Hříchy pro pátera Knoxe

Seriál není špatný, a i když působí tuctově (svým prostředím aj.), má docela dobrou "temnou" atmosféru. Ani Zlata Adamovská jako detektiv v sukních není špatná... Některé zápletky jsou lepší než jiné, a hádanka na konci každého dílu je také osvěžující. Ale docela se to táhne... A taková ta porevoluční pochmurnost na hodnocení určitě ubírá... 57% (16.10.2010)

Dušan Klein se nezalekl živého vysílání a vyplatilo se. Příběhy natočené podle předlohy Josefa Škvoreckého měly kouzlo. Zlata Adamovská v roli barové zpěvačky Evy Adamové, která pomáhá rozřešit případy, byla půvabná. A písničky i hudba dokreslovaly pohodovou atmosféru. Občas cédéčko opráším. Jen mě mrzí, že jsem se nikdy nedovolal do studia, abych řekl správnou odpověď. Odměnou pro vylosované diváky bylo natáčení dalšího dílu. (08.07.2008)

Seriál se svého času vysílal živě. A to zanechalo na seriálu stopy, které jsou patrné stále. Například herecké výkony. Tím, že se musí jet na první dobrou zkrátka herci nemají možnost se opravit a tak se velmi často přeřeknou nebo jim pořádně není rozumět a samotné výkony nejsou příliš přesvědčivé. K tomu naprosto příšerná hudba. Písně, které by uspali hada, zpívá navíc naprosto příšerně Zlata Adamovská. Samotné příběhy jsou trochu unylé. Postupně začíná být únavné, že se u každého případu Z. Adamovská objevuje a dokonce ho i vyřeší a to rychleji než detektivové. I úvodní proslovy režiséra Dušana Kleina jsou místy k nepochopení. Občas prostě není jasné o čem to ten muž vlastně mluví. Studiové prostředí seriálu také nepřidává. Hlasy herců se zřetelně ozývají s ozvěnou. No a scénář je slaboučký jak čaj. Vůbec nejhorší ale je, že ve většině dílů není zcela jasné, jaký hřích byl v konkrétním případě použit a tipl bych si, že některé hříchy nebyly použity vůbec. Zkrátka, tohle se nepovedlo. Viděl jsem to jednou, celé a jsem rád, že tenhle nepovedený televizní experiment mám za sebou. (28.04.2016)

I dnes docela zábavná divácká hra na detektivku. Zajímavé je, že poprvé se to celé točilo živě (!), což se projevilo mimo jiné tím, že v jednom díle je k vidění záběr na "mrtvého" Jiřího Bartošku, který spokojeně oddechuje po namáhavém výkonu a Zlatu Adamovskou museli po jednom díle kvůli vyčerpání odvézt do nemocnice s podezřením na infarkt. (07.05.2003)

„Stop. Nyní již máte dostatek indicií, abyste mohli vydedukovat, jak to bylo doopravdy. V krátké pauze, kterou vyplní písnička, si můžete vše * v klidu * rozmyslet...“ Touhle krátkou scénkou a několika dalšími (seriál se jimi jen hemží) čas od času častuji svou přítelkyni a nevypadá to, že by mě (a jí, doufám) to mělo přestat bavit. Klein (by) měl hrát častěji, třeba v „Pevnosti Boyard“ by pro něj nějakou vhodnou roličku jistě našli... Kromě jedinečné geneze snímku (přímý přenos z barrandovských studií), která dodává i 20 let po premiéře seriálu punkovou patinu leštěnou různými přeřeknutími a podobnými neštěstími, se na kvalitě příznivě podepisují pozoruhodné herecké výkony kumštýřů v presu [v dobrém (Adamovská, Dlouhý, Kanyza, Kostka, který někdy nad Adamovskou slintá, jakoby zapomínal, že jeho neumělé pokusy ji balit zachycují kamery) i v nejednoznačném (kreace Marka Vašuta se vymyká hereckým kategoriím a je vlastně nepopsatelná)], slušný Kleinův scénář, kořeněný citáty a básníkovským vtipem a vlastně i samotné detektivní zápletky, byť rozhodně ne všechny. K poučené diskuzi teoretiků nad pěveckým výkonem Adamovské přispívám gentlemanským mlčením; televizní šansony jako „Queen Elizabeth“ a „Hospoda u mrtvýho času“ jsou soundtrackem mého televizního dětství. Dnes se sice v telce ani rádiu díky auto-tune „pod tón“ nikdo nedostane, něco mi ale říká, že to o pokroku nesvědčí... (27.04.2012)