Tohle bude bolet

Zdráhám se říci, že je tato minisérie komediální. Je tíživá, ubíjející, bezvýchodisková a humor obsahuje čistě proto, aby se na ni dalo koukat. Doslova: "Náš vztah je to jediné, co jsem ve svém životě nepodělal. A i tím si přestávám být jistý." Adam mi zvláštním způsobem nesedl. Ne proto, že je gay, ale proto, že se uzavírá do sebe a nehovoří o svých starostech, které nakonec stejně v ještě horší podobě vybublají na povrch (bohužel lidé, u kterých starosti nevybublají, dopadnou ještě hůř). Britské veřejné zdravotnictví je prostě podfinancované a nad hladinou ho drží primárně entusiastičtí a sedření lékaři (což mi připomíná, jak jsem nedávno slyšel od doktorky svých dětí, jak toho má moc). Dejme ale ruku na srdce - největší stres způsobujeme lékařům my. V porovnání s generacemi před námi jsme rozmazlení, přecitlivělí, chováme se agresivně. K tomu současná hyperkorektní společnost nutí lékaře chovat se ke "klientům" maximálně korektně, čímž na ně ještě víc zvyšuje tlak. Žijeme v časech, které lékařům nepřejí. ■ Maximální hodnocení, protože poselství seriálu šlo jen těžko předat líp. (26.09.2023)

Napichnite sa na infúzku a cucnite si poriadny objem až krutého cynizmu, ktorý vám tu pumpuje do žíl hlavný hrdina, búrajúci štvrtú stenu, aby ste mali spolu s ním dosť psychickej odolnosti, keď vám ten úsmev vzápätí zmrzne a všetko sa preklopí v intenzívnu depresiu. Strmá emotívna húsenková dráha podaná ako každodenná lekarska rutina. Pohľad očami nijak zvlášť idealizovaného hrdinu, nastavujúci nelichotivé zrkadlo preťaženému zdravotníckemu systému, ktorý nakladá stále viac na ešte viac preťažený personál a skúša, koľko ešte fyzicky a psychicky zvládnu uniesť. A vo mne to lietalo od smiechu pri nekorektných hláškach, až k zovretému vyschnutému hrdlu. Skvelý Whishaw v skvelom počine, z ktorého cítiť, že to je pravdopodobne podľa naozaj skvelej knižky (ktorá bude zhrnutím nie až tak skvelých osobných zážitkov). (07.11.2022)

Sedmidílná adaptace knižního bestselleru Bude to bolet, doktore? se odehrává na porodnickém oddělení britské státní nemocnice. Hlavní postavou je mladý porodník Adam Kay – kvůli nekonečně dlouhým pracovním týdnům věčně nevyspalý, přepracovaný, chybující, bez energie věnovat se svému partnerovi nebo čemukoliv dalšímu. Od rána do noci jej zaměstnávají císařské řezy, vyhřezlé pupeční šňůry, obrácené dělohy, silné krvácení nebo vytahování roztodivných předmětů z vaginy. Seriál je v tomhle dost názorný, zakládá si na autentičnosti v tom, co ukazuje i v tom, co postavy říkají (Adam se občas obrací do kamery, aby nám některé medicinské termíny vysvětlil). Odstup si Adam udržuje cynismem, černým humorem a až bezohlednou upřímností (kombinace, která vyprávění spolu s protagonistovým rušením čtvrté zdi dodává vibe à la Fleabag). Ne všichni kolegové a pacientky jeho přímost kvitují. Komediální vsuvky jsou do každodenních zápasů o něčí život zapuštěny vcelku organicky, stejně jako se podrobnosti ze soukromí doktorů dozvídáme bez toho, aby to brzdilo rychlý spád příběhu. Přechody mezi komedií a dojemným nebo drásavým dramatem člověka zlomeného systémem bezvadně fungují i zásluhou nenuceného projevu Bena Whishawa v hlavní roli. Adam je své práci sice oddaný, ovšem hlavní problém nepředstavuje jeho nasazení, ale podfinancovanost přetížené nemocnice, což je jeden z nejnosnějších motivů seriálu. Díky němu This is Going to Hurt vyniká mezi zástupem děl ze stejného prostředí (na druhou stranu se od nich tolik neliší v tom, jak lékaře staví na piedestal a pacienty trochu shazuje). Vedení špitálu dbá hodně o to, aby zaměstnanci nepoužívali nevhodné výrazy a doširoka se usmívali během návštěvy ministra, méně již o to, aby měl personál dostatek sterilního oblečení nebo aby mu kvůli nedostatku lidí a času na odpočinek neustále nehrozil psychický a fyzický kolaps. Seriál na příkladu konkrétní instituce a dobře vystavěných dramat několika postav ztrácejících iluze nesmlouvavě analyzuje systém dvojí morálky, kdy se namísto reálných problémů a skutečné nerovnosti (dané zde např. třídním nebo etnickým původem lékařů) řeší primárně to, jak se věci jeví, jaký je jejich symbolický rozměr. Pokud se používají správná slova a dodržují určité vnější, někdy od praxe odtržené normy, je vše (navenek) v pořádku. Ve skutečnosti se za touhle fasádou hroutí instituce i jednotlivci. Nejvíc to přitom odnášejí ti, kdo mají největší zásluhu na tom, že úplný rozklad struktur navzdory přívalu krizí ještě nenastal. (25.02.2022)

Řádně černohumorný i dramatický pohled do života obyčejného gyndaře. Jak je u britských seriálů zvykem, ani zde nechybí bourání čtvrté stěny a časté zatahování samotného diváka do děje a v tomto případě i skvělí herci a odvážný až nechutný pohled do nemocničního prostředí. Trochu osekat by asi nevadilo, ale bavil jsem se až překvapivě dobře. (14.11.2022)

„CO TADY JEŠTĚ DĚLÁTE? NEMĚL JSTE BÝT UŽ ŠEST HODIN DOMA?… “  Jak říkal můj kamarád, patolog – „cesta za zdravím je složitá“... V obyčejným životě pacienta asi ne tak plná sarkastickýho a cynickýho humoru, jako to předvádí doktor Kay, ale vlastně na ní ve finále není vůbec nic k smíchu. Ani pro jednoho. Tady mě moc nebere ten osobní život, ale „nemocniční“ svět mně to vynahrazuje. A když dojde na srovnání soukromý a státní ambulance, čumím jak sněhulák na kaluž! Nebejt těch zbytečně dlouhejch „osobních“ věcí, bylo by to dokonalý…   /// -------------- POD ČAROU: ------------------------------------------------ 1.) Seriál je natočen podle autobiografické knihy „This is Going to Hurt: Secret Diaries of a Junior Doctor“, kterou napsal v roce 2017 Adam Kay. Ten také napsal scénář k sérii. 2.) Seriál tzv. prolamuje čtvrtou zeď. Postavy často (jakože) komunikují s diváky.  3.) Thx za titule „Václav Patera“. ///                         PŘÍBĚH  *****  HUMOR  **  AKCE  ne  NAPĚTÍ  ** (18.10.2023)