Rozpaky kuchaře Svatopluka

Ráda bych hodnotila lépe, ale nejde to, i když herecká elita té doby drží celý seriál bez problémů nad vodou. ČT měla přepsat seriál na dvd bez interaktivních vstupů, které byly určitě ve své době pro diváky zajímavé, ale dnes už spíše zdržují a totálně ruší dynamičnost děje. Seriál má, bohužel, sestupnou tendenci, asi docházely nápady či jiný potenciál. Horská chata a Grandhotel Karlovy Vary mají ještě jakéž takéž kouzlo, ale závěrečných pět "pražských" povídek z Interhotelu to bolí - těžkopádné, zprstuvycucané, nudné - tady to hlavně zachrańovali Petr Haničinec a jeho dokonalé herectví "srdcem" a Luděk Kopřiva a jeho naprosto přirozená a unikátní komika. Role skladnice-frajerky se pro Šafránkovou vůbec nehodí, stejně jako role potrhlé megery pro Hudečkovou...Pan Filip zde opět potvrdil, že je to mistr nad mistry, co se roztahanosti a utahanosti týká. Nikdy se asi nedozvíme, jak to měli Filip a Dietl domluvené, ale na napsaný materiál by stačila určitě poloviční stopáž...Také Dietl se neostýchá použít zcela nelogických momentů, aby se dostal tam, kam potřebuje, nebo aby děj natahoval jako vařenou nudli. Některé povídky se doslova plácají na jednom místě celých ca.60 minut kvůli "problému", který se dá vyřešit za 5 minut...Josefu Dvořákovi nelze nic vytknout, herec velmi dobrý s osobitým stylem. Já osobně jsem mu ale na chut´ nikdy nepřišla...Krátké prostřihy/mezihry přímo na vaření a úpravu jídel se mi moc líbily a sliny se mi jen sbíhaly. (28.09.2017)

Zajímavý seriál z kuchařského prostředí, při jehož sledování se mi vždycky sbíhají sliny. První díly na horách jsou velmi dobré (herecká skupina Zázvorková - Veškrnová - Moučka a spol. zaručeně pobaví), další díly z Karlových Varů nejsou špatné, zde je třeba vyzdvihnout hlavně Karla Augustu, ale od epizody, kdy Sváťa začne dělat šéfkuchaře, je to nuda... Kdyby tam nebylo to rozhodování diváků a trapné komentování, bylo by to pro mě lepší, takhle to bylo rušivé jako reklamní bloky. (07.02.2010)

Zprvu jsem na to koukal s despektem, ale již během prvního dílu si mě tenhle seriál získal kouzlem normalizační gastronomie. Pro mě, zapáleného kuchaře amatéra, to je prostě radost sledovat, jak se peče svíčková a dělá se základ na vývar. Hodně mě v tý kuchyni baví ty omlácený hrnce, a pomačkaný pánvičky, na kterých se tam jede :-) No a taky se na to nemůžu přestat dívat, protože v tom hrajou takoví moji oblíbenci, jakými jsou Bláha, Zázvorková, Augusta, Vlach, Somr, Moučka, Nárožný a další. Vlastně mě tak napadá, že si poslední dobou dělám rekonstrukci filmografie 80. let, kterou jsem tehdá nemohl sledovat, protože jsem byl moc malej. Jinak mě ale na celým seriálu celkem sere Dvořák v tandemu s Bydžovskou, protože jsem tyhle dva nikdy moc nemusel. A pro mě je taky poměrně dost otravný to šaškování s kinoautomatem, který pak ze studia vyhodnocuje přitroublý "pan inženýr" (ačkoliv by na to stačila cvičená opice). Pořád je to ale paráda oproti současným českým seriálům. Update: Pozdější díly jsou o tom, jak se Dvořák stane nějakým papalášem v obrovským hotelu a řeší tam nesmysly; to je už dost otrava. Zvlášť když mu tam sekunduje náměstek Haničinec, kterej neúspěšně předstírá, že je bodrej Moravák. (13.02.2012)

Zřejmě nejvíce ideologický seriál z dob normalizace. Ideologie nepočívá v tom, co se říká oficiálně, ale jak se deformuje realita a její deformace se stává přijatelně sdílenou. Seriál stojí na iluzi zdánlivé spoluúčasti na dění (divácké "ano"/"ne" ale nemá žádný vliv na výsledek děje) a tímto cynicky odráží vlastně celou tu dobu. Svoboda volit je mystifikací a divák má jediné vysvobození: při pohledu na jídlo na obrazovce jít do ledničky a odměnit se za svou "věrnou službu". Obraz zadostiučení ve formě uspokojivého životního standardu výměnou za politickou pasivitu se stává přímým naplněním "života ve lži". Možná to při pohledu na tent zdánlivě roztomilý a nevinný seriál působí přemrštěně, ale právě tímto dokázala média nahlodávat lidi nejvíc. (13.03.2013)

Bohužel jeden z těch seriálů, kde zhruba od poloviny každý další díl sráží celkový dojem. Od zpočátku normálního, sympatického a lidového kuchaře se postupně stává uvědomělý soudruh vedoucí, jehož charakterové klady jsou už značně předimenzované a nevěrohodné. Z prvních pěti hvězdiček jsem tak postupně došel až s bídou ke třem a i to jen kvůli zajímavým záběrům normalizačního pohostinství na "nejvyšší úrovni", které tehdy běžný člověk mohl jen sotva znát. (25.07.2017)