Barák

Druha, najpodobenskejsia (dnesna migracia, triedne rozdiely, drza spodina) poviedka bavila najviac... obsahovo najsytenejsia. Prva, deti v ohrozeni "involvujuca", je az "selickovsky" vyanimovana, ale do prazdna vysumejuca (rodicia kusmi nabytku - WTF?), kdezto ta tretia je nametovo najvtahujucejsia, ale napovie najmenej, akoby bola len vysekom z nejakeho rozsiahlejsieho celoveceraku (povod zatopenia, kto je na rodinnej foto?), ktory by som si ale rad pozrel. Forma animacie nezvycajna, ale opantavajuca. (13.09.2022)

Problém povidkovejch filmu - když to začne bejt zajímavý, skončí to. První příběh je creepy a má tíživou atmosféru, ale vyzní to tak nějak do ztracena. Druhej příběh je trochu komickej bizar o nechtenejch navstevnicich, ale nějak jsem nepochopil TEN konec... A třetí je podle mě nejlepší (asi proto, že jsem kockomil a všechny postavy mi jsou celkem sympatický, nemluvě o hipizacce, která měla u gramofonu kočičí verzi alba Dark Side of The Moon od Pink Floyd 😉), ale nechává to víc otázek, než odpovědí. Tam, kde bych chtěl vědět o zatopenym světě víc, to skončí. Otevřený konce jsou totiž největší scenaristicky klišé, který existuje. Proč by si měl scénárista lámat hlavu s tím, jak příběh dokončí? Nechme to otevřený v mistery endingu, ať o tom divák premejsli a vyvíjí teorie... A tu nejdivocejsi pak na YT označí za tu, jak to původně myslel, i když to nemyslel nijak, prostě nechal " líně otevrenej konec". Dřív to možná bylo svěží, dneska už to ale člověka jenom nase*e, když každej druhej film končí otevřeně. Jsem pro petici, aby každej scénárista, kterej u filmu nechá otevrenej konec, dostal facku. A tady by zasloužil hned tři... (14.01.2024)

Mám rád animaci a jsem rád, že občas vznikne i nějaké netradiční dílo, ke kterému se dá běžně dostat (ne nějaké festivalovky) . A stop motion animace se už dnes moc nenosí. Proti ní nemohu namítnout nic. Není revoluční, ale funguje téměř bez chybně. Problém je s příběhem tří povídek, které se všechny neskutečně táhnou. Forma funguje, ale nedokáže zvítězit nad obsahem. Takže bych to doporučil jen animačním nadšencům. (06.02.2022)

"Dnes má přijet můj známý." -"A má peníze?" "Potkala jsem ho před osmi lety na workshopu tibetské hudby. Od té chvíle se bavíme jen na astrální úrovni." -"takže nemá peníze!" Velice zajímavý počin! Je to absurdní, je to bizarní, ale naprosto parádní. Asi to nebude pro každého, ale já se bavil. Stop-motion animace je vždycky docela creepy záležitost! Máme tady tři příběhy, každý jiný a v podstatě stejný. Nad všemi se musí člověk pozastavit a zamyslet. Tyhle věci si nenechám nikdy ujít, pokud na ně narazím. (24.01.2024)

Tři příběhy a jeden dům. V prvním sledujeme rodinku s dvěma holčičkami, která se přestěhuje do nového domu. Něco tu ale nehraje. Schody střídavě mizí a objevují se, stavaři jsou divní a rodiče se taky začnou chovat divně… V druhém se objeví pan myšák, pracovně vytížený investor. Nabízí dům ke koupi, ale nemá štěstí. Až jednou se objeví paní myš se svým mužem a ti chtějí dům koupit. Jenže prohlídku protáhnou na pěkně dlouho a v baráku se v podstatě usalaší. Nakonec pana myšáka dostanou do nemocnice… A ve třetím vystupuje paní kočka jako fakt znechucená paní domácí onoho domu. Má dva podnájemníky, kteří jí ale lehce pijou krev, protože neplatí penězi, ale rybami a kameny. Což jí je k prdu. Barák schvátila záplava, ale ona chce zůstat a dům opravit… Inu, co bych k tomu napsala. První a třetí příběhy byly zajímavé. Díky zvláštnímu vyobrazení postav byla celková atmosféra temná, hutná a opravdu nepříjemná, což bylo super. Druhý příběh mě bohužel neoslovil. (16.01.2022)