Frekvence

Vybroušená scénáristická prácička, která má jedinou slabinu - násilně konvenční happyend, který do nastoleného schématu, který jede celou dobu na ostří nože a kde jsou postavy neustále smrtelně ohrožovány, zapadá tím patetickým americkým způsobem, který prezentuje potřebu studií dodat masovému publiku snímek se zakončením a pointou, jež představují jistotu a automatickou přízeň. A to je bohužel příliš velká konfrontace se zbytkem příběhu, který naopak prezentuje chytlavou, nepředvídatelnou a inteligentní hru s diváckým očekáváním a zvládá si sympaticky uchovat svou specifickou a temnou řemeslnou tvář. Přesto nečekaný hit, bez hereckých hvězd či výrazné pověsti daleko více vzrušující a nápaditý než celá řada drahých žánrových konkurentů.. 85% (14.01.2013)

Není třeba génia na to, aby poznal, že Frekvence nebude zrovna věděcky akurátní film, nicméně rozebírání časových paradoxů zde není na místě. Frekvence je v prvé řadě rodinný film, řekl bych, že patří přímo mezi nejlepší filmy o vztahu otec-syn. Emoce z filmu číší, aniž by to vyvolávalo dávivý reflex a množství cukru překračuje hranici snesitelnosti jen v několika málo momentech. Sci-fi zápletka a atmosféra thrilleru se pak postarají o všestranný, multižánrový zážitek... Nejvíce však musím pochválit režii. Gregory Hoblit je skutečně skvělý režisér! Umí vybudovat dramatický oblouk, udržet napětí a hlavně perfektně používá kameru. Nejde o žádné nápadné exhibice, ale právě o drobné detaily v záběrech i střihu, které z potenciálně tuctového filmu dělají prvotřídní zážitek. Škoda, že tento podceňovaný a talentovaný režisér nenarazil po Prvotním strachu na více kvalitních scénářů. 8/10 (23.10.2013)

Velmi zajímavý námět bohužel kazí velká předvídatelnost děje, tak trochu moc americký závěr (a nejen on) a hlavně mám pocit, že některé věci logicky hodně kolísají a že by prostě ani teoreticky nemohly fungovat (tím nemyslím samotnou komunikaci minulost-budoucnost pomocí vysílačky, ale spíš to, jakým způsobem se projevují změny minulosti v budoucnosti). Mimo tyhle výtky šlo ale o celkem koukatelný a zábavný film, na který jsem se šla dívat s mírnou skepsí a docela mě potěšil, takže 70%. (09.07.2006)

"Minulost je zvláštní věc. Každý má ve skříni kostlivce, jen se neví, kdy vyskočí a kousne vás do zadku." Kdo by nechtěl změnit svou minulost? To by chtěl asi každej, ale jen John má vysílačku, tátu odhodlanýho znovu neumřít a baseball. Jistě, baseball. Bez něj by totiž nikdo nikomu nevěřil. A spojení táty s Náčelníkem by nezpůsobovalo vstávání chlupů na těle. Potom už se mi to ovlivňování minulosti až tak nepozdávalo, v neustálejch změnách přítomnosti jsem se ztrácel víc než John a tak jsem zahodil kritický myšlení a začal jsem si přát, aby to nějak slušně dopadlo. Dopadlo. A donutilo mě to zamyslet se nad moudrem Julie: "Stáří není špatný ... když se ho dožiješ." (10.04.2019)

Film je postavený především na silném příběhu a toto splnil na výbornou. Pomocí vysílačky se vracet do minulosti a tím ovlivnit životy svých blízkých. Perfektní vybalancování napětí, kdy už si myslíte, že tohle nemůže dobře dopadnout, ale nestane se tak a jeho postupné gradování až do samého konce, kdy už vše tušíte, ale je to tak dobře udělané, že i to vás nadchne. Já jsem žádnou chybu nenašel a jenom jsem se těšil, až jej dopadnou....80% (26.06.2008)