Hříchy pro pátera Knoxe

je jasný, že Dušan klein má hodně rád Raymonda Chandlera a jeho samotářského detektiva tvrďáka Phila Marlowa, ale Zlata Adamovská ať zpívá jak chce, jím prostě nebude. I kdyby lezla po barech, spala s kým chtěla a radila bůh ví kolika policistům, tak se jí to nepovede. Seriál je celkem zajímavý tím, že se snaží diváka okatě zapojit do hledání vraha (Kleinovo desatero pátera Knoxe), ale v podstatě je celý seriál hrozně průměrný a kolikrát i jaksi nedotažený... (21.04.2008)

Dušan Klein se nezalekl živého vysílání a vyplatilo se. Příběhy natočené podle předlohy Josefa Škvoreckého měly kouzlo. Zlata Adamovská v roli barové zpěvačky Evy Adamové, která pomáhá rozřešit případy, byla půvabná. A písničky i hudba dokreslovaly pohodovou atmosféru. Občas cédéčko opráším. Jen mě mrzí, že jsem se nikdy nedovolal do studia, abych řekl správnou odpověď. Odměnou pro vylosované diváky bylo natáčení dalšího dílu. (08.07.2008)

Nezažil jsem dobu, kdy na našich obrazovkách byly běžně k vidění seriály vysílané v přímém přenosu. K opětovnému návratu k tomuto atraktivnímu a velmi náročnému konceptu z hlediska co do připravenosti a sehranosti štábu a herců, se televize uchýlila na začátku devadesátých let s tímto seriálem deseti detektivních případů, které měly společnou postavu barové zpěvačky. Viděl jsem všechny díly v přímém přenosu i v pozdějších reprízách, které se už nedaly srovnat s vypětím živého vysílání a hodně ztratily, například v tom, že po skončení každého živě odvysílaného dílu, měli diváci možnost v rámci soutěže tipovat, jaké pravidlo pro správné detektivky autora Knoxe, bylo z uvedených deseti právě porušeno. Když jsem zpětně procházel všechny díly, odhalil jsem několik kiksů, které jsou právě v živém vysílání kouzelně neodhadnutelné a nedají se vrátit, když k nim dojde. Adamovská a spol. to odehrála schopně a Klein dobře využil svoje bohaté režijní zkušenosti. Dneska už tenhle seriál tolik nezaujme, jeho sláva je, zdá se, nenávratně pryč, ale jako malé připomenutí, co bylo kdysi na našich obrazovkách populární, je to dobrá volba. 60% (08.06.2012)

Oba seriály s tématikou Hříchů mi přijdou jako hodně zajímavý a originální nápad, ovšem v obou je jedno velké ALE. Jak jsem zmiňoval v komentáři v Hříších pro diváky detektivek, daleko víc by se mi to líbilo, kdyby šlo jen o sledování stop, na základě kterých můžeme vydedukovat pachatele. Propojení bych tu vůbec nepotřeboval, nebo maximálně jen tak v postavách vyšetřujících detektivů. Ovšem postava hlavní hrdinky, která se účastní všech případů (náhodou dělá v kdejakým baru, kde se vždycky něco semele) a svou inteligencí předčí všechny profesionální detektivy, kteří by bez ní vraha nikdy nevypátrali, mě neskutečně štve i tady. Možná ještě víc než bývalá "první dáma" v druhém cyklu, která byla jenom unylá, nudná, do všeho se pletoucí. Adamovská oproti ní navíc není moc typ bohémské herečky, takže mnohokrát mi její přehrávání opilosti, rádoby cool hlášky a podobně přišly vyloženě směšné, zpívat možná umí o kapinku lépe (ale ten rozdíl v kvalitě je opravdu jen zanedbatelný). Takže kvůli hlavní hrdince opět jen za 3, jinak bych dal klidně o hvězdu víc. Je to škoda, protože jednotlivé případy jsou zajímavé a většinou promyšlené, představitelé detektivů a dalších účastníků příběhů hrají velice slušně (alespoň ve většině případů). Bohužel v obou těchto seriálech tyhle zajímavé případy trochu shazují postavy obou "průvodkyň" světem zločinu. (15.06.2014)

Velmi pozitivní v době vzniku seriálu bylo, že došlo k opětovnému návratu k žánru kriminálního seriálu. Ovšem zpracování je v porovnání s klasickými českými seriály od „Hříšných lidí města pražského“ až po „Případ pro zvláštní skupinu“ opravdu ubohé. Výkony herců jsou velmi slabé až ochotnické. Zápletky jsou překombinované, nereálné a někdy až infantilní. Vyskytují se logické chyby a nesmysly. Konce příběhů jsou často odbyté a pouze odvyprávěné. Dobrým tahem bylo obsazení výrazné Zlaty Adamovské a Vladimíra Dlouhého, kteří vysoce předčili ostatní. Partnerské dvojice jsou často velmi nesourodé. Příkladem je Zlata Adamovská a Petr Kostka, který podlé mého názoru hrubě nezvládl svou roli jejího partnera a působí mimořádně toporně a nevěrohodně. A co říct při pohledu na v posteli zastřelené Kateřinu Brožovou a Vladimíra Brabce? Asi bez komentáře…. Zajímavé jsou odkazy na tehdejší dobové reálie, jako například tehdy všude omílaná kupónová privatizace, jejíž důsledky rozhodujícím způsobem ovlivnily životy nás všech. (04.07.2014)