
Recenze (19)
Hvězdička za vtipné úvodníky,které sou nejlepší z celého seriálu jinak nevím co říct černý humor to bezesporu je vůbec mě to neuráželo takže to není o nějaké falešné morálce z mojí strany já se pouze příšerně nudil a ty rozmazané filtry a experimentální přístup kamery tomu taky moc nepřidali.Mark Heap mě víc bavil jako šílený malíř v seriálu Spaced. ()
Pokud o schůzce s ženou svých snů uvažujete jako o romantické večeři při svíčkách spojené s jemným flirtováním a možná i víc..JAM pro vás není. Pokud se cítíte nepatřičně ve společnosti člověka vyprávejícího trapné vtipy ..JAM pro Vás není. Pokud Vás pohorší pohled na dětskou rakvičku v igelitovém sáčku nebo se neumíte smát cizímu neštěstí..JAM Pro vás není. JAM je pro ty, kteří nemají smutnou životní zkušenost, prosím Vás , vy co Vám někdo umřel, umírá, je nemocný, unesli Vám děti nebo Vám srazili kočku dejte od toho ruce pryč ! Všichni ostatní, tj. ti kteří si dívku svých snů představují v předklonu, nahou, zpocenou a chtivou, řehtáte se trapným vtipům na celé kolo a rakvička v sáčku Vás maximálně lehce překvapí ( mluvím o filmu sakra !) neváhejte a vstupte.. ()
Nechápu proč se tu píše, že je to komedie. Skoro to pak divákovi připadá, že se bude smát. No a potom zjistí do čeho jde - seriálu tak šíleného, že vyměnil postsynchrony za presynchrony a scénář za surealistické geniální blábolení paranoidního schizofrenika. Paranoiu cítíme v celém pořadu - klasika z nejhorších nočních můr: vy jediný jste normální, zatímco ostatní jsou šílení a nutí vás do strašných situacích. V pohledu Monty Pythonů by to bylo bláznivně vtipné - zde s různými zpomaleními, filtry a naprostou "běžností" toho všeho je to o dost mrazivější. Časté je i využívání televizních glitchů a změna framerateu na zmatení diváka. V noci bych ten seriál nerad potkal. Jen první epizoda obsahuje skvělé skeče jako "Kmotře potřebuji vystřídat", "Muž, který si vzal sám sebe za ženu, aby nebyl sám" a "Člověk, který spáchal sebevraždu skočením z malé výšky 40x než aby skočil 1x z výšky velké." Skeč show, co není pro úzké povahy. ()
Kvalita skečů je dost nevyvážená; něco je opravdu brilantní, něco je tak šílené, že se to vymyká mému chápání. Číší z toho opravdu hodně, hodně černý humor- na přetřes přijde sex s postiženými dětmi za peníze, úchylní lékaři kteří se rádi dívají, likvidace mrtvol, změna pohlaví z malé holčičky na 45 letého chlapa, oprava zemřelého dítěte vodovodním potrubím a mnoho ještě horších věcí, u kterých mi bylo stydno se smát. Asi nejkrutější mi přišel dárek v podobě malé dřevěné rakvičky od Kevina Eldona pro nešťastnou maminku Amelii Bullmore. Eldon mimochodem září snad ještě víc než v Big Train, a Mark Heap je naprosto bravurní, ten tu jasně dominuje. Úvodní prology Chrise Morrise jsou psychedelické, surrealistické a navozují v divákovi hned v úvodu podivnou kombinaci deprese a pobavení... po každém díle ve vás zůstane pocit, že jste se sice od srdce zasmáli, ale z toho co jste viděli je vám tak trochu na zvracení. Doufám že za některé skeče Morris nepřijde do pekla. ()
„Je pro mě těžké začít s lidmi rozhovor. Jen si představuju, že je budu nudit. No ale nemůžu nudit někoho, kdo potřebuje mou pomoc. Tak jsem začala vytvářet situace, kdy mě lidé potřebují…“ Po Ajťácích a Brass Eye (spolupráce Morrise a Linehana) u mě byla jistá očekávání, ale sekl jsem se. Jam je dost hraniční (což naznačí už úvody epizod) a záleží na nátuře diváka, kolik toho (ještě) snese. Jeho humor je černočerný, absurdní, morbidní, cynický a zvrácený. Obraz, zvuk a hudba se zas dají místy označit až za halucinogenní. Jam tak jistě NENÍ pro všechny (a pokud se u něj povětšinou smějete jako já, jste nejspíš na nejlepší cestě do pekla…). I když ani mně nepřišlo vtipné úplně vše, ačkoli za slabší považuju paradoxně některé z těch méně „zvrhlých“ scének. Objektivně má tenhle počin tak na 4*, ale za originalitu a průkopnickost (díky nimž vypadá většina komediálních seriálů vedle Jamu „přizdisráčsky“) to bude plná palba. „Je mi to líto, tohle se mi neříká snadno, ale váš stav je velmi vážný.“ - „Cože?“ - „Vy si to teď neuvědomujete, ale jste v kómatu.“ ()
Zajímavosti (2)
- Seriál vznikl na základě rádiového pořadu BBC Radio 1 „Blue Jam“ z let 1997 až 1999. (Splasher)
- Ve skeči "Thick People" z první epizody je přímo za herečkou Julií Davis vidět zvukař držící mikrofon. V témže záběru je o chvíli později vidět i kamera s kameramanem. (Alfréda)
Reklama