Šedá zóna

Na špinavou práci používají nacisté v koncentračním Osvětimi židovská komanda, která si díky tomu užívají drobných výhod (např. života). Jejich pozice jim také umožňuje komunikaci s ostatními odděleními (např. pracujícími v továrně na výbušniny), a za jejich pomocí se začíná připravovat vzpoura. Vše ale může ohrozit mladá dívka, která zázrakem přežije popravu v plynové komoře... Z filmu mám hodně rozporuplné pocity - na jedné straně téma, které by rozhodně nemělo být nikdy zapomenuto, a i tomu nejblbějšímu filmovému zpracování přidávám kladné body za to, že toto téma stále připomíná. Na druhé straně se Šedá zóna opravdu nijak moc nepovedla - zhruba dvě třetiny filmu sledujete různé útržky rozhovorů, které s vlastním příběhem leckdy vůbec nesouvisí, a jen tušíte, že se něco chystá. To že se všichni brilantně domluví (i poslední maďarský žid dokáže plynule konverzovat s nacistickým zřízencem, že ano) je dalším minusem. Nevyužitý herecký potenciál Steve Buscemiho dalším. V poslední půl hodince se sice začne něco dít, jenže to prvotní zklamání se odstranit nepodařilo, ani silnou závěrečnou scénou... (15.03.2012)

Přesto, že netekly potoky krve, zapůsobil na mě film tak , jak měl. Bylo mi zle, z toho co dokázali ,,nadlidé” připravit za ,,super desetiboj” pro ,,podlidi. Z toho, že dokázali zapojit do likvidování nevinných lidí spoluvězně a pak je odprásknout jak psy. Bylo mi tak těžko u srdce, že jsem zapomněla na nedokonalosti i na pomalejší tempo filmu. Pro mě, skoro všechno dobře, skvostné obsazení, jen Harvey Keitel mi nějak neseděl . (07.12.2011)

Seda zona, ktoru reziroval Tim Blake Nelson, sa vobec nesnazi dostat divaka do centra dejovej linie, vobec sa nesnazi, aby divak pochopil hlbsie suvislosti, atmosfera je len naznacena. Na to, ze je to film o koncentracnych taboroch, je to velmi slabe, herecke vykony nepresvedcive /snad len Harvey Keitel bol uveritelny ...../. Az prilis priemerny film, a pritom scenar je uz len z principu silny ..... 61 % (29.01.2013)

Snímek Šedá zóna až do poloviny jen neuměle inscenuje hrůzy vyhlazovacích táborů a zapomíná, že by vás měl především mezi postavy nějak dostat a dovolit vám je pochopit. Na obrazovce se sice objevuje skupina členů podobného úklidového komanda, ale nikdo z nich není natolik zajímavý, aby zaujal. Zamlklý a neprůrazný doktor, který asistuje samotnému Mengelemu, je možná až příliš zamlklý a neprůrazný, takže jedinou zajímavou postavou zůstává alkoholický nácek v podání Harvyeho Keitela. Do šedé barvy stylizovaný film ale mnohem víc než dokumentární snímek (o což se zřejmě pokouší) připomíná statický televizní pokus o rekonstrukci událostí (které se údajně staly), ale chybí mu síla, která by jej hnala kupředu, donutila vás prožít příběh s jeho hrdiny a skutečně pocítit beznaděj, která v podobných zařízeních panovala. Já jsem se cítil skoro až provinile, když jsem sice sledoval jednu děsivou situaci za druhou, ale docela obyčejně jsem se nudil. Díkybohu velkou část filmového zážitku zachrání poslední půlhodina, v níž hrdinové najdou v plynové komoře živou dívku, která je svou přítomností konečně vyburcuje k nějaké činnosti, film chytne druhý dech a je na těch pár okamžiků takový, jaký mohl být celý. Prostor dostává i několik skutečně silných scén a najednou ani tolik nevadí, že rozhodnutí tvůrců nedat do svého filmu žádný hudební doprovod jej vlastně připravilo o obrovskou část jeho potenciální působivosti. Jenže... Jenže když už si pomyslíte, že teda druhou půli filmu vezmete i na milost, vytasí se tvůrci s posledním esem. Naprosto vážně míněným monologem právě pálené mrtvoly mi vyrazili dech natolik, že jsem si jej musel pustit pětkrát, abych se přestal smát. A to není pro film o koncentráku zrovna dobrá vizitka. (15.11.2005)

Dějově nekompaktní vyprávění a atmosféra, která má být skličující a depresivní, ale není!! A to se dostáváme do samotného centra děsivých událostí. Dialogy ani nové, nečekané situace děj nikam neposouvají, i herci vypadají tak trochu znuděně (Buscemi navíc trestuhodně jen na okamžik, naštěstí překvapivě obsazený Arquette je nadprůměrný). Holt, jedna velká škoda nevyužitých možností jednoho bolestného tématu. (14.01.2010)