoru, povstanie vôbec neovplyvňovalo. Filmári túto smutnú udalosť trochu "prikrášlili". Realita bola tvrdá. Sotva ju prebrali k životu a už ju na príkaz Oberscharfurhera Mussfelda zastrelili. Bol to jediný prípad, keď Cyklon B v plynovej komore niekto prežil. Doktor i autor knihy M. Nyiszli to pripísal vlhkej podlahe, na ktorej ležala. (gogo76)
  • Knihu Miklósa Nyiszliho, podľa ktorej je film natočený, vydalo na našom trhu Nakladatelství Academia pod názvom "Byl jsem Mengeleho asistentem." (gogo76)

Reklama

Reklama