Hříchy pro pátera Knoxe

Velice originální nápad, kdy diváci sami řeší zločin v přímém přenosu, je to největší a možná jediné plus tohoto televizního počinu. Realizace je z velké části křečovitá a společně s většinou nevalných hereckých výkonů výborný námět zdegradovala. Dušan Klein je při vší úctě výborný filmový režisér, ale tohoto schematu se měl chopit někdo, kdo si víc rozumí s televizní kamerou a hektickou prací ve studiu. Zlata Adamovská není typ bohémské herečky a její věčné ospalé bloumání po baru a hotelovém pokoji, kdy neustále shání cigaretu, kafe a panáka, je velice nevěrohodné a prezentovat jí jako zpěvačku a ještě vydat ze seriálu CD s jejím zpěvem, zavání až nesoudnou perverzí. Nejvíc mě baví konec, kdy jsem při režisérově monologu přilepený k obrazovce a sleduji jaké má dýmky a jaký kouří tabák. Za to přidávám půl hvězdičky. (17.05.2010)

Ve své době bomba, s odstupem celkem slušný seriál s výbornou Zlatou Adamovskou v hlavní roli. Její postava zpěvačky, která má ráda cigarety, alkohol a muže, je v našem seriálovém prostředí průkopnická. V ostatních rolích vidíme celou plejádu našich nejlepších herců, což se dnes již neuvidí. Na druhou stranu mi ale vadí příliš televizní - studiové zpracování. No a vraha jsem já téměř nikdy neodhalil :-) (11.04.2012)

I dnes docela zábavná divácká hra na detektivku. Zajímavé je, že poprvé se to celé točilo živě (!), což se projevilo mimo jiné tím, že v jednom díle je k vidění záběr na "mrtvého" Jiřího Bartošku, který spokojeně oddechuje po namáhavém výkonu a Zlatu Adamovskou museli po jednom díle kvůli vyčerpání odvézt do nemocnice s podezřením na infarkt. (07.05.2003)

60% - Naštěstí pamatuji dobu prvního vysílání, coby přímého přenosu. Nápad to byl velmi zajímavý a je třeba to brát spíše jako hru. A to hned dvojí. První hrou je hra detektivní s divákem, která spočívala v tom, že divák na konci má za úkol přijít na to, kdo byl pachatel (nebo o co tam šlo) a jaké pravidlo bylo porušeno. Hrou druhou je hra herců a celého realizačního týmu v přímém přenosu. Myslím, že je dobře viditelné, jak je s postupujícími díly aranžmá příběhu složitější a komplikovanější, jak si tvůrci víc troufají a o to větší nároky to na všechny z nich, s herci v první linii, klade. Myslím, že nikdo z nich na tuto zkušenost jen tak nezapomněl. Příběhy vycházejí ze Škvoreckého knížky Hříchy pro čtenáře detektivek, jsou pouze upravené potřebám tvůrců. Samozřejmě že vše je ovlivněno tím, že šlo o přímý přenos. Současnému sestříhanému záznamu už chybí to napětí, kdy i diváci byli zvědavi, co a jak se povede. Rád se z nostalgie podívám, ale chápu, že tomu, kdo nezažil premiérové vysílání, to nemusí nic říkat. (Jo a vzpomínám si, že zpěv Zlaty Adamovské jsem již tenkrát bral jako nutné zlo.) (25.01.2016)

Jednotlivé epizody měly občas zajímavé zápletky, ale nejzajímavější na celém seriálu bylo to, že vlastně nutil diváka pozorně sledovat celý děj a ještě u toho myslet, aby se mohl alespoň pokusit identifikovat pachatele. Sice z celého projektu ještě tak trochu čiší televiznost inscenací z let osmdesátých, ale to není až tak na závadu. Vlastně jediné, co mě na tomhle experimentu skutečně iritovalo, byla hudební složka, a abych byl konkrétní, tak to byl zpěv Zlaty Adamovské. To jsou vážně všichni hluší, nebo si jen já myslím, že ta ženská neumí zpívat? (10.06.2003)