Frekvence

Masakr! Tohle je dalo by se říci úžasný snímek, který vás pohltí, dožene vás do extrémního napětí a zvědavosti na každou další scénu a pocítíte s ním i ohromnou radost ( a i nejen v přehnaném konci). Ovšem.....čekal jsem, že se nedočkám kvalitně zpracované tématiky putování časoprostorem po té logické stránce. To, co ale autoři předvedli, je skoro odsouzeníhodné. Nemá cenu přemýšlet, jak a jestli by vůbec mohl tento film vzniknout, kdyby se od logických nesmyslů, nedomyslů, chyb a parodoxů kompletně upustilo, to také není moje práce. Pokud se ale dočkáme v průměru jednoho paradoxu za 2 minuty, je to už opravdu přespříliš a já to tomuhle jinak skvělému filmu nemohu odpustit, jelikož se mi tím "díky" nim dosti znechutil....říkám si, copak ten režisér u toho vůbec nepřemýšlí? Prostě ho to nenapadne? Nebo to ví, ale doufá, že běžnému divákovi je to jedno? (a měl by pravdu, bohužel) (09.07.2006)

Béčko jak blázen se sympatickými herci a zajímavým námětem týkající se cestování v čase - vděčného to tématu, které i z obyčejného filmu udělá relativně zajímavý. Všeobecné nadšení je u tohohle filmu velká záhada, ale Ok, detektivka, kde se sbírají stopy tím, že si 2 osoby povídají přes 30 let starý tranzistor, thats a good one. (25.11.2016)

Na tenhle film jsem narazila v televizi jen náhodou a nepřepnula jsem dál už jen kvůli Dennisovi Quaidovi, kterého jsem si zamilovala z několila jeho předchozích filmů. A musím přiznat, že ačkoliv si na sci-fi tolik nepotrpím, tohle je jeden z nepromyslenějších sci-fi dramat, jaké jsem kdy viděla a asi nejlepší film, ve kterém se využil nápad cestování v čase. Už od začátku mě chytla jedna věc, která bohužel řadě ostatních filmů se stejnou tématikou uniká: pokud necháte v minulosti přežít někoho, kdo měl zemřít, neovlivníte budoucnost jen tak, že ta postava bude najednou žít o něco déle. Právě naopak. Vzhledem k tomu, že tahle postavička bude chodit na místa, kde nikdy neměla být, a mluvit s lidmi, se kterými nikdy mluvit neměla, změní se vše. A vy třeba najednou zjistíte, že počet vražd spáchaných jedním kriminálníkem se díky tomu vyšplhal na dvojnásobek. Ke špičkovému scénáři si pak připočtěte ještě nenápadnou, ale brilatní režii a dva skvělé herecké výkony. Nebýt závěrečného, až vykonstruovaného a neuvěřitelného, happyendu, bylo by na pět hvězdiček. Edit 15. května 2007 Přihazuji pátou hvězdičku, protože jsem tenhle film viděla už třikrát a pořád mě stejně baví. (13.08.2006)

Není třeba génia na to, aby poznal, že Frekvence nebude zrovna věděcky akurátní film, nicméně rozebírání časových paradoxů zde není na místě. Frekvence je v prvé řadě rodinný film, řekl bych, že patří přímo mezi nejlepší filmy o vztahu otec-syn. Emoce z filmu číší, aniž by to vyvolávalo dávivý reflex a množství cukru překračuje hranici snesitelnosti jen v několika málo momentech. Sci-fi zápletka a atmosféra thrilleru se pak postarají o všestranný, multižánrový zážitek... Nejvíce však musím pochválit režii. Gregory Hoblit je skutečně skvělý režisér! Umí vybudovat dramatický oblouk, udržet napětí a hlavně perfektně používá kameru. Nejde o žádné nápadné exhibice, ale právě o drobné detaily v záběrech i střihu, které z potenciálně tuctového filmu dělají prvotřídní zážitek. Škoda, že tento podceňovaný a talentovaný režisér nenarazil po Prvotním strachu na více kvalitních scénářů. 8/10 (23.10.2013)

Pro téma cest časem a ovlivňování minulosti platí, že je nemožné důsledně vychytat všechny vznikající časové paradoxy. A tak, přestože je ve Frekvenci těch lapsů celá řada, je lepší se v nich nešťourat a spíše si užívat parádní jízdu příběhem, který vás donutí netrpělivě čekat na každou další scénu, každý další nečekaný zvrat způsobený zásahem do minulosti. Skvěle napsaný scénář kombinující krimi thriller, sci-fi a rodinné drama je totiž plný napětí a zvratů přestože je z velké části postaven na dialozích. A je tomu tak í díky dokonale sehrané dvojici Quaid a Caviezel v hlavních rolích. (31.05.2010)