Režie:
Dušan KleinScénář:
Dušan KleinKamera:
Vladimír OpletalHrají:
Zlata Adamovská, Miroslava Pleštilová, Vladimír Dlouhý, Petr Kostka, Pavel Zedníček, Lucie Zedníčková, Jan Kanyza, Eugen Jegorov, Karel Heřmánek (více)Epizody(10)
-
Intimní záležitost (E01)
-
Omyl v lázních (E02)
-
Otázka alibi (E03)
-
Justiční omyl (E04)
-
Proč tolik nebožtíků (E05)
-
Ruce s dlouhými prsty (E06)
-
Ženské za volantem (E07)
-
Podzimní romance (E08)
-
Mezi námi děvčaty (E09)
-
Třetí vrchol trojúhelníku (E10)
Obsahy(3)
Na obrazovku České televize se vrací oblíbený seriál detektivních příběhů, v němž jeho autoři záměrně porušují některé z pravidel, na kterých podle pátera Knoxe stojí čistota detektivního žánru. Uvádět ho bude sám režisér Dušan Klein, autorem předlohy byl Josef Škvorecký. Při premiéře v roce 1992 se seriál vysílal živě a základní otázka byla tehdy soutěžní. Ale i při reprízách si diváci mohou vyzkoušet svůj postřeh, tentokrát nesoutěžně. Správnost své dedukce si pak mohou ověřit v závěru každé epizody. (Česká televize)
(více)Recenze (134)
Velice originální nápad, kdy diváci sami řeší zločin v přímém přenosu, je to největší a možná jediné plus tohoto televizního počinu. Realizace je z velké části křečovitá a společně s většinou nevalných hereckých výkonů výborný námět zdegradovala. Dušan Klein je při vší úctě výborný filmový režisér, ale tohoto schematu se měl chopit někdo, kdo si víc rozumí s televizní kamerou a hektickou prací ve studiu. Zlata Adamovská není typ bohémské herečky a její věčné ospalé bloumání po baru a hotelovém pokoji, kdy neustále shání cigaretu, kafe a panáka, je velice nevěrohodné a prezentovat jí jako zpěvačku a ještě vydat ze seriálu CD s jejím zpěvem, zavání až nesoudnou perverzí. Nejvíc mě baví konec, kdy jsem při režisérově monologu přilepený k obrazovce a sleduji jaké má dýmky a jaký kouří tabák. Za to přidávám půl hvězdičky. ()
„Stop. Nyní již máte dostatek indicií, abyste mohli vydedukovat, jak to bylo doopravdy. V krátké pauze, kterou vyplní písnička, si můžete vše * v klidu * rozmyslet...“ Touhle krátkou scénkou a několika dalšími (seriál se jimi jen hemží) čas od času častuji svou přítelkyni a nevypadá to, že by mě (a jí, doufám) to mělo přestat bavit. Klein (by) měl hrát častěji, třeba v „Pevnosti Boyard“ by pro něj nějakou vhodnou roličku jistě našli... Kromě jedinečné geneze snímku (přímý přenos z barrandovských studií), která dodává i 20 let po premiéře seriálu punkovou patinu leštěnou různými přeřeknutími a podobnými neštěstími, se na kvalitě příznivě podepisují pozoruhodné herecké výkony kumštýřů v presu [v dobrém (Adamovská, Dlouhý, Kanyza, Kostka, který někdy nad Adamovskou slintá, jakoby zapomínal, že jeho neumělé pokusy ji balit zachycují kamery) i v nejednoznačném (kreace Marka Vašuta se vymyká hereckým kategoriím a je vlastně nepopsatelná)], slušný Kleinův scénář, kořeněný citáty a básníkovským vtipem a vlastně i samotné detektivní zápletky, byť rozhodně ne všechny. K poučené diskuzi teoretiků nad pěveckým výkonem Adamovské přispívám gentlemanským mlčením; televizní šansony jako „Queen Elizabeth“ a „Hospoda u mrtvýho času“ jsou soundtrackem mého televizního dětství. Dnes se sice v telce ani rádiu díky auto-tune „pod tón“ nikdo nedostane, něco mi ale říká, že to o pokroku nesvědčí... ()
Jednotlivé epizody měly občas zajímavé zápletky, ale nejzajímavější na celém seriálu bylo to, že vlastně nutil diváka pozorně sledovat celý děj a ještě u toho myslet, aby se mohl alespoň pokusit identifikovat pachatele. Sice z celého projektu ještě tak trochu čiší televiznost inscenací z let osmdesátých, ale to není až tak na závadu. Vlastně jediné, co mě na tomhle experimentu skutečně iritovalo, byla hudební složka, a abych byl konkrétní, tak to byl zpěv Zlaty Adamovské. To jsou vážně všichni hluší, nebo si jen já myslím, že ta ženská neumí zpívat? ()
Dušan Klein sa pustil do veľkého dobrodružstva. Natočiť seriál v priamom prenose je zaujímavé. Je škoda, že na seriály je cítiť porevolučnú dobu, neviem to dosť vysvetliť, ale v tej dobe sa točilo dosť bezhlavo. Samozrejme je tu prehliadka hereckej kvality. Moc sa mi páčili: V.Dlouhý, P.Kostka, J.Hartl. Samozrejmä, že hlavne Z.Adamovská....65%. ()
Dušan Klein se nezalekl živého vysílání a vyplatilo se. Příběhy natočené podle předlohy Josefa Škvoreckého měly kouzlo. Zlata Adamovská v roli barové zpěvačky Evy Adamové, která pomáhá rozřešit případy, byla půvabná. A písničky i hudba dokreslovaly pohodovou atmosféru. Občas cédéčko opráším. Jen mě mrzí, že jsem se nikdy nedovolal do studia, abych řekl správnou odpověď. Odměnou pro vylosované diváky bylo natáčení dalšího dílu. ()
Galerie (42)
Zajímavosti (16)
- Během jednoho dílu měla Zlata Adamovská pod šaty umístěný přístroj, který ukazoval zátěž organismu. Lékářům vyšel v testu stres a námaha podobná osmihodinové práci horníka. (M.B)
- Režisér Dušan Klein se vyjádřil, že Zlatu Adamovskou obsadil do hlavní role také proto, že měl vůči ní dluh. Ona mu jen do té doby v postsynchronech nadabovala tři herečky, ve snímku Kdo se bojí, utíká (1986) Annu Kazmierczak, Jak básníkům chutná život (1987) Evu Vejmělkovou a ve filmu Dobří holubi se vracejí (1988) Aliciji Jachiewicz. (Ganglion)
- V 1992 vyšlo také album dvanácti písní Zlaty Adamovské Písničky Pro Pátera Knoxe. (NinadeL)
Reklama