Good bye, Lenin!

Tenhle film rozhodně není klasickou komedií. Za vtípky je cítit smutek z doby za železnou oponou, kterou naši sousedé obývající tu demokratickou část Německa (alespoň dle názvu) vnímali stejně jako my. S trochou nadsázky bych snímek přirovnal k Pelíškům či Pupendu. Tenhle naštěstí končí celkem dobře (co do historických souvislostí). I zde rodina řeší nejen problémy spjaté s dobou a politickým režimem, ale i vlastní, osobní. Řada sekvencí byla skoro až absurdní, ale v celkovém souhrnu mne film zasáhl. Obzvláště Alexovo setkání s otcem. Samozřejmě neprosto nelze opomenout úchvatný soundtrack Yann Tiersena, který je zkrátka skvostný! Doporučuji shlédnout. * * * * (13.01.2012)

Škola je mučírna první kategorie a vynalézavost v trápení studentů nemá konce, vztekala jsem se po dvou nekonečných hodinách povinného představení Goodbye, Lenin. Jakoby nestačila deskriptivní geometrie a zvonění v osm ráno. Laciná agitka s prostinkými papundeklovými charaktery vezoucí se na OSTalgické vlně sice vychází z originálního nápadu předstírané totalitní reality, ale bohužel se vydává tou nejhloupější okurkovou cestou. Místo patníků se co chvíli otírá o otřepané fórky, ždíme pseudoemoce a po trapností zavánějícím happyendu jsem si zívajícímu kamarádovi posteskla, proč jsme radši nepsali tu slíbenou písemku z chemie. O výbušnosti, napětí a jiskření si totiž tahle nedramatická antikomedie mohla nechat jen zdát...50% (03.09.2007)

Základní moment filmu s nic netušící matkou je sice trošku násilný, ale slouží jen jako podpora pro nahlédnutí do národního vědomí a do vztahů ovlivněných dobou a přechodem k jinému režimu. A to funguje výborně. Mnohem více mi vadilo, že hudebně je to sprostá (někdy až doslovná) vykrádačka "Amelie z Monmarteru". Ale když je to funkční a od stejného skladatele, budiž. Pokud chcete poznat co je to Ost-algie a mentalitu bývalého Východního Německa, je to výborný studijní materiál. (28.09.2005)

Pokud si mám vybrat mezi poklidným několikaletým čekáním na vysněnýho trabanta a každodenní bitvou o imaginární balíky peněz, tak garfieldovská podstata mého bytí v tom měla vždycky jasno. Každá doba má zkrátka své plusy i mínusy a patrně proto se mi líbil snímek, kterej neváhal ukázat nejednu mouchu na štítu milovanýho kapitalismu a znechucený opovržení socialismem přitom nebylo nijak hysterický. Tlučte mě, uplácejte mě, nadávejte mi, udávejte mne, posílejte na mne kosovský bratry, ale pokud mi paměť ještě trochu slouží, tak jsem se za vlády rudýho bratra měl asi tak stejně dobře jako teď. (14.07.2012)

Vynikající komediální drama z Německa. Díky tomuto filmu jsem se už definitivně přesvědčil o tom, že Němci netočí jen odpady v podobě romantických kravin, ale zároveň umí také natočit vynikající filmy, které stojí za vidění a u kterých se člověk pobaví a odreaguje. A přesně to je případ tohoto filmu. Mám-li být upřímný, tak než jsem tenhle snímek dnes skouknul, tak se mi doma válel nějakých 5 let. Až dnes, když jsem hledal ve své bohaté zásobě filmů na DVD, jsem sáhl po tomto filmu. Když šel do kin, tak jsem si říkal, že to může být zajímavý film. Když jsem si ho pořídil, tak jsem si říkal, že to může být zajímavý film. Ale až dnes jsem se na vlastní oči přesvědčil, že to skutečně je zajímavý a vtipný film. Nevím, čím to může být, že mě film tak zaujal. Možná to je sympatickým hlavním hrdinou a jeho sympatickou přítelkyní. Možná to je tím, že jsem se v komunismu pouze narodil, ale skoro nic si z něj nepamatuji, a tak ho mám nějakým způsobem zidealizovaný. Tento film si z komunismu spíše utahuje, a je to opravdu dobrá sranda. Rozhodně jsem se bavil a film se mi líbil od začátku do konce. Jenže cítím že na maximální hodnocení to bohužel není. Když porovnám to nadšení z pětihvězdičkových filmů, tak to zde chybí. A tak hodnotím čtyřmi hvězdačkami, ale jedná se o nadprůměrné čtyři hvězdy, možná časem dojde i na tu pátou. (04.05.2009)