Barák

Problém povidkovejch filmu - když to začne bejt zajímavý, skončí to. První příběh je creepy a má tíživou atmosféru, ale vyzní to tak nějak do ztracena. Druhej příběh je trochu komickej bizar o nechtenejch navstevnicich, ale nějak jsem nepochopil TEN konec... A třetí je podle mě nejlepší (asi proto, že jsem kockomil a všechny postavy mi jsou celkem sympatický, nemluvě o hipizacce, která měla u gramofonu kočičí verzi alba Dark Side of The Moon od Pink Floyd 😉), ale nechává to víc otázek, než odpovědí. Tam, kde bych chtěl vědět o zatopenym světě víc, to skončí. Otevřený konce jsou totiž největší scenaristicky klišé, který existuje. Proč by si měl scénárista lámat hlavu s tím, jak příběh dokončí? Nechme to otevřený v mistery endingu, ať o tom divák premejsli a vyvíjí teorie... A tu nejdivocejsi pak na YT označí za tu, jak to původně myslel, i když to nemyslel nijak, prostě nechal " líně otevrenej konec". Dřív to možná bylo svěží, dneska už to ale člověka jenom nase*e, když každej druhej film končí otevřeně. Jsem pro petici, aby každej scénárista, kterej u filmu nechá otevrenej konec, dostal facku. A tady by zasloužil hned tři... (14.01.2024)

"Dnes má přijet můj známý." -"A má peníze?" "Potkala jsem ho před osmi lety na workshopu tibetské hudby. Od té chvíle se bavíme jen na astrální úrovni." -"takže nemá peníze!" Velice zajímavý počin! Je to absurdní, je to bizarní, ale naprosto parádní. Asi to nebude pro každého, ale já se bavil. Stop-motion animace je vždycky docela creepy záležitost! Máme tady tři příběhy, každý jiný a v podstatě stejný. Nad všemi se musí člověk pozastavit a zamyslet. Tyhle věci si nenechám nikdy ujít, pokud na ně narazím. (24.01.2024)

Vlastně ani příliš nevím, co si o filmu mám myslet. Rozhodně bych ho neoznačila za komedii a už vůbec ne za dětskou pohádku. Copak tam bylo něco vtipnýho? Jestli jo, tak mi to ušlo. Všechny příběhy spojuje jeden dům. První povídka byla strašidelná a připomínala dětskou adaptaci Domu v růžích nebo Sídlo Winchesterů. Druhá byla o zoufalém myšákovi, který se zbláznil a poslední o kočce, která nakonec dům neopustila. Pokud by rozvinuly první příběh, tak to mohlo být zajímavé. (27.01.2023)

Jestli máte rádi divnofilmy, krásnou hudbu, podobenství, melancholickou atmosféru a stop-motion, tak se vám to na 99,9% líbit bude! 😁 Budu upřímná, tohle není objektivní recenze, ale moje soukromá serenáda o tomhle filmu, o čemž vypovídá už jenom fakt, že se na něj průběžně dívám zhruba jednou za dva týdny, abych si udělala příjemnou náladu. 🖤  Jde o triptych alegorických povídek, přičemž každá z nich se zabývá jiným tématem (materialismus, smysl života, žebříček hodnot, pocity zmaru a bezvýchodnosti, neschopnost posunout se dál, osamělost etc.), má filozofický podtext a spojuje je (mimo jiné) “barák”, okolo kterého se zde všechno točí, nádherná hudba, úžasná animace a poetická atmosféra.  Btw. nevím, jak si kdo přestavuje komedii, ale tohle za mě komedie teda určitě není 😃🤨 (13.10.2023)

Druha, najpodobenskejsia (dnesna migracia, triedne rozdiely, drza spodina) poviedka bavila najviac... obsahovo najsytenejsia. Prva, deti v ohrozeni "involvujuca", je az "selickovsky" vyanimovana, ale do prazdna vysumejuca (rodicia kusmi nabytku - WTF?), kdezto ta tretia je nametovo najvtahujucejsia, ale napovie najmenej, akoby bola len vysekom z nejakeho rozsiahlejsieho celoveceraku (povod zatopenia, kto je na rodinnej foto?), ktory by som si ale rad pozrel. Forma animacie nezvycajna, ale opantavajuca. (13.09.2022)