Spaceballs

„Připravujeme loď na metamorfózu, pane.“ – „Dobře. Do toho!“ – „Připraven, Kafko?“ Byl jsem velmi zvědavý, jak se s parodií na můj milovaný fenomén Star Wars (bez jehož znalosti bych ani zhlédnutí nedoporučoval) Mel Brooks vypořádá, a musím konstatovat, že docela dost se ctí. Spaceballs obsahují mnoho vtipných narážek na (nejen) SW a jiné (John Hurt!) sci-fi díla (bohužel stejně tak i příklady jednoduššího a podstatně méně zábavného humoru), ovšem jestli se filmu něco podařilo na výbornou, tak je to jeho sebeuvědomělost, která přitom zdaleka není odbytá pohledy postav do kamery, nýbrž si velmi kouzelně pohrává s faktem, že hrdinové vědí o procesu natáčení (reklamní předměty, Brooksova filmografie, videokazeta s již dokončeným snímkem, narážka na možný druhý díl atd.). Je fakt, že určité scény by nezaškodilo prostříhat (úvodní zdlouhavý záběr na loď), některé trefné fóry zbytečně nenatahovat/neopakovat (doslovné pročesávání + Yogurt a „the Schwartz“), a stejně tak se podle mého názoru dalo z dané tématiky vytřískat ještě víc, přesto na slabší 4* to mně osobně ještě stačí. „Ty nevíš, odkud jsi?“ – „Ne. Našli mě na prahu dveří kláštera.“ – „Kláštera? Kde?“ – „Někde ve Fordově galaxii.“ (10.09.2014)

Spaceballs jsou jediným filmem Mela Brookse, u kterého jsme se aspoň trochu bavil. Zbytek jeho tvorby je mi totálně ukradený. Vesmírná tělesa se dotýkají mého milovaného fenoménu Star wars , ale jsou pouze parodií, čerpající ze SW. Nic víc. Po několikátém shlédnutí jsou pro mě Spaceballs jen prázdným filmem, těžícím z legendy a přiživující se na ní. Mel Brooks tak nadobro zůstane mnou nepochopený a naprosto odstrčený. (10.11.2004)

Viděno v dabingu a nutno zdůraznit, že polovina vtipů se soudě podle zapnutých anglických titulků z dialogů vytratila, ovšem další zase přibyly. Nejsem ulítlý fanda Star Wars, ale mám je rád, čímž chci říct, že je rozhodně neznám moc dobře. Tím mi chybí hlavní předpoklad pro to užít si tuhle bláznivou parodii na plnej céres. Potěšila socha Svobody a Cornelius se Zirou a mraky dalších věcí. Daphne Zuniga je hodně známá, ale na Melrose Place jsem se fakt nedíval. (22.12.2013)

Paródia na Star Wars. Vďaka tomu bol už v detstve tento film mojou srdcovkou. Ale kadencia čisto parodických vsuviek je tak malá a postavy sa mimo imbecilných záporákov správajú celkom normálne, tak sa tento film dá brať ako taká komediálne ladená rozprávka. Ja som ju teda v detstve vnímal prakticky rovnako ako Star Wars. Proste epizóda 11 z rovnakého vesmíru, hehe. Hlavná línia sa mi tiež páči a aj keď z časti kopíruje Star Wars, tak nakoniec má aj pekné nové vyústenie. Z hercov ma najviac baví Rick Moranis ako geniálny Lord Helma. On si ukradol film pre seba. Ostatní hrajú oproti nemu druhé husle, ale v rámci príbehu dostatočne dobre a čo je najdôležitejšie, že všetky postavy fungujú jak majú. Pullman je namachrovaný frajer, Daphne Zuniga rozmaznaná krásna princezná a Candy nejaký divný pes. Snáď len od neho som čakal trochu viac. Z cameo výstupov pobaví Michael Winslow, ktorý zase predvedie nejaká vtipné zvuky.  Škoda, že nikdy nevznikla dvojka. Nie je to nejaká megapecka, ale rozhodne solídny nadpriemer za 3* a tú štvrtú dávam za Star Wars tématiku + pomrknutia na ďalšie klasiky od Star Treku, cez Planétu opíc až po Votrelca. 7/10. (18.01.2017)

Režisér Mel Brooks se tímhle opravdu vytáhl. Spaceballs se mi dostali do rukou teprve nedávno a hned po prvním shlédnutí jsem si byl vědom toho, že jsem právě viděl jednu z nejlepších parodií. Spaceballs jsou velmi zdařilou, přesnou a trefnou parodií na kultovní a moje oblíbené Star Wars. Pro fandy "hvězdnoválečných" filmů můžu jedině doporučit. Spoustu nezapomenutelných hlášek a scének má na svědomí Rick Moranis v roli "temného" Dark Helmeta, třeba když si hraje s postavičkami nebo když zjistí že má na palubě samé "hovada". Díky pane Brooksi za tuhle srandu. A jak by řekl mistr Yoghurt - De Švorc s vámi! (02.03.2007)