Pád domu Usherů

Vynikající satirická moralita na provařené téma zvrácenosti boháčů a špatnosti konzumní společnosti. A pro mě asi i nejlepší a nejosobitější způsob, jakým byla dosud filmově zadaptována tvorba mého oblíbeného literárního klasika. Mike Flanagan je machr a v psychologicko-filozofických minisériích, v nichž horor představuje pouze zastřešující žánr, se vyloženě našel. 85 % (06.11.2023)

Šmankote, to byla zase jednou přehajpovaná bublina... Ze startu to vypadalo parádně. Zdálo se, že by to mohla být fajn mysteriózní kriminálka o tajemství pádu jednoho mocného rodu.. Tento závan potenciálu se ukázal ještě na samém konci druhého a na několika místech ve třetím díle. Pak už bylo ale zřejmé, že tvůrci nic víc v rukávu nemají a celé to začalo klouzat do kopru až to doklouzlo do plytké a pokrytecké moralitky (že zrovna Netflix káže o nenažranosti milionářských korporátů, to je vyloženě k smíchu). Jednotlivé díly jsou repetetivně schématické. Jeden jako druhý (jakože fakt jak přes šablonu: Na začátku se seznamujeme s aktuální situací Ushera XYZ, pak je tam střih k doznání Rodericka při kterém má spoileroidní vidinu o konci onoho XYZ, aby jsme se přesunuli do Roderickovy minulosti, odtud zpět ke zpovědi a hurá k mordování XYZ). Bez nápadu. V křečovité snaze povinně na osud toho či onoho Ushera naroubovat Poeovský motiv ( jakože, třeba s kyvadlem už ten seriál nechtěně parodoval sám sebe). Všeho všudy to má dvě zajímavé postavy (A.Pym a Juno), které ale seriál ve výsledku nedokáže nějak vytěžit. Sem tam se přihodí nějaký zajímavý monolog/dialog. Místy tam probleskne obraz který by mohl zavibrovat, kdyby nebyl součástí tak bezzubého celku.. Prostě další Midnight Mass se nekoná, ani The Haunting.. Tři s hodně odřenýma ušima a už mě s tím prosímpěkně neotravujte. (24.10.2023)

Flanaganův Doktor Spánek se mi (i přes trochu delší stopáž) hodně líbil a Poeovy příběhy, které sice neznám tak zevrubně, mají atraktivní auru pro čtenáře i diváky - tudíž zhlédnutí Pádu domu Usherů byla celkem jasná volba. Po zhlédnutí však musím říct, že mám z této minisérie rozpačité pocity. Osobně bych zkrátil jak stopáž jednotlivých dílů, tak i celé minisérie, protože místy to byla vážně uplkaná a zbytečně natahovaná nuda. Divák sledoval hotovou plejádu charakterově odporných postav, kterým nešlo tu smrt nepřát. Tvůrci mohli s klidem zvýšit kadenci úmrtí, která byla stejně vždy dopředu vyzrazena (méně napínavá variace na Nezvratné osudy?), a tím i zredukovat celkovou stopáž. Rovněž mě bila do očí přehnaně okatá inkluze - jako by si tvůrci vzali do ruky pomyslný RAL vzorník a jen si odškrtávali etnika a sexuality: v tomto případě rozhodně platilo nepsané pravidlo "méně je více". Z postav mě nejvíce bavily starší verze sourozenců v podání Bruce Greenwooda a Mary McDonnell a samozřejmě "ďábelská" Carla Cugino. Pokud by se Pád domu Usherů jako celek vezl na atmosféře poslední epizody, která se mi nadmíru líbila, neváhal bych dát vyšší hodnocení - ale líbivému finále předcházelo bohužel sedm prapodivně zpracovaných epizod. (09.11.2023)

Velmi vydařená atmosférická záležitost od prověřeného Mike Flanagana, který nám přináší klasickou povídku od Edgara Allana Poe v aktualizované moderní podobě. První věcí, která Vás na této minisérii zaujme je vtahující kamera společně s hudebním doprovodem, jehož pestrá paleta spolehlivě navnadí před každou vypjatější scénou. Dalším bodem pak zůstává scénář, který je i v této podobě velmi chytlavý a organicky posouvá celý děj vpřed. Jistě, tvůrci by sice mohli poněkud ubrat na všudypřítomné poetičnosti, avšak to byl zřejmě záměr, který zrovna v mém případě bohužel nedopadl na úrodnou půdu. Naleštěnou a působivou vitrínou jsou zde vyjma výše zmíněných atributů ale herecké výkony, z nichž poměrně markantně vyčnívá precizní Bruce Greenwood a především dokonalá Carla Gugino, jejíž jedinečná aura si krade celý projekt pro sebe. Pomyslnou třešničkou na tomto delikátním mrazivém dezertu je pak účast Marka Hamilla, jenž si svou postavu užívá plnými doušky. Co tedy dodat na závěr? The Fall of the House of Usher je skvělou hororovou podívanou, která má především velký potenciál přilákat ke knihám Edgara Allana Poe další generaci čtenářů. Pokud tedy odhlédneme od nesporných kvalit, tak už jen díky tomu si tvůrci dozajista zaslouží náš nehynoucí respekt. Skvělá práce! (Netflix) „The House of Usher. May it rest in peace.“ (25.10.2023)

Jako fanoušek Mika Flanagana jsem se na tento seriálový kousek hodně těšil. Nadšené reakce ze zahraničí dávali vědět, že nás čeká další parádní podívaná. Jak seriál dopadl v mých očích? Skvěle. Flanagan je velmi dobře znám pomalejším tempem, delšími dialogy mezi postavami a rozpracovávání samotných témat. Pád domu Usherů není výjimkou. V tomto seriálu se Flanagan zaměřil na téma chamtivost, a co je člověk ochotný udělat pro úspěch. Seriál je rozdělen do osmi epizod, které mají hodinový stopáže. Každá postava je natolik zajímavá, že pokaždé mi nevadilo, že sleduji tuhle postavu oproti té jiné. Divák sleduje velké rodinné impérium, kde moc nenajdete kladné postavy, ale chamtivý lidi, kteří si myslí, že jim všechno projde. No a do toho se nám tady mísí hororové prvky. K samotné hororové stránce musím říct, že ačkoliv to není čistokrevná hororová podívaná, jako to bylo u seriálu Hill House (Dům na kopci), tak pokaždé když se přepne do toho hororu je to vážně skvělé. Když seriál chce, tak vám navodí atmosféru a napětí lusknutím prstu a když vás chce vyděsit lekačkou (pár se jich tady najde), tak je to nepříjemné. Celé to, ale funguje dokonale (tak, jak již zmínila moje kolegyně přede mnou) díky skvělé kameře a hudební stránce. Technicky je seriál perfektní a kamerové záběry působí, že nad nimi někdo přemýšlel. Epizody, které natočil samotný Flanagan (s kameramanem Michaelem Fimognarim si rozdělili sérii na půl a každý si natočil čtyři epizody), jsou po režijní stránce skvělé. Flanagan moc rád pracuje se svými lidmi. Ať už před kamerou nebo za kamerou. Objeví se tady herci se kterými Flanagan pracoval na všech svých seriálech a všichni jako vždy odvádí perfektní práci. Z celého castingu musím především zmínit v hlavní roli Bruce Greenwooda (hlava rodiny Usherů). Vedle něho dominuje pokaždé, když je na scéně herečka Carla Gugino u které se přiznám, že mě nikdy nebavila tolik jako tady. Mezi účastněné potěší nováček u Flanaganovi tvorby Mark Hamill (Luke Skywalker ze Star Wars), který zde hraje taktéž dokonale. Závěrem bych chtěl říct, že seriál Pád domu Usherů není možná tím nejlepším a nejsilnějším zážitkem z tvorby Mika Flanagana, ale je to i přesto skvělá podívaná u které jsem se bavil od první minuty do poslední. Skvěle jsem si užil děj každé postavy, atmosféru to mělo velmi dobrou a celé jak to začne gradovat a následné vyvrcholení opravdu stojí za to. Rozloučení s Netflixem se Flanaganovi dle mého povedlo a já se už nemůžu dočkat na jeho nové projekty, které budou nyní vznikat u Amazonu. 9/10 (24.10.2023)