Kdo přežije - Jižní Pacifik

Obsahuje spoilery!! Skvělá řada, zajímavá. Hudba nebyla nic moc, nejlepší byla ve 27. serii, ale trosečníci byli super :)).Jen to modlení bylo opravdu katastrofální..Skvělá byla poslední kmenová rada, skoro nikdo se na nic neptal a jen nadávali :D)..Fandila jsem kmenu Upolu, ale i Ozzymu :))..Upolu: Albert - pro mě naprosto nezajímavý hráč, modlila jsem se aby to nevyhrál. Coach - podle mě super člověk, hlavně v téhle řadě :)) pobavil mě, vše dobře namyšlené..Brandon - v Caramoanu se mi líbil podstatně více, tady se pořád jen modlil, brečel :)) ale zajímavej člověk :D) hlavně jak hledal imunitu kterou měl Coach v kapse :D) a poslední souboj na Redemptionu proti Ozzymu byl boží!!..Christine - vyletěla hned na začátku kvůli blbým řečem a protože hledala první den imunitu :D) lezla mi na nervy, ale když byla na Redemptionu, tak jsem obdivovala jak byla fyzicky silná. Edna - neviditelná, táhla se v Couchově stínu, ale těsně před jejím vypadnutím, když skončila druhá po Coachovi tak jsem ji vítězství přála, aby vydržela déle :))..Mikayla - silná holka, která si to vlastně ani ničím nepokazila jen prostě nesedla Brandonovi :D), chudák doplatila nato kvůli Parvati :D)..Rick - něco jak Edna, neviditelný, pracovitý ale prostě .....Sophie - pro mě jasná favoritka, zezačátku neviditelná, postupem času když začala vyhrávat imunity a porážet kluky tak super. Namyšlená nebo nenamyšlená silná byla. :D) pobavila mě když prosila Alberta at to shodí a jde jí to posbírat :D)..Stacey - kamarádka Christine takže šla také hodně brzy, ale mohla být super :))..Savaii: Dawn - i v téhle řadě pořád ubrečená, psychicky na dně :D) ale vyhrála nějaké imunity, silnější než ti mladí kluci :))..Elyse - pomalu jsem ani nepostřehla, že tam byla :)))...Jim - zezačátku mi přišel nesympatický ale těsně před vyloučením (jako vždy) se mi zalíbil. John :)) - kapitola sama o sobě :D) byl prostě boží, i přes ten podraz co udělal mi nevadil a ty jeho kecy, prostě jen kvůli němu tahle řada za něco stála :D) a když byl na ostrově s Ozzym, bylo to těsné :))...Keith - pěkný ale ne moc silný, neviditelný, nic neplánoval..Mark - bože už nikdy víc!!...Semhar - vypadla brzo a díky bohu zato, ta její poslední básnička :D)) bože, bože...Whitney - na konci (stejně jako v případě JIma) jsem ji začala fandit :)) může poděkovat Johnovi tak jako všichni :))...Ozzy - silný hráč, zezačátku mě nezaujal jak v jiných řadách přišel mi příliš arogantní ale když byl na ostrově tak byl super, tolik lidí vyházel a nakonec jedna imunita v čudu a s tím vše :)) .. škoda... (06.04.2014)

Vždycky se těším, když se navrací mí oblíbení hráči z minulých sérií. Ozzy byl úžasný v Cook Islands, o něco horší v Mikronesii a naprosto nejhorší tu. Tedy co se morálky týče. Jsem opravdu zklamaná, kéž by pak už radši nikdy nehrál. Co se Coache týče, ten tu také zklamal - v Heroes vs. Villains si mě dosti získal a tady jsem ho časem nemohla vystát, ty jeho řeči aaaa! Jinak série celkem ujde, pár riskantních kroků a zvratů... A vítěz? No, nic moc. (19.03.2012)

SPOILERZ Jak jsem viděla ráda Ozzyho, tak jsem nerada viděla Coache. A stejně to mělo dalších 16 lidí, až mi ho bylo líto jak jeho kmen vůbec neskrýval tu nelibost že je u nich. Dokonce mi v prvních pár chvílích přišel, že se nějak umoudřil, a všechny draky už zabil a dá s tím pokoj. Ó jé, kdo by byl řek, že se mi právě po dracích bude stýskat. Coach dal dohromady sektu modlících se fanatiků a vytvořil tak nejpobožnější sérii co jsem viděla. Je to jedna z těch věcí, kterou na amících v reality show bytosně nesnáším. To jejich pokrytectví jak ten jejich bůh fandí zrovna jim, protože nemá určitě nic lepšího, než se starat o rozmazlený amíky a vybírat kdo vyhraje milion v nějaké show. A ty sebevědomý silácký řeči, po tom co se jednou zadaří, že to je ta přízeň boha, tolik keců, ale když pak prohrajou, to už mi nikdo ten boží důvod nepoví. Tím se oklikou dostávám ke kritice namyšlenýho arogantního Ozzyho. Všichni tihle lidi jsou arogantní, ať už víc, nebo míň. Ozzy si věří dost, jeden by řek až moc. Háček je ale v tom, že on si to dovolit může. Jeho sebevědomí do soutěží je naprosto oprávněný, protože je v nich neuvěřitelnej. A celou sérii jsem ho pozorovala s pomyšlením na komentáře tady, a já v něm toho čůráka prostě nevidím. Jasně, holt mu chybí trošku z toho strategickýho a sociálního soudku, ale zrovna v téhle sérii, kdy se dočkal blindsidu od Cochrana a celej jeho kmen padal jak hrušky naproti kmeni kterej byl maximálně stmelenej. Nejde se mu divit, že se spolíhal jen sám na sebe a soutěže, tady fakt jiný možnosti neměl, a kdyby si nevěřil, nedošel kam došel. Uf. Sophie mi udělala radost, oplácaná mladá holka, ale zvládla to skvěle, v posledních dvou dílech mě trošku začla štvát, ale furt nejlepší volba. Brandon je naprosto děsivej, ten člověk v sobě musí mít fakt neuvěřitelnej konflikt, fakt by mě zajímalo, jak to vypadá v jeho hlavě. Oblíbenci: Oscar, Jim, Sophie, Papa Bear (08.11.2014)

Spoilery, neboť bez nich by tento text byl jen snůškou vágních vět. V době premiéry jsem bohužel, zřejmě znuděn "zábavností" Russella Hantze a Roba Mariana v předchozí sérii, Survivor: South Pacific vynechal. Navrátil jsem se k němu až nyní, nabuzen výkonem zde vítězné osoby v Survivor: Winners at War. Ve spojitosti s WaW jsem se pak utvrdil v myšlence jak moc mi ve WaW chyběl Cochran vzhledem k tomu, jak moc mě bavil v Survivor: Caramoan. Tady mě bavil taky, ale trochu jiným způsobem. Nejvíce mě bavila Sophie, takže její výsledné umístění jsem jí velmi přál. Příliš mnoho z této série nestojí za zmínku s výjimkou zmíněné dvojice a jejich confessionals (Sophie, Cochran) a pár memetických věcí - absolutní zbytečnost redemption islandu po sloučení, šílená výzva s prasetem s ještě šílenější odměnou a zraněními soutěžících, odměna v podobě filmu a reakce soutěžících na něj (zejména Sophie) a Coachův kult. Celé to beru jako takovou hezkou vzpomínku na doby klidnější - bez prohazování lidí v kmenech nebo bez konstantních honů za hidden immunity idols. (19.09.2020)

Obsahuje spoilery: Aneb další série, kdy kmen, kterému jsem fandila, je celkově vyhlazen hned po sloučení. Ale byla to pro mě první série, u které jsem si vyloženě trhala vlasy na hlavě při soutěžích a kdy jsem skákala na židli metr vysoko, když vyhrál můj oblíbenec, jo, řeč je pochopitelně o Ozzym. Div jsem nezačala zoufale mlátit hlavou o klávesnici, když se mu podařilo prohrát se Sophii, která mi nehorázně lezla na nervy a vítězství jsem jí teda opravdu nepřála. To už snad radši tomu Coachovi. (31.10.2013)