Good bye, Lenin!

"Film o tom, jak pro někoho vzkřísit Východní Německo? Holky, neblbněte, jediný dobrý věci, co kdy přišly z Východního Německa, byly moje lezecký karabiny a Katarina Wittová," remcal můj otec, když jsme tenkrát s mými zploditeli a přítelem vyráželi na obvyklé dvojité rande do kina. V průběhu filmu na své námitky zapomněl tak dokonale, že dvakrát hmátl na koleno mně místo mé matce. Označení komedie udělalo odcházejícímu Leninovi službu ještě medvědovitější než berlínský znak. Podle mě jediné, co k patřičnému vychutnání si filmu potřebujete, je vědomí, že pojednává o té legrační, smutné a vysmívané věci zvané láska, o legračním, smutném a křehkém organismu zvaném rodina, o občasné nevyhnutelnosti lží, časté nemilosrdnosti pravdy a hrách, které spolu setrvale hrajeme ještě hodinu poté, co hvizd oznamující její ukončení slyšeli i ti se zacpanýma ušima. Že to občas působí naivně a nevěrohodně? Inu, když chcete zastavit krvácení a nemáte nic než ruce, tak tu ránu taky zkoušíte ucpat rukama, i když víte, že to působí naivně a nevěrohodně, nehledě na to, že je to celé jaksi k ničemu. Ale třeba z nějakého důvodu nechcete, aby ta krvácející osoba vykrvácela úplně. Když tohle všechno cítíte, tak je možné, že v případě loučícího se Vladimíra Iljiče Uljanova dostanete hodně okurek a minimum láku. (16.07.2008)

Jeden z tech slusnejsich a originalnich nemeckejch filmu, na kterej se da koukat opakovane. Po uvodnich zhruba 15 minutach, ktery precejen krapet nudi, se rozjede cca. hodinova komedie, kdy se hlavni hrdina snazi usetrit matku soku. To je zatim vse v naprostem poradku, film je podbarvenej hezkou hudbou, svizne a pohodove plyne, sem tam tu je nejakej dobrej vtip a obcas nejaka ta dramaticka scena a do toho slusne herectvi vsech nemcu, v cele s Danielem Bruhlem. Jenze pak nastoupi posledni pulhodina, ktera uz neni moc komicka, krapet nudi a je tak trochu navic. Nebejt toho, mozna bych dal i 5*, ale takle to sou slusny 4*. (05.10.2006)

„Budúcnosť bola v našich rukách. Neistá, ale sľubná.“ Výnimočná úsmevná, sladká i horká a smutná komédia s výborným originálnym ústredným nápadom. Čo by sa stalo, kebyže sa vaša mama dostane do kómy v istom politickom režime a keď sa prebudí, je krajina v úplne inom, no kvôli maminmu slabému srdcu ju nesmiete vystavovať šoku a tak musíte s najbližšími priateľmi a rodinou všetko zorganizovať tak, aby to vyzeralo, že sa v krajine vôbec nič nezmenilo? Tento nápad vraj dostali pred GOOD BYE, LENIN! aj kamaráti Roman Luknár a Ady Hajdu. V ich podaní sa Ady dostal pred rokom 1989 do kómy a keď sa z nej prebudil, jeho kamarát Luknár musel všetko robiť tak, akoby u nás ešte bol komunizmus. Neznie to zle, každopádne Nemci boli prví a hoci si o ich kinematografii xenofóbne myslím svoje, toto je krásna bomba s nádhernou poetickou atmosférou (opustené byty uprostred prichádzajúcich jarných večeroch), krehkou romantikou medzi dvoma veľmi sympatickými hlavnými hrdinami (postavami i hercami) a scénami, ktoré vás úprimne rozosmejú a ešte úprimnejšie dojmú... možno až k slzám. (14.09.2006)

║Rozpočet €4,8milióna║Tržby USA $4,063,859║Tržby Celosvetovo $79,384,539(v Nemecku film zarobil slušných $41,451,777)║ Určite som čakal o trošku zabavnejšie podaní príbeh, než sa v tomto filme v konečnom dôsledku dostavil, časom mi to už začalo pripadať otravné ako ostatné Nemecké filmy čo som videl. /60%/ (26.04.2007)

Největším kladem tohoto filmu je podle mě námět, který je vskutku originální, šlo z něj ale vytěžit více. Především ve vážných momentech je fim občas trochu nudný, zato ty vtipné sekvence jsou opravdu vtipné. Rozhodně by Leninovi přidalo kdyby skončill emotivním setkáním s otcem, konec působí dosti nastavovaně. (16.12.2004)