Viridiana
Viridiana
Viridiana
Viridiana
Režie:
Luis BuñuelKamera:
José F. AguayoHrají:
Silvia Pinal, Francisco Rabal, Fernando Rey, José Calvo, Margarita Lozano, Victoria Zinny, Claudio Brook, José Manuel Martín, María Isbert, Joaquín Roa (více)Obsahy(1)
Příběh novicky Viridiany, která před složením řeholního slibu navštíví svého strýce s nevinným přáním rozloučit se se svým poručníkem, netušíc, že všechno se vyvine úplně jinak, je v podání klasika španělské kinematografie Luise Buňuela krutou satirou na náboženské pokrytectví. V roce 1961 byla Viridiana oceněna Zlatou palmou v Cannes, v mnoha zemích se však promítaly pouze katolickou církví cenzurované verze a doma v ortodoxním Španělsku bylo jeho promítání zakázáno úplně. Buňuel nesl svou klatbu velmi těžce a svůj další film Anděl zkázy natočil v Mexiku. Satiricko-surrealistická obraznost Viridiany, jednoho ze stěžejních děl Luise Buňuela, však dodnes řadí toto filmové dílo ke špičkám světové kinematografie. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (118)
Zajímavé téma tohoto Buňuelova filmu posouvá příběh do takřka thrillerové podoby. Krása, smrt, bída, touha překročit vlastní stín, ušlechtilé ideály versus morální zkaženost. Ukázková sonda o marném lidském sebeobětování a vykoupení. Vynikající herecký výkon andělské Silvie Pinal jen završuje již řečené superlativy. Sekvence ze závěrečné hostiny symbolizuje člověka v jeho zvířecí podobě, syrový až krutě cynický pohled na jednotlivé aktéry vzbuzuje v divákovi pocit absolutní trpkosti a beznaděje. Vrcholem dokonalosti je pak úvodní Händlův chorál Aleluja. A kdoví, zda si všichni jednou nezahrajeme karty u společného stolu. ()
Počínaje Viridianou už Bunuel nenatočil jediný slabý film, naopak stával se čím dál víc anarchističtějším experimentálnějším a odvážnějším...neuvěřitelné kam až dokázal zajít, Viridiana je nádherné symbolické dílo plné krásných poetických i směšných scén...divím se že Viridianu ušetřil potupy...v závěru se Viridiana zbavuje svých ideálů a stane se pokornou hospodyňkou a milenkou, která se navíc bude o svého pragmatického "chlebodárce" dělit s další ženou...pěkně výsměšný závěr. ()
Ve své době jistě kontroverzní film s mnoha smysly a tématy, které byly do té doby tabu. Ukazování toho že konat velké dobro se nevyplácí, přísně utajovaných lidských úchylek a církevní nelibosti hodně Španělům leželo dlouho v žaludku a Luis Buňuel musel emigrovat do Mexika. To byl začátek šedesátých let dvacátého století. Dnes nám zůstává pouze tento film. Film čistý, okouzlující, dokonale propracovaný s překrásnou Sylvií Pinalovou, mužným sympaťákem Franciscem Rabalem a elegantním Fernandem Reyem. "Viridiana" - krásné jméno, krásný film. ()
To poselství je z filmu cítit velmi dobře, ale to bohužel ještě neznamená, že vás skutečně zaujme. Jsou zde scény, které jsou příjemně jiné, nereálné v reálném zobrazení, ale jsou to i ty, které vám vytvářejí těžkou cestu k filmu a jeho přijetí. Kritika náboženství je ale příjemná, o tom žádná, jen je to takové odcizené. ()
Galerie (47)
Photo © Unión Industrial Cinematográfica (UNINCI)
Zajímavosti (13)
- Jeden z chudáků, kteří hrají ve filmu, byl skutečný žebrák. Když se Buñuel dozvěděl, že je placen třikrát hůř než ostatní, strašně se rozčílil a zjednal nápravu. (raininface)
- Ke stému výročí španělského filmu (1996) byl kritiky a profesionály vybrán jako nejlepší španělský film. (džanik)
- Po rokoch života v Mexiku sa Luis Buñuel nechal presvedčiť, aby nakrútil svoj prvý film v rodnom Španielsku od roku 1936, skupinou terajších mladých španielskych filmárov, ktorí obdivovali jeho prácu. (Bilkiz)
Přepsáno v dubnu 2019. Viridiana je výjimečným anarchistickým filmovým útokem na chiméru, jménem život. Luis Buñuel využil další Galdósovu literární předlohu k nihilistickému zahledění se na nabubřelou zbožnost dědictví katolického určení. Vznešené křesťanské ideály jsou v kontaktu s realitou rozervány na malé kousíčky, lidská naivita chvályhodného idealismu dostala výchovný výprask a ušlechtilost je zardoušena ve skupinovém návalu vděku lidské přízemnosti. Skutečná podstata víry je zpochybněna, v reálném prostředí není dobro uznáváno pro své zásluhy a hysterická cudnost je ve skupinových náladách frustrace a zášti haněna, vysmívána a ponižována. Jedním z určujících životních faktorů je pud pod ochranným křídlem Érose, chtíč se snaží dosáhnout svého slastného uspokojení a vznešenost superega má pouze omezenou funkci. Surrealismus Luise Buñuela staví úchvatné obrazové kompozice, symbol si vychutnává účinek všech svých zamýšlených kontroverzí a podniká rafinovaný útok na pokrytectví ctihodného uspořádání společnosti. Poslední večere je zúčtování s očekáváním, trnová koruna následné vystřízlivění ve žhnoucích plamenech existencialismu bytí. Hlavní obětí i nástrojem plánu anarchistického útoku je Viridiana (velmi zajímavá Silvia Pinal), naivně idealistická mladá žena a přepjatě cudná klášterní novicka. Neúprosná blízkost chtíče ji znechucuje a děsí, svatá oddanost víře je životním posláním. Vina za hřích se v přesvědčení askeze středověkého ražení bere za svou, možnost vykoupení i naplnění se počítá přes bohulibou dobročinnost. Pevnost víry se zdá neotřesitelná. Hlavní mužskou postavou je Jorge (dobrý Francisco Rabal), Viridianin nelegitimní bratranec i její oponent způsobu bytí. Nečekaně nabyté bohatství posiluje jeho praktickou činorodost a sladkou vizi budoucí prosperity. Netrpí záští, ani sklonem k násilí a život si užívá bez předsudků. Důležitou postavou je Don Jaime (pozoruhodný Fernando Rey), Viridianin strýc a Jorgeho otec. Osamělost již není dále snesitelná a Viridiana je nejsladším zjevením minulosti. Chtíč se sváří se šlechetností, nenasytně se natahuje po uspokojení, omlouvá se a tone ve vlastních rozpacích a smutku. Výraznou postavou je Ramona (příjemná Margarita Lozano), věrná Jaimeho služebná. Její vděk se vyznačuje pracovitostí i loajalitou a Jorge její život pozvedává k moderní úrovni bytí. K nejvýraznějším postavám žebrácké chátry patří jejich autoritativní slepý vůdce Don Amalio (José Calvo), chlípný mrzák El Cojo (José Manuel Martín), ctihodný stařec Zequiel (Joaquín Roa), "nevěrná" Enedina (Lola Gaos) a ostatními stále vyháněný nemocný José (Juan García Tiendra). Z dalších rolí: původní Jorgeho přítelkyně Lucía (Victoria Zinny), Ramonina vitální a zvídavá dcerka Rita (Teresa Rabal), náhlým přílivem apoštolských bezdomovců znechucený sluha Moncho (Francisco René), či nemile překvapená matka představená (Rosita Yarza). Viridiana je nihilismus zatuchlých vod katolické víry. Morální stav společnosti úpí, lůza uchvacuje svou příležitost k poživačnému řádění. Umně stylizované obrazy sugestivně a důvěrně líčí niternou rozervanost a předkládají úchvatné portréty existencialismu k dosažení řízené kontroverze. Viridiana je jedinečný anarchistický atak na společenské a katolické pokrytectví. () (méně) (více)