Půlnoční klub

Po skvělých atmosférických seriálech v podobě Hauntingu a Půlnoční mši si zde Flanagan vybírá slabší chvilku. Otázka však je, nakolik je to zpracováním a nakolik je to skutečností, že mě úplně nechytly témata Půlnočního klubu. Obecně vzato je to poměrně hezky natočený seriál, postavy na kterých to má stát jsou relativně likable, i díky výrazné diverzitě mezi nimi si každý najde favorita. Příběhy které si vypráví, a které vyplňují většinu stopáže, jsou dobrým nápadem, a přestože trefně reflektují a rozvíjí postavy, ne všechny jsou dostatečně zajímavé. Některé jsou až moc roztahané, a sami o sobě na výplň hodinových dílů nestačí, což ostatně platí také o celém dění mimo tyto příběhy. Celý děj v hospici by si určitě zasloužil být svižnější. Ony mysteriózní prvky, které tak skvěle fungovaly v autorových předchozích počinech, zde nejsou dostatečně rozvinuté a bohužel ani zajímavé, což je pro mě kámen úrazu, protože mě tyto prvky baví většinou nejvíc. Dokonce ani atmosféra, která byla skvělá i v převážně konverzační Půlnoční mši, zde není tak chytlavá a působivá. Od určité doby se těším na každou věc ve které má Mike Flanagan prsty, a Půlnoční klub určitě nezmění můj pohled na jednoho z nejzajímavějších žánrových tvůrců. I přesto to víc jak na průměrné hodnocení není. (16.11.2022)

Brightcliffe je hospic, do ktorého chodia dožiť svoje posledné chvíle tínedžeri, ktorým kvôli chorobám nezostáva na tomto svete vela času. V noci sa tajne stretávajú a rozprávajú si desivé príbehy, vďaka ktorým sa medzi nimi formujú silné priatelstvá. Tiež sa dohodnú, že ten z nich, ktorý zomrie ako prvý, pošle ostatným správu zo záhrobia. - Na Flanagana hrozná slabota a je smutné, že už aj jeden z najnádejnejších hororových režisérov poslednej dekády spadol do žalostného bahna woke kultúry. Rozdiely v epizódach režírovaných ním a režírovaných inými režisérmi vrátane jeho dvorného kameramana Michaela Fimognariho sú až príliš zretelné a vo výsledku celý seriál vyzerá, že vlastne ani nemá žiadne posolstvo, keďže sa herci striedajú v rôznych charakteroch a ani jeden príbeh (s výnimkou Dustyho) nie je dotiahnutý do uspokojivého konca , poprípade sa preruší v polovici a o pár epizód pokračuje nezmyselne ďalej. Základ to nemá zlý, ale striedajú sa tu atmosférické päťhviezdičkové hororové sekvencie s poloamatérskymi až takmer divadelnými scénami plnými tupých dialógov, a to je niečo, čo pri seriáloch neznesiem. No a hrôzostrašne prehrávajúca Haeather Langenkamp ani nestojí za reč. Dúfam, že takto podobne nedopadne aj seriálová adaptácia môjho najoblúbenejšieho hororového literárneho diela The Fall of the House of Usher, ktorá má našťastie v obsadení Willu Fitzgerald, lebo v prípade The Midnight Club ma Flanagan strašne sklamal. (08.10.2022)

Hororové příběhy od Mikea Flanagana mě baví a Netflix mu štědře naděluje prostor. Po velkých úspěších s antalogickými Haunting přichází tentorkát se skupinou teenagerů, kteří mají diagnostikovanou nevyléčitelnou nemoc a nachází se v hospicu. A tihle teenageři se pravidelně scházejí v půlnoci, aby si užili tepla krbu v knihovně a vyprávěli si strašidelné příběhy. Jenže ty příběhy nejsou zas tak strašidelné, ale spíš fungují pro dokreslování motivací postav, které je vypráví. To by mi až tak nevadilo, ale čekal jsem trochu víc duchařiny kolem (sídlo k tomu přímo vybízelo) a doufal jsem, že se budu víc bát. Osobně mě nejvíc zklamala čitelná linka se sektou a nevyužití postav duchů. Některé linky se uzavřou a některé zůstávají otevřené a bez odpovědi, kdyby náhodou měla být druhá řada. Celkově mám z finále takový mdlý pocit.  Jako neškodná zábava v období Haloweenu to funguje, ale nadšené recenze jako u předchozích seriálů od Flanagana se asi čekat nedají. (02.11.2022)

mě zkrátka Flanagan baví a i když mě tentokrát bavil ze všech svých dosavadních seriálových počinů nejméně, jde i tak o velmi slušný nadstandard. Midnight club na věci jde trošku jinak než sme byly u Flanagana doposud zvyklí a chvíli trvá si na tenhle svět zvyknout, ale na druhé straně MC svého tvůrce nezapře. Opět je tu snaha o jakýsi existenciální přesah a opět se tu straší převážně ve druhém až třetím sledu. I tak ale dokáže Flanagan vytvořit solidní atmosféru (byť ne tak hutnou jako předtím) a leckterý "pravý" horor by mu mohl závidět. Nakonec mi ani nevadilo, že to místy trošku skřípe a díky několika hlušším místům mě nedokázal Půlnoční klub vtáhnout tak jak sem čekal...70% (09.11.2022)

Dlouho jsem Midnight Club odkládal, nějak jsem tomuto teenage projektu od Flanagana nevěřil. Ale časem jsem si uvědomil, že jako fanda jeho tvorby bych to měl dohnat. A řeknu vám...Žádný průser se naštěstí nekoná! Ze všech jeho projektů se jedná o ten nejméně hororový z hlediska lekaček a tak, to dávám většině uživatelů za pravdu. Na druhou stranu, o tom primárně Půlnoční klub nepojednává. On se totiž zabývá zejména těžkými životními tématy v čele se smrtí. A to způsobem, jenž vás donutí k hlubokému zamyšlení. Kromě toho seriál sází na skvělé herecké obsazení, které vám během sledování přiroste k srdci. Nějak do dnešního dne nechápu, jak je Flanagan vždy schopen napsat tak precizně každou jednotlivou postavu. To se jednoduše pozná mistr. A závěr nenechá ani jedno suché, to vám garantuji. Kdo jeho kinematografické výtvory aktivně vyhledává, tak volbou Midnight Clubu neprohloupí. Za mě dávám 7/10 (09.11.2023)