Spravedlnost pro Emmetta Tilla

Tento snímok kľudne mohol ašpirovať na jedného z Oscarov, keby bol zrežírovaný o niečo zručnejšie a s väčším drivom. V zásade sa jedná o veľmi depresívny a smutný príbeh, ku ktorému si nesadajte v zlom citovom rozpoložení. Chce to trošku viac námahy prekonať emócie. Na strane druhej sa miestami budete nudiť, nakoľko sa to v druhej polovici zvrtne len na priemernú súdnu ťahanicu. Každopádne ale presvedčil skvelý herecký výkon od Danielle Deadwyler. V rámci žánru určite ten nadpriemernejší snímok, ktorý mal ale na viac. 65 % (15.03.2023)

Odpornej humus. Přesně tohle ten film ukazuje. Ukazuje vypatlaný negramotný neandrtálce, co soudí lidi podle národnosti nebo, jak je tomu tady, barvy kůže. Mississippi je nejodpornější stát obecně, vždyť teprv nedávno sundali z vlajky konfederační symboly, jako poslední stát USA vůbec. Film obrovsky silný a za mě taky obrovsky poučný. Pro mě ne, já se k cizincům/lidem jiné barvy pleti chovat umím a někoho, kdo volí SPD, zbrojí proti Ukrajincům nebo poslouchá Ortel, to, pravda, nepoučí, protože k poučení je potřeba mozek, což tahle sorta pseudolidí nemá, ale ale těm bystřejším oči určitě otevře. Příběh Emmetta Tilla stojí nejen za to, aby ho člověk znal, ale také za zhlédnutí na filmovém plátně. Já to viděl v originále, český dabing zatím neexistuje, pokud vím, ale o to to bylo silnější. Jen se bojím, že pro českého xenofobního debila to není úplně určené. (01.02.2024)

Smutné, nespravodlivé a zároveň zabudnuteľné. Na takú udalosť treba robiť väčšie filmy, inak na nich budú chodiť len černosi, čo vo výsledku utvrdí v nich ten pocit krivdy, no inak myšlienka vyšumí do stratena. Dôsledkom toho aj je, že film je kasovým prepadákom a ešte väčšiu krivdu cítia aj po vydaní filmu, lebo hlavná herečka nedostala nomináciu na Oscara. Čo ja viem, ale za čo? Za hlasitý plač? Tak či onak, film hlavne od druhej tretiny skĺzava do nudy, nevytiahne zo všeobecného publika až také emócie, ktoré by mohol. (26.03.2023)

Pokud "filmy, které budeme pouštět dětem ve školách" považujete za legitimní formát, tohle je jeho velmi adekvátní naplnění. Přehledné představení zásadní události, které svůj emocionální dopad pokládá na ramena mateřského žalu a výkonu Danielle Deadwyler. Není toho hodně, ale není to ani nic a svůj osvětový úkol to určitě splní. (15.02.2023)

Autoři si vzali na paškál velmi důležité téma a zvládnul ho zpracovat celkem skvěle. Do hlavní postavy zasmušilé matky se můžete skvěle vcítit a naprosto respektujete činy, které hodlá udělat po samotné ztrátě. Párkrát se stane, že se to celé dost táhne a celková stopáž mohla být klidně o půl hodiny kratší. Poslední co bych vypíchnul je soundtrack, který je velice zapamatovatelný. (25.02.2023)