VOD (1)
Epizody(10)
-
Závěrečná kapitola (E01)
-
Dvě Dany (E02)
-
Zkažené srdce (E03)
-
Dej mi pusu (E04)
-
Tak zatím! (E05)
-
Čarodějka (E06)
-
Anya (E07)
-
(Ne)cesta (E08)
-
Věčný nepřítel (E09)
-
Půlnoc (E10)
Obsahy(2)
V hospici pro náctileté pacienty uzavřou členové exkluzivního klubu děsivou dohodu: kdo z nich zemře jako první, dá ostatním znamení ze záhrobí. (Netflix)
Videa (1)
Recenze (88)
Tak letos mě Flanagan nepotěšil. Ne že by snad ztratil režijní schopnosti, ale v Půlnočním klubu řeší témata, která mě příiš nezajímají, respektive nebavilo mě se jimi prokousávat na téhle poměrně štědré ploše deseti hodinových epizod. Chápu účel těch jednotlivých povídek - příběhů, které si hrdinové vypráví. Dokresluje se jimi hloubka charakterů, protože v každém příběhu se nějak odráží jeho autor. Ale mě to prostě nebavilo. Samy o sobě jsou ty povídky moc krátké na to, aby byly divácky uspokojivé, a dění v hospici by mi pravděpodobně přišlo divácky atraktivnější v kratší, sevřenější formě. ()
Ak berieme Midnight Club ako seriál primárne určený pre publikum vo veku hlavných protagonistov, tak ho môžeme označiť za vydarený. Ak ho ale budeme striktne vnímať ako dielo Mikea Flanaghana a porovnáme ho s jeho predchádzajúcou tvorbou, tak bude skôr sklamaním. Námet je skvelý, niektoré, predovšetkým sci-fi, príbehy výborne vymyslené, hlavná postava sympatická a vhodne obsadená. Seriál bohužiaľ zlyháva v nepresvedčivom závere a vo zvyšnom castingu, kde je v podstate každý herec nahraditeľný. 70% ()
Moc bych chtěl dát čtyři, protože Flanagan je borec a Midnight Club má spoustu momentů a dobrých nápadů, že by si to zasloužil. Bohužel to ale celé není jen o vyprávění příběhů, ale nějaký narativ se odehrává i v realitě vyprávějících postav. A ten je dost bídný, nedrží pohromadě a především nefunguje jeho přerušování jedním novým příběhem v každé epizodě. Je to problém, protože právě tohle lepidlo by mělo vytvářet pouto s postavami. K těm double-fiktivním si attachment nevytvoříme, protože jsou metafikční. A když v realitě žitého fikčního světa není nic dostatečně zajímavého, plus protagonistka je vlastně docela hloupá bitch, je to problém. Přitom to měl Mike tak hezky strukturně vymyšlené, skrze vyprávěné příběhy mohl ladně bruslit mezi hororovými subžánry, často zabrousit i do jiných vod (sci-fi, noir) a divákům poskytnout skvělé spojení epizodického a navazujícího narativu. Třeba Anyina 7. epizoda je bez nadsázky brilantní, stejně jako navazující epizoda Road to Nowhere. Skrz příběhy se sice dozvídáme mnohé o těch, kteří je vypráví, nicméně jen někdy se podaří z toho těžit i mimo vyprávěné. Veliká škoda, kterou nejvíc devalvuje poslední epizoda - bez patřičných point, bez zajímavých cest dál, jen líně cliffhangerově teasující na to, že jsme ještě neskončili. Nejsem si jistý, že za rok budu opět u toho. 65 % ()
Flanaganov návrat k menším, smutným meta-hororom s presahom. Originalita predovšetkým, tentokrát už horor nie je ani na druhom mieste. Niektoré časti skvelé, ku koncu ale žáner úplne ustúpi dráme o nádeji a umierajúcich. Nie je to perfectly splendid. Na mňa moc magické, aby to dokázalo skutočne dojať, s neprimeraným množstvom načatých tém, vecí neuzavretých a nedovysvetlených. Druhá séria Hauntingu dokázala za jednu-dve záverečné epizódy vybudovať kompaktnejší vzťah k postavám aj mystériu, ako Midnight Club za 10 dielov. Po ôsmu epizódu za 4*, záver to v mojich očiach strašne presladil. Obľúbená postava asi tá s anjelikmi. Na facku, ale zlatá. ()
Klasický Flanagan. Opět je tu silné mimožánrové téma, kterým jsou tentokrát nevyléčitelně nemocní teenageři, kteří tráví zbývající čas ve speciálním hospici. Čekání na konec si krátí vyprávěním hororových historek, které nesou osobnostní otisk jednotlivých autorů a dojde i na navazování pevných přátelství či lásek. To vše se odehrává v oparu všudypřítomné smrti, která může kdykoliv zaklepat na dveře. Bavilo mě to moc. Jednotlivé historky měly všechny něco do sebe, přičemž u jedné jsem tak lekl, že mi praskla židle. Příběh sámotné léčebny sice působil maličko laciněji, ale to se dalo v klidu odpustit i díky pečlivě napsaným postavám a perfektně trefenému castingu. A povedlo se i dávkování emocí, které sice občas zaváněly účelovostí, ale fungovaly a to je důležité. Sem s druhou řadou. 90% ()
Galerie (161)
Zajímavosti (8)
- Do seriálu je začleněno několik knih Christophera Pikea. (mikki089)
- Epizoda překonala Guinnessův světový rekord v počtu tzv. jumpscares v jedné televizní epizodě. (mikki089)
- V Půlnočním klubu byl několikrát zmíněn seriál Doctor Who (od r. 1963). Poprvé se tak stalo nepřímo v epizodě Závěrečná kapitola (2022), kdy v záběru byl pinball – hrací automat z roku 1992 s vyobrazením několika regenerací Doctora, Davrosem a Daleky. Dále bylo řečeno, že jedna z postav většinou vypráví příběhy právě podle tohoto seriálu. (Mika.Akim)
Reklama