Rozpaky kuchaře Svatopluka

U tohodle seriálu jsem pokaždé stála o to,vidět i druhou verzi.Tedy tu neodhlasovanou.Faktem je, že možnost "svobodné" volby v tehdejší době inspirovala kdekoho a já vždycky koukala z okna, kde to blikalo jako o silvestru.Nevím jesti se dalo v tomhle interaktivním díle švindlovat,u nás doma se sice vypínače mačkaly, vždycky ale padla věta že to je stejně švindl.Ovšem kuchaři v podání J.Moučky nebo P.Nárožného - suprovej zážitek.Jo a ještě jednu zkušenost mi toto dílko dalo-už poznám nastavovanou omáčku! (07.06.2009)

Na tenhle seriál si pamatuji, protože ho vysílali v době, kdy už jsem vnímal věci okolo sebe a registroval jsem i rodiče, jak zběsile rozsvěcovali a zhasínali v iluzi svobodné volby v naprosto nesvobodné zemi. Dnes s odstupem času musím říct, že seriál je především tragikomickým svědectvím o šílené době svého vzniku – tedy upadajícího reálného socialismu. O době, kdy absolutní nedostatek čehokoliv vedl k tomu, že i krádež svíčkové se řešila bezmála jako trestný čin. Kdy i v těch nejluxusnějších hotelích byly hostům servírovány blafy a srágoroviny připravené v hrozných hygienických podmínkách. Době, kdy dělat šéfa čehokoliv muselo být děsně frustrující, neb na nic nebyly peníze a personál byla banda lenivých menakačenků, alkoholiků nebo zašívačů (čest výjimkám) ovšem s absolutní mocí. A hlavně Sváťa během několika dílů vystřídal tři zaměstnání, což z něj vlastně dělá fluktuanta, tedy v té době dosti nespolehlivého živla. Alespoň že lidem byla dána iluze možnosti svobodně hlasovat v televizi, když v reálném životě si o tom mohli nechat jen zdát. A tenhle šílený svět připadal těm lidem natolik normální, že se to nebála odvysílat ani ČST, tedy hlásná trouba režimu numero uno. (07.04.2020)

Kinoautomat je unikátní a výjimečný československý vynález Radúze Činčery, který ale dostal (těžko v tomto případě však napsat neprávem) mediální tvář Miroslava Horníčka, jenž ho uváděl a ,,obsluhoval". Diváci na Světové výstavě Expo‘67 měli sami možnost v určitých momentech rozhodnout o tom, jakým směrem se má ubírat děj sledovaného dramatického filmového kusu. Něco podobného se pokusili zapakovat československý seriálový král František Filip spolu s elitním českým scénáristou Jaroslavem Dietlem a vymysleli ,,teleautomat", tedy obdobu kinoautomatu, ovšem na seriálové bázi. Nápad to byl unikátní a v zatuchlých vodách československé postnormalizační televizní tvorby dokonce spásonosný...kdyby... Kdyby se tvůrci vyvarovali mainstreamové dobové produkce a hluboce neupadli do dobového tvůrčího stereotypu ála československá posedlost seriály. Dějově a obsahově je tenhle seriál skutečně hodně průměrný. Tři hvězdičky za nápad a nevšední originalitu, interaktivní přístup k televiznímu médiu, hodně skoupě ale za realizaci... (25.11.2007)

Svatopluk je bídné dílo zejména svým konceptem. Tvůrčí tým, v čele s Františkem Filipem, lišácky servírují divákům latentní propagandu „laskavé normalizace“. Pokud postava dojde do fáze neřešitelné situace, obraz zastavuje a následný střih do studia nabídne pohled, kde diváci drží škatule s tlačítky ANO/NE . Tato zdánlivá divácká spoluúčast má evokovat pocit svobodného rozhodnutí. Paradoxem celého konceptu je právě výše zmiňovaná volba, která vlastně neexistuje, jelikož děj samotný je již předem definována a ačkoliv se tvůrci snažili na strategii „volby“ seriál postavit a vzbudit pocit svobodného rozhodnutí, nic to nemění na faktu, že celý tým vyprodukoval pouze další normalizační propagandu. Svobodné rozhodnutí totiž ve skutečnosti nebylo možné. (15.03.2013)

Velmi dobrá záležitost, která i po letech neztrácí nic na své zábavnosti. Dnes by se sice hlasovalo asi přes smsky nebo před internet, ale tehdy prakticky jeden z nejúčinějších nástrojů zjištění vůle diváků. Navíc Pepa Dvořák jako Kuřátko - kuchař, který si nakonec se všemi nástrahami velmi hravě poradí. (02.07.2012)