Režie:
Vít OlmerScénář:
Ivo PelantKamera:
František HanákHudba:
Miloslav HalíkHrají:
Jiří Bartoška, Jiřina Bohdalová, Petr Nárožný, Naďa Konvalinková, Ulrika Kotajná, Michal Dlouhý, Filip Renč, Eva Holubová, Tomáš Hanák, Anna Ferencová, Jakub Marek, Leoš Suchařípa, Pavel Vondruška (více)Obsahy(1)
Při prodeji typického anglického sídla se ukázalo, že americký velvyslanec zámek kupuje s neobvyklým obyvatelem – rodovým strašidlem (J. Bartoška) z patnáctého století, manželem původní majitelky Eleonory de Canterville (J. Bohdalová). Strašidlo si odpykává trest za násilný čin, spáchaný na vlastní ženě. A jen romantická láska, v tomto případě básnivého mladíka (M. Dlouhý) k Virginii (U. Kotajná), dceři velvyslance, zbaví strašidlo prokletí a zámek strašidla. (Česká televize)
(více)Recenze (76)
Sice se přes 3* v hodnocení nepřehoupnu, protože v druhé půlce to ztratí tempo a ubyde zajímavých nápadů, ale jinak se mi to líbilo. Na televizní film je to slušně natočené, nevypadá to nejhůř, i ten příběh je dobře vedený (akorát neposoudím, jak moc je věrný předloze - nečetl jsem ji) a jsou v tom i povedené vtipné scény, takže v tom všem ten film splnil svůj účel. Kromě výše zmíněných mínusů + slabších hereckých výkonů některých herců jsem docela spokojený, ale na čtvrtou hvězdu je to prostě málo. Silné 3* ()
Jako malou holčičku mě děsily úvodní titulky. Vždycky jsem se běžela schovat do své postele pod peřinu. Tam jsem se cítila nejbezpečněji. Dnes, když už jsem dospělá, tak se všemu směju. Bartoška byl chvilkami roztomilý a dokonce mi připomínal francouzského otce Fura z Boyardu. Nedivím se mu, že svou choť probodl mečem, akorát jsem si říkala, že to s ní vydržel tak dlouho. Byla to pěkná čarodějnice a ten je chraplavý smích se nedá zapomenout, holt Bohdalka je Bohdalka. ()
K mému překvapení to opravdu nebyla vyložená hrůza, ačkoliv jméno Víta Olmera (a jeho vlastní šklebící se tvář na konci úvodních titulků) mě připravovalo na nejhorší. Naštěstí ale jde o příběh podle Oscara Wilda, v němž hrají stoprocentně spolehliví lidé typu Petra Nárožného, Jiřiny Bohdalové a Nadi Konvalinkové, a to prostě muselo dopadnout alespoň trochu dobře. A dopadlo. "Vážený pane, slušně vychovaný člověk, stejně tak jako slušně vychované strašidlo, když vchází k někomu do ložnice, nejdříve zaklepe. A neřinčete prosím těmi řetězy! Ani ničím nelomozte v době nočního klidu, jinak bych vás musel vykázat z domu! Pokud se bez těch vašich nočních procházek prosím neobejdete, tak si ty řetězy naolejujte. Mohl bych vám doporučit výborné Tammanyho mazadlo s vycházejícím sluncem. Dobrou noc, pane." - "Dobrou noc." ()
Po naprosto příšerných úvodních titulcích sledujeme příjemnou televizní komedii o strašidle, které už je tak staré, že strašit nejen že nemůže, ale hlavně už ani neumí a nechce. Je načase, aby se nad ním krásná blondýna slitovala a vysvobodila jej z kletby. Film je chvíli pohodovou komedií, chvílemi chce strašit, chvíli nudí. Jde vidět, že ani s kvalitními herci neumí Vít Olmer pracovat. Hudba: Miloslav Halík. ()
Příběh Oscara Wilda jsem nikdy nečetl, měl jsem jen hrubou představu, o čemže by měl děj pojednávat, ale za to jsem viděl několik Olmerových filmů a měl jsem obavy, že to žádná velká sláva nebude. Líbili se mi od něj snad jen dva kousky (Bony a klid, Tankový prapor). Již od prvních minut jsem ve vzduchu něco cítil a duch to určitě nebyl. Suchý britský humor a „demokraticky“ americký smysl pro srandu v českém podání zněl místy neskutečně trapně, ale naštěstí se tu našly i chvíle, kdy jsem se i já zasmál. Bohužel další věcí, kterou u mě tato „hororová“ komedie narazila, byl herecký ansámbl. Petr Nárožný se sice snažil, co mohl, ale sám to rozhodně utáhnout nemohl. Bohdalová moc prostoru nedostala, Konvalinková byla prkenná až běda, Renč bohužel trapný a Kotajná kromě svých dvou „kůzlátek“ taky žádná sláva. Dlouhý snad zaperlil jen svými básničkami a Bartošku moc nemusím – docela jsem čuměl, že neměl při scénách v hubě cigárko, ale tak snad mu stačil ten chlast. 50% ()
Reklama