Karlínská balada

Filmy režiséra Zdeňka Zelenky se vesměs vyznačují zručnou režií, výtečnými hereckými výkony, ale jen výjimečně svými kvalitami převyšují zavedený televizní standard. Jestliže se Zelenkovi podařilo zcela mimořádně zaujmout předchozí adaptací Dürrenmattovy Návštěvy staré dámy, záhy nalezl důstojnou konkurenci v přepisu jedné z novel herečky a spisovatelky Olgy Scheinpflugové. Film je příběhem dvou postarších lidí, které ještě ve zralém věku potká láska, ale vinou různých okolností jim není dopřáno prožít spokojené stáří. Jiřina Bohdalová stvořila v postavě Karly skutečně jednu ze svých mistrovských prostých, ale dobrosrdečných žen: trochu naivní, laskavou, ne nepodobnou Kláře z Domu na nebesích. Skvělým partnerem se ukázal Stanislav Zindulka v roli pana Václava, který v důsledku hospodářské krize ztratil výhodné místo a nedokázal se smířit s finanční závislostí na své ženě. Téma tedy navýsost aktuální. Filmu sice dominuje herecký koncert Bohdalové a Zindulky, přesto se zásluhou dobře napsaných charakterů ve vedlejších rolích výborně uplatňují i mnozí další, především Oldřich Vlach a Věra Galatíková. A jak už to obvykle v baladách bývá, naděje zůstávají nenaplněné a konce jsou tragickým vyústěním zoufalé situace. Takový je příběh paní Karly a pana Václava. Příběh plný humoru, dojetí i slz. (02.06.2014)

Výborná a neprávem pozapomenutá balada podle kvalitní knižní předlohy je především hereckým koncertem Jiřiny Bohdalové (u které to vůbec nepřekvapuje), ale Stanislav Zindulka ji sekunduje velice zdatně a možná, že je škoda, že pro ty "hlavní" role neměl ve své kariéře zdaleka tolik příležitostí. Třeba bychom se opravdu divili ! Zajímavý příběh skoro v nerudovském duchu, malostranské exteriéry nahrazeny karlínskými a kromě ústřední dvojice ještě mnoho dalších nezapomenutelných hereckých výkonů (Galatíková, Vlach, Poloczek a další) notnou měrou přispěly k tomu, že tento "malý TV film" je docela dost Velký. (27.11.2018)

„Poslyšte Karličko, ona taky musela bejt dost bohatá, ne? Když ten její byl doktor.“ - „Bohatá? Ale co vás nemá, bohatá…ta smrděla korunou!“ Přesněji řečeno 25 tisíci řádně smrdutými korunami…Film začíná jako úsměvné vyprávění o tom, jak žena, která se dosud starala jen o svou práci, získá překvapivě závratné dědictví, což jí nejen finančně zajistí, ale začne přemýšlet i nad ukončením svého osamělého způsobu života. Což jí divák přeje, zvlášť, když její nová partie sice není žádné lamželezo, ale solidní, hodný člověk. Jenže právě tohle manželství ukončující mnohaletý, klidný a samotářský stereotyp obou 2 postav započne přinášet neklid. K tomu drby, hospodské žvásty a divák rázem začne vnímat postupnou změnu atmosféry. Zároveň pochopí, proč má snímek v názvu onu baladu…Po většinu času nadprůměrný film, u kterého mě ale podoba konce překvapila, a nemůžu říct, že úplně kladně. Dám slabší 4*. „Já mám hlavně strach, aby se nedostal na ňákou tu šikmou plochu! Dyť von je taková důvěřivá nátura, von je horší než malý děcko...“ (15.05.2022)

Čekal jsem něco na způsob "bakalářského" výtvoru - nevšiml jsem si totiž, kdo Baladu režíroval. Tohle mistrovské dílo je hereckým koncertem všech tří protagonistů: Vlacha, Zindulky i Bohdalové. Je to taky dokonalá psychologická sonda do prostředí alkoholiků IV. cenových skupin. Dialogy, které vede Vlach se svými kumpány se Zindulkou, jsou naprosto přesně odkoukané ze skutečnosti. Kdopak z vás je, pánové, někdy nevedl? Jako celek výtečné. (17.08.2018)

Příběh mohl být propracovanější, v podstatě stojí jenom na ňoumovství jednoho týpka, kterej si nechá nakukat kde co. Herecké výkony jsou ovšem tradičně výborné, kromě hlavních hvězd jsem si zvlášť vychutnal Věru Galatíkovou i hospodskýho Poloczka a jeho "piviště". Každopádně to je daleko víc drama než komedie, která se dá vystopovat pouze v (stále stejné, ale pořád účinné) obličejové mikromimice Jiřiny Bohdalové. 70-75% (19.09.2012)