Druhý dech

Netrpím rozhodně nostalgií po předlistopadovém režimu a jeho mnohých televizních "hitech", zdejších mizerných dvacet osm procent za tento seriál je však podle mého mínění nespravedlivě málo. Metaforicky řečeno se totiž v jeho případě podařilo z lejna našlehat docela chutnou šlehačku. No považte sami - divácky a scénaristicky méně atraktivní téma, než je prostředí kravína a teletníku, si lze představit jen stěží. Přesto se z něj autorům povedlo vykřesat zajímavě podané příběhy obyčejných lidí, potýkajících se s problémy všedního života (tehdy stejně jako dnes) - rozpady a navazování partnerských vztahů, konflikty na pracovišti i v soukromém životě, karérismem, protekcí, neoblíbeností v kolektivu a tak dále. Jézéďácké pozadí při tom diváka nijak neruší ani neirituje, navzdory době svého vzniku seriál není příliš obtěžkán propagandistickým balastem. Na skutečnosti, že je dívatelný, mají pochopitelně lví podíl vystupující herci, hlavně Vladimír Kratina, který ani v roli zemědělského inženýra, jdoucího s buldočí zarputilostí proti všem, neztrácí desperátsko- rebelský pel, typický pro většinu jeho rolí v jiných filmech. Josef Abrhám se zase vcelku zdatně zhostil postavy lehce podivínského "vědátora -potížisty", nepochopeného a odmítaného okolím. A Marek Vašut brilantně ztvárnil nesnesitelného primitivního a agresivního burana Václava Stehna. Hvězdný Petr Čepek se naopak musel smířit s pro něj nezvykle dobráckou a poněkud upozaděnou postavou traktoristy Šembery a byť z toho občas bolí zrak i sluch, poradil si s ní velmi dobře. Defilé dalších filmových hvězd celkovou "jedlost" snímku ještě o další stupeň zvyšuje - R. Brzobohatý, J. Bohdalová, J. Sovák, F. Husák, I. Chýlková. Takže celkově za tři, nezlobte se filmoví machři.... (15.05.2019)

Takhle příšernou věc samozřejmě nikdo z autorů nechtěl vytvořit úmyslně. Jednoduše šlo o objednávku strany na čistě propagandistický seriál. Kdo by se jí jakkoliv postavil, toho by zničili - v 50. letech fyzicky, v 80. letech profesně. Tihle herci, režiséři, scenáristé, kameramani, střihači, osvětlovači a další prostě neměli na výběr a museli to natočit. Barrandov, Kavčí Hory nebo Koliba zapískali a oni jen přiběhli jako cvičení pejsci. Nic víc, nic míň. A navíc to všichni dostali velice slušně zaplaceno. (04.01.2012)

Rozhodně bych to neviděl jako odpad. Navíc třeba v porovnání s dnešními opravdovými odpady (to by tyto pak musely být v mínusu). Seriál má možná trochu smůlu v době, kdy byl natočen a vysílán. Kdy byl vysílán ani nevím, možná kolem sametové revoluce a tehdy jsem ho neviděl. Možná jsem zrovna byl chvíli na vojně. Po revoluci se dost změnilo... Také to není a nebyl seriál dostatečně civilní pro každého. Možná zaujal studenty "vysoké hnojárny" jak jsme tehdy říkali zemědělské vejšce. Sice jsem z jiného oboru, ale docela mne problematika chovu zaujala a myslím, že vše bylo podáno docela pravdivě. Ani to nebyl seriál co diváka znechutil politikou. Takže mne nízké hodnocení docela překvapuje... Seriál se mi opravdu docela líbil, viděl jsem ho až nyní a jsem za odvysílání rád a viděl bych to na 3,5*. Proto u jednotlivých dílů to do čtvrté hvězdy přehouply některé maličkosti... Třeba v 10 díle Jiřinka Kloučková v podání mladé Ilony Svobodové (moc jí to v seriálu slušelo) jak řekne skutečně povedenou hlášku potom, co ukradla v sámošce kompoty. "... Já kradu ze všech nejmíň, já mám čisté svědomí" :-))) To je, myslím, hlavně u nás, docela nadčasová hláška... Nebo "pan Stehno" v podání Marka Vašuta. Tuto roli si evidentně užil... No však já také pane Vašut. To byly parádní detaily, jimiž jste roli vycizeloval a kterých si pozorný divák jako já všimne a užije si je možná podobně jako herec, ale z druhé strany :-) ... Ale v dalších dílech je v podstatě celá rodina Stehnových opravdu "rodinka" k pohledání.... Jak tady v komentech zaznělo, Pelant není Dietl. Ale rozhodně to není odpad pokud to sledujete trochu méně povrchně. (27.07.2019)

Původně jsem dal jen 4 hvězdy, ale poté co TV NOVA stáhla tento seriál z primetimu, aby tam plácla neuvěřitelně pitomou tajtrlíkarnu, musím dát tomuto seriálu plný počet. Prostředí kravína, rozhodně není pro většinu diváků zrovna přitažlivé, což může ovlivnit hodnocení nejednoho uživatele. Podle některých komentářů soudím, že řada z nich uvažuje ve schématu třídního boje: 1) natočeno za komančů? - ne více než 3 hvězdy! 2) vystupují tam dělníci či rolníci? - bolševická propaganda, která s zaslouží jen odpad! Myslím, že tento seriál si zaslouží vysoké ohodnocení, z několika důvodů: 1) realistický a uvěřitelný příběh 2) realistické a uvěřitelné dialogy 3) skvělé herecké výkony Tedy vše, co většina současné české tvorby postrádá. Navíc si myslím, že dobrý tvůrce dokáže napsat skvělý příběh z jakéhokoliv prostředí, tedy i z kravína či kafilerie. Naopak patlal, natočí vždycky sračku, a nepomůže mu ani atraktivní prostředí nemocnice, redakce, či umělecké školy. (15.03.2012)

Abrhám jako československá verze Temple Grandinové, etolog teoretik vhozen do víru centrálně plánovaného zemědělství, svou nekompromisností čeřící nervy všech kolem a odolávající svodům nezadaných (i těch zadaných) žen. Poměrně otevřená kritika mnoha aspektů tehdejšího hospodaření (kritiku systému samotného však nečekejme), jádro konfliktů je často personifikováno v některé z postav (nepřejícnost, osobní animozita, nekolegialita apod.). Seriál by měl zabírat cirka jedno celé desetiletí (začíná na počátku sedmdesátých let), ale na výpravě a postavách to příliš poznat není, ženám se mění pouze účesy a děti vyrůstají, ale např. vedoucí teletníku Vícha nosí celou dobu jednu a tu samou zelenou bundu. Pozitivem je, že seriál nabízí i vhled na práci zvěrolékaře a dočkáme se naturalistických záběrů inseminace, porodu i pohledu na mrtvá telata. Herci odvádějí na tehdejší dobu standardní výkony (tedy nadprůměrné) a většina postav prochází vývojem. Zejména u postav s negativními vlastnostmi (např. Bohdalová, obsazená jasně proti svým klasickým rolím) jsem byl schopen okamžité asociace s podobnými typy ze svého života, v tomto sociálně-kritickém aspektu je seriál přesný. Zdejší černé hodnocení je bezesporu nespravedlivé. Ano, nejedná se o žádný nadprůměrný kus z perspektivy současného diváka, ale jistě nejde také o dílo, které je nutné zatracovat. Určitě by mu prospělo zkrácení, řada motivů je zbytečně rozváděna a natahována, redukce na deset dílů by byla optimální. Osobně nelituji ani minuty času, který jsem s ním strávil (nutno ale poznamenat, že jsem při jeho sledování prováděl řadu sekundárních činností, po vizuální stránce je totiž podobně šedivý jako normalizace samotná). (12.01.2020)