Zlaté časy na Ridgemont High

Ridgemontská střední škola. Jako obvykle celá škola ustupuje do pozadí (kromě rozporů Jeffa Spicoliho (Sean Penn), věčně zkouřeného mladíka a učitele Mr. Handa (Ray Walstona)) a věnuje se vztahům mezi studenty (a studentkami). Jde vlastně o takového předchůdce všem dnešním Prcičkám, Normálním holkám, atd, atd... Ve filmu vyniká nade všechny Sean Penn, i když jeho role je taková vedlejší, mimo hlavní linii - ale vždycky čekáte kdy se zase objeví na scéně. Hlavní dějová linie je v dnešní době taková ... divná (Stacy miluje Marka, ale ten se není schopný vymáčknout. Tak se jednoho dne vyspí s Mikem, a jako na potvoru otěhotní. Potrat, návrat zpátky k Markovi, atd, atd)... (10.07.2004)

Tohle jsem už dlouho chtěl vidět. Film, jenž má svého ducha, potěší kupou výtečně zpracovaných filmařských prvků a zároveň ukazuje jak má správná americká komedie pro teenagery vypadat a ne jak nemá vypadat (prci, prci, prcičky). Divák se dočká kvalitních a vtipných hereckých projevů (Sean Penn) a myšlenka rozhodně není kýčovitá. Jsou tu cool scény (výuka orálního sexu), pohár vtipu je nad mírou, zkrátka čistá "teen" komedie jak má být. 80% (14.09.2011)

„Nechci sex. Sex může mít každej. Chci vztah. Chci romantiku.” - „Romantiku? V Ridgemontu? Nemáme tady ani kabelovou televizi a ty chceš romantiku.” Výsledek nemá zrovna pevnou dějovou strukturu, ale je spíš sledem epizod o trablech dospívání. Pokud někdo (příběhově) vyčnívá, tak Jennifer Jason Leigh, která touží poznat lásku a radí jí v tom protřelejší kamarádka Phoebe Cates, která se zase líbí jejímu bráchovi (fastfooďák Judge Reinhold). Pak jsou tu ještě další hoši, kteří jim nadbíhají nebo nesměle vyčkávají, a dívky je posuzují i podle toho, kde brigádničí, protože třeba zrovna trhač lístků v kině není žádné terno. A pak jsou tu tací, kterým je všechno jedno, snad jen ideální vlna a kvalitní matroš (zhulený surfař Sean Penn). Za scénářem stojí podle vlastní knihy později uznávaný Cameron Crowe, režie se ujala Amy „Kdopak to mluví” Heckerling. Na svou dobu přišli s poměrně svěžím a hlavně odvážným kouskem (puritáni to ovšem bez potíží zvládnou), který si to ovšem nijak nekomplikuje, a definovali žánr studentské (teenagerské) komedie. Výsledek nastartoval kariéru několika hercům i tu Croweovu. Dodnes má něco, čemu se říká kultovní status, a vlastně až éra Prciček na něj tak nějak navázala. Hormony mají zelenou!! (07.06.2020)

V polovině sešupu od graffiti ke koláči. Symptomatické je, jak se za devět let od Lucasova majstrštyku vytratila víra v budoucnost a vlastní perspektivy – chybí aspoň jediná postava, která by vůbec uvažovala o úniku z kruhů podřadné práce a hormonálních eskapád někam „ke hvězdám“ – i když to není problém filmu, ale spíš odraz doby, jde z toho na mě větší depka než z českých pozdně normalizačních Básníků, kterými Klein ve stejné době mířil na stejnou cílovku, i když daleko méně explicitně (a neobjevil přitom šest nebo sedm budoucích světových hvězd, ale jen Kříže s Matáskem). **1/2 (30.03.2015)

Prcičky staršej generácie. Pohodová a zábavná blbotina ktorá vytvorila precedens ako má vyzerať teenegerská komédia. A ťaží sa z toho doteraz. Je to uletené, má to vtipné postavy ktoré hrajú známy herci vo svojích začiatkoch a keď vám sadne tento typ humoru, budete spokojní. (06.11.2021)