Občanská válka

Velmi těžce uchopitelný kompilát několika nesouvisejících anachronismů. Přebírá to mentalitu vizuálních citací reality a popkultury, kterou se před 15-20 lety vyznačovaly zběsilé singleplayerové kampaně AAA stříleček Call of Duty, Homefront nebo Battlefield. Ty variovaly známé scény či věty z klasických filmů typu Apocalypse Now, Aliens, Platoon, The Rock, Predator apod., přičemž je zasazovaly do vyhrocenější varianty tehdejší globálně politické reality. Makabrózní zápletky o ruské výsadkové invazi na území USA byly vedeny skrze fetišistické mazlení s aktuální vojenskou technikou a neustálé změny hledisek, kdy v jedné pasáži jste pěší voják, v další elitní špeh, pak zase prostý civilista nebo třeba kosmonaut na oběžné dráze. Obecně pak nabízely řešení celosvětového politického tření jako potřebu permanentní války v pozadí událostí, kterou spolu vedou nepoučitelní nacionalisté v šedých zónách planety. A s nimi se pochopitelně nesla i přirozená nedůvěra v překotný technologický vývoj (což kulminovalo epickou scénou z Modern Warfare 3, kdy EMP paprsek  odpojil veškerou elektřinu ve válkou strádaném východním pobřeží Států a z nebe začaly padat těžké stroje [hádejte, který film si tuhle scénu potom půjčil]). Civil War je pak zvláštní trestí této mentality, kdy onen shooter je v chaotickém válečném mumraji pobíhající fotograf s šestatřicetisnímkovým analogem, který používá chytrý telefon pouze na polní vyvolávání negativů (!!!). Všechna bojující NPC ho přijímají, vedou misemi a chrání, zatímco my pořád nevíme, co ho profesně pohání, protože o světě, kde se onen film odehrává, známe jen potřebné minimum. Zdali je ten film o potřebě najít své místo v nepochopitelném chaosu pořád nevím. Mám z něj takový zvláštní pocit, jakoby vznikal za chodu a někde se někdo zapomněl ohledně něj na něco zeptat. Ale přitom má pořád vehementně snaží vést se dopředu a doufat, že to do sebe nějak samo zapadne, až bude na konci. Čímž vlastně perfektně koresponduje se svojí hrdinkou. No každopádně kdo dočetl až sem, tak si asi všiml, že si s ním zkrátka nevím moc rady. A takový jsou obecně filmy, které mě vlastně dost baví. PS: bohužel filmu dává dost zabrat srovnání s téměř dvacet let starým Children of Men, vůči jehož vykreslení degradativního světa manicky se snažící o zachování působí tenhle Garland dost scénicky, uměle a většina scén budí dojem hmatatelně uzavřeného setu. (23.07.2024)

Tak trochu Garlandova Apokalypsa, v níž se čtveřice novinářů vydává do srdce temnoty napříč hroutící se Amerikou. Víc než reflexe rozdělené společnosti (tohle palčivé téma se tu kupodivu řeší vlastně jen dost okrajově) to ale funguje spíš jako děsivý obraz (setsakra nebezpečné) práce válečného reportéra. Kirsten Dunst ve své možná životní roli a zatím jednoznačně nejkonzistentnější, nejpoutavější a hlavně nejsnáze srozumitelný Garlandův režijní počin. Jen holt ne (až) tak hluboký a inspirativní, jak bych si přál. 75 % (24.04.2024)

Zřejmě jako většina diváků jsme očekávali divný film alá Garland, ale do poslední chvíle doufali že by mohl udělat vyjímku :) Výsledek je podle mě tak napůl. Vůbec jsem nechopil proč zde lidé s nálekou Press tak šíleně riskují. Štvalo mě jak se neustále motali vojákům pod nohy. Nejlepší scénu si pro sebe jako vždy uzmul Jesse Plemons. 60% (16.06.2024)

Tento film mě dost překvapil. Podle traileru jsem neočekával moc, ale nakonec stál za to. Sledujeme tento příběh očima novinářů, kdy jsme vtrženi doprostřed konfliktu bez jakékoliv expozice. Putujeme s nimi z New Yorku na Washingtonu napříč zničenou Amerikou. Po cestě naši hrdinové zažívají nejrůznější strasti, které válečná země může nabídnout. V podstatě ani nemáte, jak poznat, kdo je hodný a kdo ne. Celý závěr v D.C. je hodně silný, Jsme tady vtrženi přímo doprostřed válčené zóny a vše sledujeme prostřednictvím našich hrdinů z první linie. Působí to hodně autenticky a emotivně. "Jaký druh Američana jste?" (20.04.2024)

Protitrumpovský thriller, někde mezi klasickou, komorní produkcí A24 a prvky výpravného spektáklu. Alex Garland je populární ale není dostatečně zručný režisér, aby potenciálně slibný materiál, dovedl do funkčního a divácky zajímavého celku. Občanská válka mi i přes téma přišla bez emocí a chyběla mi jakákoliv naléhavost nebo dokonce napětí. Zůstává tak slušně vypadají, nedotažený film, který nedokázal naplnit ambice, které někde hluboko byly. Pocta novinařině byla trochu navíc, stejně jako vizuální hrátky s fotkami. (05.06.2024)