Povídky z kuchyně

Trochu silnější kafe. Absurdní situace (vědecké šmírování v kuchyních) je zde postavena na hlavu (šmírovaný šmíruje šmíráka...). Vůbec není znát, že se děj filmu odehrává v roce 1944 (pokud si tedy odmyslím ta starší auta). A jsou zde dvě krásné a vtipné scény: rádio v puse a místnost plná pepře.... :-) (07.04.2009)

Takový velmi sympatický film. Jako muž jsem se hodně smál a usmíval. Hrdinové tohoto filmu často komunikují beze slov, náznaky, drobnými gesty, celé je to však tak geniálně udělané, že je to naprosto srozumitelné (například situace, kdy dojde tabák). Mužský film. Lidský a originální (už jen představa, že by vám v kuchyni seděl někdo u stropu na vysoké židli a "vědecky" studoval vaše kuchyňské zvyklosti, má hodně do sebe). Už se těším, až pustím zbytku rodiny! ■ P.S. Obdivuji scénu, ve které jedna z postav bez komentáře a jakéhokoli dodatečného vysvětlování jen tak vezme koně a odtáhne karavan. Typicky mužské chování! (17.08.2011)

"Co to máš sakra na krku?" "Šálu." "S ocasem?" "Ano, s ocasem." Folkemu je umožněno to, co by uvítal snad každý filmový divák - zasahovat do života člověka, kterého pozoruje. Empatie mu nedovolí zůstat u pozorování a tak si, chápaje, že některé skutečnosti do tabulek zkrátka zanést nelze, s objektem svého výzkumu vymění nejen šňupací tabák, ale i místo. Pro zápletku druhotné střídání rolí pozorovaného a pozorujícího je nakonec originálnější než ústřední sbližování dvou mužů, potažmo dvou kultur. Vlastně mi bylo docela sobecky líto, že k sobě dlouho mlčící Nor a dlouho mlčící Švéd našli cestu a jali se konverzovat, pravda, s kouzelnou prostotou a bonusem v podobě nedbale rozházených kousků absurdního humoru, o zásadních otázkách lidstva. Upokojující atmosféra severské smířenosti film ani poté neopouští, ale obdiv nad minimalismem Hamerova filmového jazyka střídá vyčkávání, nakolik pevně se bude scénář držet tušeného dějového vývoje. Pevně. 70% (14.09.2012)

Bizarní snímek s těžko uvěřitelným námětem a zároveň lehkým nadhledem nejen z vyvýšené kuchyňské pozorovatelny... Prim zde hraje kromě tradičního svérázného severského pojetí komedie rovněž skvělá, citlivě ušitá hudba. Scény vyvolávající výbuchy smíchu střídají melancholická pohlazení. Děj plyne pomaleji, ale přirozeně. Kamera bere dech, herecké výkony jsou nenucené, zkrátka vše je tak, jak má být. Vyústění je zajímavé a rozhodně nečekané. Přesto to chtělo do kuchyně přidat ještě špetku... něčeho... takového... vlastně sám nevím... vy víte? 80% [Norský týden v Ponrepu, 2015] (27.05.2015)

Scénář vytavěný na absurditě (výzkum pohybu zástupce - "velmi početné" skupiny zákazníků - starých mládenců po kuchyni; výzkumník sedí na obrovské židli až ke stropu a kreslí trajektorii pohybu, přitom má zakázáno jakkoli komunikovat) dává možnost rozehrát komorní příběh, odehrávající se téměř celý v jedné místnosti, zakládající si na detailech v pomale plynnoucím čase. Zvuk pracuje s mnoha vrstvami ticha, proto se vám chce místy usínat, přesto tento film není nudný, naopak velmi nevtíravě vtipný, "klasicky" seversky vtipný. (26.11.2008)