My všichni školou povinní

Na jednu stranu to může působit uměle a amatérsky, ovšem kvalita scénáře a obsazení výborných herců tuto zdánlivou atmosféru daleko převyšuje. Zrovna dnes, v době, kdy na nás soukromé podniky v podobě televizních stanic chrlí své představy o tom, jak by měl vypadat seriál ze školního prostředí, je čas se zamyslet a možná i trochu porovnávat. Jestliže jsem mluvil o částečné umělosti tohoto seriálu, tak v případě současných pokusů, by se jednalo o těžkou plastiku. V humorně dramatickém seriálu My všichni školou povinní, můžeme vidět scenáristickou poctivost, neukvapenost, promyšlenost a naprosto reálné, v podstatě autentické prostředí. Výborná rozloženost, perfektní vývoj různých příběhů, snad všech zúčastněných postav, to jsou neoddiskutovatelné kvality. Nechci se oddávat žádné nostalgii ze stravenek a jídelních táců, zvlášť, když jsem v komunismu žil skutečně pár let. Ovšem prostředí zůstalo stejné po dlouhou dobu 90tých let. Základní rozdíl je skutečně v tom, že seriál nebyl výrobek určený k prodeji, jaký je bohužel osud současných seriálů, které sami sebe degradují laciným humorem a stále dokola se opakujícím dějem. Investice se prostě musí vrátit, nesmí chybět sexistický nádech a zkáza seriálu ze školního prostředí je na světě. Myšlenka, že by se i dnes děti zapojovali do různých školních akcí není úplně zabitá, ovšem minimálně je velmi omezená. Nesporná autorita učitelů, která v této době hrála svou roli, je také ta tam. Dříve se při vyučování zabavovaly časopisy a knížky, dnes mobily. Vývoj doby, žáků i učitelů se nedá zastavit, pochopitelně se to odráží na výsledné kvalitě odcházejících žáků. Toto je naprosto reálný obraz nejen školského systému 80tých let a to je potřeba docenit. (29.09.2012)

Mé kolegyně to tehdy hrozně prožívaly a protože člověk se neměl pak o čem bavit, pár dílů jsem viděla. Trpělivost jsem neměla a jen si pamatuji, že Veronika Žilková tam byla taková oplácaná. A vím, že šlo o problém zvláštních škol. Prostě socialistické seriály pro mne prostě nikdo točit nemusel. Na opakování jsem si nevyčlenila ani minutu, ve frontě čekají zajímavější věci. (27.05.2008)

Věčný(a vynikající) představitel choleriků Jiří Sovák si tentokrát střihnul roli zcela opačnou. A je v ní tak neuvěřitelně příjemný, až člověka zamrzí, že je jednak rolí ojedinělou v rámci jeho filmografie, druhdy rolí vedlejší v rámci tohoto seriálu. Dílo sice nedisponuje dialogy z Nemocnice na kraji města(až na výjimky, např: " Byla by to ohromná máma, Michale, to mi věř. Ženský osud nesmírně poznamenávají děti.....ať už se narodí, a nebo nenarodí."), má ovšem obrovskou devizu ve vyznění k divákovi skrze své prostředí, jelikož škola není jen základem života, ale i základem nostalgie a všeho toho smutného stýskání si po dnech, jež jsme v ní prožili a již prožít nesmíme. Od osmnácti let, kdy skončí Vaše středoškolská léta, Vás čeká ještě půlstoletí života. Půlstoletí umírání.70% (19.01.2015)

Podle mého názoru jeden z nejlepších českých seriálů... (teda po roce 1989 se lepší seriál než tento nenatočil). Samozřejmě i tady se dají najít mouchy... Třeba některé dětské "herecké" výkony jsou nesnesitelné, ale seriál jako celek je dost dobrý a hraje zde plejáda skvělých českých herců. A některé scény jsou už legendární. Tento seriál mi připomíná vše krásné, dávno ztracené a dávno prožité, co se už nevrátí. (26.06.2009)

Prekvapujúco dobrý seriál, ale treba na neho pozerať očami tej doby, čo sa mohlo natáčať, potenciál bol obmedzený. Páčilo sa mi zobrazenie vtedajšieho školstva a v podstate človeka chytí až nostalgia, že kedysi to bolo inak, normálnejšie, v škole mal učiteľ autoritu, dnes je za handrového panáka a chodia ho buzerovať rodičia. Školské prostredie bolo dobre rozvetvené do jednotlivých rodín a ich problémov, všetky boli svojrázne a neopakovateľné. Hlavne sa mi zdalo, že všetko bolo natočené autenticky. Z hercov bolo najpríjemnejšie sledovať pána Sováka či Menšíka a taktiež pani Žilkovú, o ktorej som až teraz zistil, že ona vlastne bola kedysi kočka. (02.02.2021)