Režie:
Jaromil JirešScénář:
Šárka KoskováKamera:
Alois NožičkaHudba:
Vadim PetrovHrají:
Jana Dítětová, Vlastimil Brodský, Ivan Trojan, Veronika Žilková, Blanka Bohdanová, Jana Dolanská, Iva Hüttnerová, Alena Kreuzmannová, Luba Skořepová, Gabriela Vránová, Ilona Svobodová (více)Obsahy(1)
„…ale co je to pravda – okamžik nebo celej život…“ Snadněji vyřešíme životní situace, když jsme zdraví a všechno se nám daří. Osud si s námi ale pěkně zahrává, takže přijdou i ty těžší životní situace, se kterými je třeba se pořádně poprat… O těžkých chvílích jedné obyčejné ženy napsala úspěšný román i Jaromíra Kolárová a my vám dnes nabízíme jeho televizní adaptaci z roku 1988 podle scénáře Šárky Koskové a v režii Jaromila Jireše. Na začátku příběhu zastihneme sedmdesátnici paní Dlaskovou (J. Dítětová) v situaci, kdy má odejít na operaci. Vážné onemocnění a pobyt v nemocnici ji donutí přemýšlet o životě, hodnotit jednání své i svých blízkých. Při její životní rekapitulaci se vynoří i jeden dobře zasutý a utajovaný fakt, který celý život tajila před rodinou – její stárnoucí, sklerotický manžel (V. Brodský) není otcem jejího syna. Celý život tento fakt paní Dlasková před rodinou tajila. V nemocnici se tato moudrá a obětavá žena setkává mj. s těžce nemocnou mladou dívkou Šárkou (V. Žilková), do které se zamiluje její vnuk Vítek (I. Trojan), jenž chodí babičku navštěvovat… (Česká televize)
(více)Recenze (35)
Průměrný televizní snímek z doby mého dětství o postarší paní, babičce, která bilancuje díky pobytu v nemocnici svůj život a zároveň životní příběhy lidí, se kterými se setkává. Děj je celkově smutný, bohužel mu chybí nějaká slušná pointa, východisko. Prostě se dějí události, až je najednou konec. Nejzajímavější je dnešního filmového pohledu sledovat filmové začátky takových herců, jako jsou Ivan Trojan a David Novotný (má ještě úplně červenou hlavu, plnou zářivě zrzavých vlasů) a vlastně celé obsazení snímku je na něm asi to nejlepší. ()
Průměrný televizní film o osudech rodiny, která prožívá hospitalizaci své babičky. Její osud se protíná s podobně postiženými kolegyněmi na nemocničním pokoji. Jedna z prvních (možná úplně první) rolí Ivana Trojana ve filmu ukazuje, jak veliká škoda pro český film byla následující desetiletá absence na české filmové tvorbě. Další herecké výkony velmi nevyrovnané ! ()
Silný příběh, bohužel někdy moc tlačící na pilu. Dítětová se svým sarkasmem je vynikající a Brodský hraje absolutně na pána. A pokud něco funguje, tak je to snaha postavy ztvárněné Alenou Kreuzmannovou přežít svoji matku (Valerie Kaplanová)...je to o to silnější, že Kaplanová skutečně přežila mladší Kreuzmannovou. "Cos mi přinesla, mami?" ()
Naděje má hluboké dno je veskrze průměrný televizní snímek, jehož průměrnost nejspíš způsobují hlavně herecké výkony mezi nimiž ale třeba vyniká Ivan Trojan. I přes mnoho pravd, které ve filmu zazní se mě osobně dotkl snad jen jediný osud a to Veroniky Žilkové. Ta si na nevyléčitelnou nemoc zemřela i o pár let později ve filmu Zapomenuté světlo, za to už ale dostala cenu. Jak se říká, v nouzi poznáš přítele a o rodině to platí zvlášť. Kdo ví kolik starších lidí se v tomto příběhu poznává. ()
Příjemné televizní drama, i když se tu jednalo o velmi vážné téma. Snesla bych ale ještě více dramatičnosti. Přece jenom se takový příběh v tv nevidí každý den. Bylo zajímavé sledovat myšlenkové pochody Jany Dítětové. Určitě by se s ní pár lidí rozhádalo, kdyby řekla na hlas to, co si myslela. Ale ona byla moudrá žena, která věděla, kdy má co říct. Přestože byla stíhaná těžkou nemocí, tak se dokázala starat o svého manžela, který měl těžkou sklerózu. Manžela hrál výborný pan Brodský. Osud se s některými lidmi prostě nemazlí. ()
Galerie (2)
Zajímavosti (1)
- Natáčanie filmu prebiehalo v Prahe, v časti Krč. (dyfur)
Reklama