Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou

Příkladná ukázka toho, že televizní film může být velmi kvalitní, samozřejmě podle kvalitní předlohy, navíc inspirované skutečnými událostmi. Sugestivní a přesvědčivé herecké výkony (především pan Adamíra - zahrál fakt fest zvrácenýho "člověka") povyšují tento šokující (i když u nácků se nebylo čemu divit) snímek mezi české klenoty. Jak říkal jeden z židů: "Jednou se Německo očistí z tohodle svinstva, a když ne samo, udělají to jiní, budete viset!!!" Bohužel ale jsem udělal tu chybu, že jsem si přečetl, jak to dopadne. (28.09.2018)

Tímto smekám pomyslný klóbrc před TV filmem Antonína Moskalyka. Děsivě reálný příběh v podání Růžka ,Adamíry, Fišerové, Nedbala a dalších je nejen dobře režírovaný a zahraný, ale především dobře napsaný. Přestože je od samého začátku jasné jak to celé dopadne, není zde prakticky žádná šance film odzívat, nebo nedokoukat. „...už zase slyším jak chtějí peníze za uhlí, za ústřední topení, za zvonce na palubě a snad i za brázdu za lodí.” (20.10.2010)

Další snímek, který by měl vidět každý, kdo ještě nevěří, že naši dávní filmaři byli skutečnými mistry oboru. Atmosféra by se dala krájet a technické zpracování, ač zjevně velmi skromné, hravě strčí do kapsy drtivou většinu filmů současné české produkce. Herecké výkony nemají chybu, zejména hlavní padouch v podání Jiřího Adamíry ( dost mi v tomto filmu připomíná Drákulu Bely Lugosiho :)). (20.10.2009)

Nebýt poněkud nezáživného úvodu a postavy rabína, která mne dost iritovala, tak se jedná o velice povedený televizní film. Pohled Lenky Fišerové budu mít před očima ještě hodně dlouho, její jméno jsem slyšela poprvé a její herecký výkon mě hodně zaujal (navíc by se svým půvabem mohla rovnat mnohem slavnějším kolegyním). I pan Růžek a další jsou opravdu skvělí, závěr filmu je úderný. Další projekce mi možná pomůže hodnocení zvýšit. (15.11.2012)

Mrazivé drama o nepředstavitelné zvrhlosti fašistické ideologie, které se svou působivostí může směle řadit mezi takové klenoty žánru jako Spalovač mrtvol či Vyšší princip. Ač film televizní, odehrávající se v několika málo interiérech a založený převážně na dialogu, je síla některých jeho pasáží hrůzostrašná. Jenom samotná scéna se „sušárnou vlasů“ by měla být právem označována za to vůbec nejlepší z dějin české kinematografie. Scénáři nepochybně prospěl spolupodíl Arnošta Lustiga, tedy autora původní povídky. Ač to u televizních filmů nebývá zvykem, pochvalu zasluhuje i kamera a hudební složka. Modlitba za Kateřinu Horovitzovou rozhodně není pohodovým filmem pro nedělní odpoledne (ač jsem jí paradoxně zrovna v takový čas viděl), čili se na ní nedívejte, nechcete-li upadnout do stavu těžké letargie, kdy nebudete schopni věnovat byť jen část své pozornosti věcem s filmem samotným nesouvisejícím. Pokud naopak máte náladu pod psa a jisté vychýlení nepříznivým směrem nebudete pokládat za přítěž, již déle neotálejte – podobných utajených klenotů není mnoho. 90% (18.12.2006)