Průšvih

Proč si nevsadit nejvyšší částku na svého komediálního koně? Ať to jakkoli srovnávám s českými burianovkami či pozdějšími socialistickými výtvory (Vesnička má středisková je na čsfd stále jedenáctou nejlepší komedií světa), funèsovkami či terence-hill-&-bud-spencerovkami, nenacházím žádné srovnání. "V bryndě" je svěží film, přitom nesporně komedie, podporovaný zábavnými dialogy a výbornými hereckými výkony (jak Steve Buscemi, tak Seymour Cassel - ve stejně svěží a svižné lekci ča-ča; podobně jako nás Milo Štibich učil tancovat shimmy). No, zase na druhou stranu, je to jen taková malá postmoderní sranda. Ale zase na třetí stranu, je jich poskrovnu. (24.05.2020)

Zapadlá perla amerických nezávislých devadesátek, ultimátní chcípácký film, jeden z mála nesebestředných filmů o filmu (i když tady se až do samého konce zdá, že jde spíš o film o nedělání filmu). Alexandre Rockwell si vyšlapuje v hravě poetických souřadnicích vykolíkovaných Jarmuschem, Wendersem, Allenem i Tarantinem, ze začátku okouzlí rozverností a třeskutým vtipem, pak postupně ubírá na nezávazné legraci a přidává na paletu temnější tóny, což může v jednom napoprvé zanechat mírně rozpačitý dojem. Jelikož jsem se ale tenhle film rozhodl otitulkovat a tím pádem s ním strávil nadprůměrné množství času, všecko se to ve mně stihlo hezky usadit a dozrát k radosti nad gustem, elegancí a obratností, s nimiž se tu vycizelovaným obrazem, střihem, hudbou i zvukem vypráví příběh o sbližování a vzdalování světů a snů dvou pomatenců a jednoho setsakra temperamentního anděla, příběh fantasmagorický a přitom podezřele připomínající opravdový život, třeba i v tom, kolikrát nás škodolibá realita nechává rozpačitě přemýšlet, jakou roli jsme v tom chaotickém sledu událostí vlastně sehráli. (23.11.2014)

Už len ten smiech, ktorý dal Joe, keď sa Adolpho učil tancovať, je hodný štyroch hviezd. A vôbec, všetko čo Joe predvádzal bolo ohromné a Cassel ho dal na parádu. A tí dvaja vyberači nájomného .. ohromná dvojka. A Rockwell? .. toho aj málo bolo. No skrátka bavila som sa .. možno tak dobre, ako tá silvestrovská slečna, keď uvidela Adolpha v Nahej pravde. (01.12.2016)

Kto by to bol povedal, že z takéhoto netradičného námetu sa dá vytvoriť tak príťažlivý film. Ani poriadne nevieme, čo sa deje a prečo, kto má aké motivácie a Buscemi aj na záver povie, že sa nikdy nedozvie, ako to Joe celé myslel. A nedozvie sa to ani divák, čo je jedna z vecí, vďaka ktorej sa k filmu možno budete radi vracať a znova o ňom premýšľať. Množstvo popkultúrnych a artových odkazov nepôsobí, na rozdiel od dnešnej tvorby, nasilu. Potešia všetky cameá, len sa obávam, že by dnes Rockwellova kreácia mohla byť chápaná ako zňevažovanie mentálne postihnutých ľudí. Každopádne sa film z nikoho nevysmieva. In the Soup je kryšalický americký indie film z deväťdesiatok, ak ich milujete, nie je čo riešiť. Ak nie, tak sa mu vyhnite. (07.08.2022)

Tak jsem se tady dočet, že je to "Nezávislá hořká komedie nejen pro milovníky filmu Fargo". No opravdu netušim, co tohle má s Fargem společnýho kromě toho, že v tom hraje Steve Buscemi. Věřil jsem, že tohle se mi určitě bude líbit. Navíc herecký obsazení zase dává vzpomenout na Můj nejmilejší bar. V hlavních rolích Steve Buscemi a Seymour Cassel, mihne se tam i Debi Mazar nebo Elizabeth Bracco... Bohužel mě to dost zklamalo. Začátek ještě vypadal docela slibně, ale postupně jsem se u toho spíš začal nudit. Do toho občas teda přišel nějakej moment, kdy jsem se trochu zasmál, ale prostě jsem tomu nějak nepřišel na chuť. Když padly závěrečný titulky, tak jsem byl rád, že už to mám za sebou. Nejlepší z celýho filmu mi přišel asi 3-minutovej štěk Stanleyho Tucciho. 40% (11.10.2016)