Podivuhodný příběh Henryho Sugara

Toto andersonoveské pokoukání mi zprvu přišlo poměrně otravné, protože postavy neustále říkají, co zrovna dělají, udělají nebo udělali, ačkoliv to divák zrovna vidí, uvidí nebo viděl. Film to z očividných důvodů nepotřebuje, ale zde postavy vypráví příběh jako kdyby divákům nebylo dán obraz ke sledování. WA si nejspíš myslel, že by mu to mohlo projít, pokud to bude součástí humoru, ale je to asi tak vtipné, jako když postavy Taiky Waititiho explicitně říkají, jak se zrovna cítí, ačkoliv by to kvalitní scénář umožnoval vyčíst z podtextu. Výsledek mi tedy přijde poněkud debilní a tento dojem převažuje nad faktem, že ony obrazy jsou právě tak úhledné, barevné a členité, jak jen WA dovede. Co se kulis týká, nutno uznat, že režisér si dal opět záležet a 40min stopáž činí film divácky vstřícnější, protože Wesův styl znevažuje drama (čtenář si může zkusit vzpomenout, kdy byl u Andersonova filmu naposled napnutý) a u filmů klasické délky hrozí, že se to divákovi přejí dřív, než film skončí. Nelze totiž utáhnout film jen na hezkých kulisách a rámování a mě tedy příběh Henryho Sugara nezaujal, protože je to celé natolik vyumělkované a narychlo odvyprávěné, že z vyprávění nic neplyne. Obsah je jen věšákem pro autorský styl. (28.09.2023)

Ti, jenž byli po letošním Asteroid City, zklamáni, že se prý Wes Anderson málo urval ze řetězů a nezačal po Francouzské depeši znovu předbíhat sám sebe a překonávat se (což mi osobně jako zarytému Andersonovýmu fanouškovi přijde jako naprosto neobjektivní a až absurdní odůvodnění), mohou slavit, jelikož tenhle kraťas nabídne naprosto všechno, co byste od tohoto režiséra chtěli. Především pak až neuvěřitelně sytá (a zrnitá) kamera, kompozice obrazů, výprava, nedokonalosti v natočení (viz. zcela viditelný cápek táhnoucí kulisu), herecké obsazení... ze všech jeho filmů bych to nejvíce přirovnal k Grandhotelu Budapešť, jak to je celé provedené (+ oživlá kniha). Ke všemu ta moc milá atmosféra... já jsem zcela upřímně spokojen. A klidně bych bral celý dlouhý film v takovémto stylu. Ale, samozřejmě, to říkám pouze jako zarytý Andersonův fanoušek. 9,5/10 ZDE: (05.10.2023)

7/10. To je přesně to, co byste očekávali od autora, jakým je Wes Anderson. Nádherný příběh vyprávěný tím nejbarvitějším a nejsymetričtějším způsobem, který je Wesovou ochrannou známkou. Je to krátký film, který nemá málo kouzla. Impozantní herecké obsazení obsahující uctívaná jména jako Benedict Cumberbatch, Ralph Fiennes, Dev Patel, Ben Kingsley a Richard Ayoade ve více rolích. Každý herec dělá naprostou spravedlnost každé postavě, kterou hraje. Jedná se o to nejvěrnější, jaké může knižní adaptace získat, protože je doslova vyprávěna jako pohádková kniha. Je to jako grafické znázornění příběhu Roalda Dahla. Jedinou kritiku, kterou mám, je, že jako většina Wesových děl, i toto mi připadá emocionálně odcizené; a že dialog je příliš rychlý na to, aby mu porozuměl bez titulků. Ale přesto je to Wesova klasika. (29.09.2023)

Anderson stále umí sehnat skvělé herce a skvěle je povodit mezi půvabně kýčovitými obrázky, leč už nějakou tu dobu trpí též neschopností (nyní asi již chronickou) uplácat zajímavý příběh, jehož absenci se zde podobně jako ve Francouzské depeši snaží maskovat kulometným drmolením dávajícím jednomu mně vybrat toliko ze dvou možností – buď přestanu páně režisérův slovní průjem nejpozději po deseti minutách sledovat, nebo si budu muset skočit pro aspirin. Lepší dvě díky Monsieuru Gustavovi, Šmakovi a zejména staršímu z obou přítomných Benů, který byl jako vždy vynikající. (28.09.2023)

Zhliadnutím tohto krátkometrážneho filmíku som porušil svoj dávny sľub, že už nikdy nepozriem nič od Wesa Andersona. Lenže ja som si ho pomýlil so Zackom Snyderom a tak v domnení, že idem pozerať Zackove digitálne hody som si to pustil. Digi hody sa síce nekonali a je to vec od Andersona, ale musím povedať, že spôsob rozprávania, výber hercov a v konečnom dôsledku aj samotná poviedka za to stáli. Dávam štyri a trvám na svojom dávnom sľube s miernou úpravou. Už nikdy celovečerný Wes Anderson. (11.11.2023)