Strach má velké oči

"Čáry, Maggi, houbelec...." Že je Iva Janžurová komička k pohledání, to není třeba myslím ani příliš zdůrazňovat. A je úplně jedno, jestli jde o celovečerní film nebo studiovou pohádku. Tahle ta je skvělá právě především kvůli jejímu podání čarodějnice Maggi. Třeba ty její svítící očička, když vábí mládence Divobije a Chytrolína na račí nebo želví polévku, to je prostě něco k popukání. A když se k Janžurové přidá Rudolf Hrušínský coby loupežník Bujon a střihne si spolu s Maggi divoký "flašinetový tanec", je o zábavu postaráno. Jako bunus vtipně zpomalený Chytrolín/Havelka. (24.10.2017)

Trošku bláznivější druh pohádky co se scénáristiky týká, avšak zahraný naprosto na jedničku. "Janžurka" jako čarodějnice nemá chybu a její manžel loupežník Rudla Hrušínský (nejst.) je také parádní. Érový Ondra Havelka jako Chytrolín je trefně obsazený, přimomíná mi chytače motýlů ve filmech s Old Shatterhandem a jeho rudým "bráchou". (04.04.2010)

... Polévka se píše s F nebo P?... F je hezčí...". Mám tuto pohádku velmi ráda, pro její humor, krásné písničky, úžasné obsazení. A těch polévek, které jsem neměla šanci ochutnat...račí, chřestová, želvý. Jako dítko školou povinné, jsem položila nevinný dotaz naší školní kuchařce, zda by taky neudělala třeba račí polévku. A tato žena, která svůj všechen humor vydala do jídel, co nám vařila, se na mě podívala pohledem, který by jí nejdrsnější gangstér mohl závidět a celá rudá jako rak, na mne zaječela, že nemám být drzá. (03.01.2015)

"Chřestovou si taky nedám....ale račí!" "Pe-ní-ze u stro-pu nej-sou, ty mám ta-dy v pix-le!". Pavel Zedníček poprvé jako drvoštěp aspoň pokud vím. Žádná hlubina myšlení, vlastně to je hodně schématické, ale tak nabité výbornými hláškami, které si vystačí prakticky jen s tématem polívka, že se člověk baví, ať chce nebo ne. "Račí, račí ... rači ne." (15.05.2012)

Neskutečná praštěnost, ale v tom nejlepším slova smyslu. Na každém z herců je vidět, jak moc si natáčení téhle pohádky užíval. Obzvlášť sledování Ivy Janžurové a Rudolfa Hrušínského, tedy báby Magi a dědka Bujóna, je nezapomenutelné, ale ani nikdo z ostatních není k zahození. Scénář je navíc plný slovních hříček, které mám tak rád... Jen kdyby to všechno možná bylo o trošku, trošičku kratší. (20.05.2012)