Heavy Metal

První delší příběh, tedy přepálený neonoir Harry Canyon, baví, překvapuje a velice rychle vtahuje. Jenže když náhle skončí, spustí se lavina nejen nečekaných, ale v první řadě nudných až podivných segmentů na úrovni pubertálních skečů s humorem na první dobrou. Až finální Taarna, inspirovaná vším možným včetně mého oblíbeného Johna Cartera, je najednou klidná, ve fantasy tématech se vyžívající a místy téměř filozofická. Věřím, že spoustě diváků celý koncept trochu shodila, pro mě celý film zachránila. Zmiňované segmenty si zaslouží z osmdesátek vyskočit i do dnešní doby, o zbytku už ale nechci nikdy slyšet. (26.03.2021)

Scénář: Daniel Goldberg, Len Blum .. Série příběhů s trochou sexu, smrti, sci-fi artefaktů, filozofování, mytologie, hororu, fantasy a velké porce tvrdé muziky. Lesk a sílu této všehochuti už však odnes čas. (30.09.2009)

Očekával jsem, že děj bude pouze kulisou rockového/metalového soundtracku, ale to jsem se šeredně mýlil. Hudba je naopak použita velice decentně a umírněně, není upozaděna, ale ani přehnaně nevyčnívá, takže žádné heavy metalové orgie pro máničky nečekejte. Heavy Metal oplývá kromě výtečné vizuální stránky i nadmíru zajímavým příběhem, který představuje sled několika samostatných fantasy/sci-fi povídek, jež spojuje ústřední prvek, tajemný Loknar. Prostě si představte něco jako točí Iñárritu, případně rovnou povídkový Paříži, miluji Tě (tedy spíš Loknare, miluji Tě) a to včetně kolísavé kvality jednotlivých povídek, připočtěte k tomu osmdesátá léta a máte hodně přibližnou představu, jak Heavy Metal vypadá a funguje. Navzdory animovanému pojetí se snímek nevyhýbá nahotě, sexu, násilí, krvi, ani vyhřezlým vnitřnostem, takže pustit jej dětem jako pohádku na dobrou noc není nejlepší nápad. Neurazí ani dabing a vzhledem k cílové skupině jsme naštěstí ušetřeni písniček Blue Öyster Cult nebo Stevie Nicks ve verzích od Vildy Čoka respektive Ivety Bartošové. (11.06.2012)

Velmi úchylný povídkový animák, kde o krev ani o velmi vyvinuté nahé děvy není nouze. Každá povídka je typická trochu jiným animačním stylem a dobou a místem, kde se odehrává. Nejvíc mne zaujala hororová část na palubě bombardéru B-17, kterou napsal Dan O'Bannon. Velká pochvala za rockověmetalový soundtrack většinou uvozující daný segment. A i ten orchestrální není špatný. (24.09.2009)

Jeden sled príbehov, ktoré majú spoločné iba to, že vyzerajú akoby ich niekto robil na tripe a do toho mu hral heavy metal (Ten 70-tkový, takže žiaden brutal death nečakajte). Animácia je zaujímavá a príbehy sú robené tak, že divák naozaj nemá šancu odhadnúť ako sa môže skončiť. Ale je to fakt kult, Besson napríklad okopčil celý prvý príbeh o taxikárovi. (13.09.2015)