Návštěvníci

Na to že se seriál odehrává v době "Star Treku", lidstvo zase tak velký pokrok neudělalo. Respektive představivost Jindřicha Poláka není zdaleka tak bezbřehá, jak se mi kdysi zdálo. Nápadů také není tolik aby zaplnily všech patnáct dílů a tak kvalita občas nepěkně zakolísala.. Myslel jsem si, že bude zábavnost stát na serepetičkách z budoucnosti a ulítlém ději, ale mnohem větší dojem zenechal vynikající Josef Bláha a skvělá hudba Karla Svobody. Zmíním ještě vedlejší rolik Jiřího Kodeta v roli vyčůraného kolotočáře. Na konci mi ho bylo skoro líto. (05.09.2019)

Typický příklad "malého českého sci-fi," odehrávajícího se hlavně v přítomnosti. Když vidím jak profesionálně je seriál zmáknut, tak nezbývá než si postesknout nad úpadkem českých televizních seriálů. Něco takového by dnes už vzniknout nemohlo. Od té doby se se do ČT snaží zavádět tržní a konkurenční prostředí, jde to s kvalitou strašně z kopce. Málo prostředků a času. ČT přece nemusí být zisková ne? Neměla by se spíše zaměřovat na kvalitu? (09.07.2007)

Lahve! Platí se lahvema! Spousta dílčích zápletek, rozhodnutí a reakcí různých postav je hodně průhledně nesmyslná. Nebo třeba pojetí tv reportáže ze zkoušky zázračného auta (zázračného pro nás i pro ně?) je opravdu zoufalost. Pak ten trochu příliš budovatelsky uvědomělý, socialistickou morálkou čpící Kátin šamstr, představovaný zde jako nonkonformní umělec – intelektuál (vocaď pocaď, soudruzi). Ale nic z toho mě nepřinutí ubrat hvězdičku, protože Návštěvníci jsou kult ze všech kultů ten nejkultovatější, v mém žebříčku seriálů navždy No. 1. Mimochodem, objevil jsem na internetu dvoje na sobě nezávislé fandovské stránky Návštěvníků – oboje německé (Die Besucher), na nichž se mimo jiné badatelsky řeší, kolik vlastně bylo Adamových sešitů a předkládají se sofistikované teorie o významu slovesa "humidieren". V jedné pražské kavárně jsem zase sledoval mladou Češku, jak své společnici anglicky vysvětluje, co jsou to amarouny. Co na to říci? V zájmu budoucnosti – hlavně nenápadně! Hovoří CML. (19.02.2011)

„Pokémoni mého dětství“, kteří (ne)překvapivě fungují a mají stále co nabídnout i dnes, téměř po 30-ti letech. Tato expedice Adam 84 za záchranu lidstva ve složení Bláha-Dvořák-Datel Novotný-Patrasová má skutečně (divákovi) stále co nabídnout (teď nemám zrovna na mysli ukojení chuťových buněk v podobě amarounů), byť s časovým odstupem a patřičným (věkovým) ná(d)hledem, na ni divák nahlíží pochopitelně zcela jinak, než pohledem dětských očí. Přesto si troufám tvrdit, že ji divák (v kontextu zmíněných souvislostí) ocení ještě více a objevuje se pro něj nová (komediální) rovina. Něvěříte? Zde je pár "důkazů"..." Podívejte…nomádi. Typická obydlí vesnické chudiny…. a jak se dřou :-) Typickou oblastí pro chov ovcí v druhé polovině 20.st. byla Austrálie a …..Valašsko :-) P.s. jedno vím zcela jistě. Dožít roku 2324 (tj. dne, kdy se zruší pivo), bych se skutečně nechtěl. Kdo by to byl řekl, že :-) P.p.s. jako bonus, nesmrtelná legendární (pr)ůvodní znělka mistra K. Svobody a sexy „žížala Julie“, které to snad nikdy neslušelo tak, jako v bazénu s „ministry“ delfíny. Snad možná ještě v knihkupectví „vrchního číšníka“ Pepíka Abraháma :-) To uživ. Gilmour93 - stav se, mám jednu navíc (17.09.2012)

Nevím jestli v roce 2484 bude existovat nástupnická civilizace té naší a jestli jí budou bavit seriály z 20. století. Ale Návštěvnici by je bavit měli. Protože jistě budou bavit ještě dlouhá léta. Věřím a přeji jim aby i tom roce 2484 (vize společnosti je originální a utopický pozitivní) a po něm. Je to unikátní a kvalitní televizní tvorba 20. století plná laskavého humoru, který rozhýbe mimické svaly, někdy i bránici a pohladí duši. (15.02.2023)