Rozpaky kuchaře Svatopluka

Tenhle seriál u mě v průběhu let klesl od nadšení až k relativně solidnímu průměru. Nejenom kvůli tomu, co tady píší ostatní (hodně toho komunálu a vlastně nemožnosti volby - i z tohoto důvodu je srovnávání s Kinoautomatem mylné), ale i proto, že jsou Rozpaky natočeny rutinně, v mnoha případech až odfláknutě (stíny kamery na hercích, množství přeřeků). Spousta rozhodnutí, které Kuřátko po divácích chce, jsou jednoduchosti, které by i kuře zvládlo levou zadní. Zajímavou postavou je pro mě náměstek v podání Petra Haničince, který je takovým Štrosmajerem tohoto seriálu - žoviální, vtipný, postarší doyen. 50%. (21.11.2022)

Skvělý Dvořák, který nápad kinoautomatu (viz Činčera - Horníček) přenesl do socialistické podoby takříkajíc bez ztráty květinky. Vývoj a vhled do kuchařského řemesla od základu v malé horské chatě až po luxusní hotel v Praze 4 je i přes socialistický rámec dodnes opravdu zajímavý. Ve srovnání s Kinoautomatem mě zde mile překvapily "morální" rozhodovačky, které v originálu chyběly a vůbec celý příběh mě přišel lepší. (25.05.2009)

Má si Sváta Kuřátko odskočit na malou nebo na velkou? Hrdina se podíval svýma psíma očima do kamery, republika se vrhla k vypínačům a Sváťa měl ve věci jasno. Také mne to chvíli bavilo, ale jen do chvíle, kdy tvůrci dokázali národu, že mají natočenou i druhou možnou verzi. Najednou se ukázalo, že Sváťa řeší pouze hovadiny, které spláchne pár sekundová scéna a pak už se pokračuje předem stanoveným směrem. Ono to zkrátka ani jinak nešlo, ale mne hrozně zklamalo zjištění, že svou stowattovkou nemám sílu nic ovlivnit, ačkoli jsem byl z obrazovky přesvědčován o opaku. (15.04.2014)

Mám pochválit seriál za to, že využil starý nápad Raduze Činčery? Když mě ale stejně dvakrát nebavil a že bysme vstávali v paneláku s rodiči a zhasínali a rozvíceli podle děje, to ani náhodou (v reprízovaném, dnes sledovaném dílu zjištuji, že tenkrát hlasovalo přes 800 tisíc rodin, neuvěřitelné číslo). Takhle po letech je zábavné sledovat ty tučně prorostlé řízky a vepřové, které jsou servírovány strávníkům. (08.12.2011)

Hrozná nuda překvapivě s podpisem Dietla. Falešně srdeční lidé a nadřízení a pokud někdo kazí společné dílo, superman Kuřátko ho odhalí a problém vyřeší, případně černou nenapravitelnou ovci s morálním poučením odstraní z kolektivu. Plytký děj jednotlivých epizod s neuvěřitelně trapnou pointou pravidelně narušuje živými vstupy pro mě teď už nesnesitelný Josef Dvořák, ochotný zábavní poskok, který natahuje stopáž nesnesitelným blábolením před ochotným občansky zodpovědným publikem a przněním českého jazyka. Jeho ksicht a hláška "stiskněte vypinače" mě bude strašit do smrti. Jasně, hraje v tom sešlost dobrých herců (utkvěla mi v hlavě Šafránková překvapivě v roli trhlé dělnice), ale nestačí to na zakrytí té bídy. Do toho přidejte nesnesitelný title song od Matušky, kterou uslyšíte v každém díle min. třikrát plus hrozná syntetizátorová hudba melodií horší úrovně než vyzvánění na digitálkách. Teď už vím, proč finančně zajištěný Matuška zdrhl do USA, před ostudou. Přežil jsem všech třináct dílů, ááááá! (24.10.2012)