Občanská válka

Tak po pravdě v bídným výhledu na letošní kinofilmy jsem tenhle snímek vůbec nezaregistroval. Když jsem se o jeho existenci dozvěděl a slušný ukázky mě na něj navnadily, tak jsem po nějaký době zase vyrazil do kina. No a ty pocity se ve mě nakonec trochu mísí. Na jednu stranu dostal jsem opravdu nekompromisní syrovou a velmi intenzivní záležitost při jejíž sledování má divák často pocit, že je v centru dění. Dále oceňuji opravdu vymazlenou kameru ať už v globální perspektivě, tak i v detailech. Co se určitě povedlo je i ozvučení scén střelby nebo výbuchů který je rovněž perfektní a v kině to opravdu vynikne plus pár docela nepříjemných scén válečnýho šílenství který pravda nejdou úplně na dřeň, ale dobrej pocit si z nich neodnesete. Na druhou stranu při relativně krátký stopáži se nemůžu zbavit dojmu, že film je poněkud zkratkovitý. To atraktivní téma šlo určitě víc rozvést, ale na to tady není čas. Film se moc nezdržuje nějakým vysvětlováním a háže nás nekompromisně rovnou do děje a pak jde zběsile kupředu. Není čas nic vysvětlovat. Není čas na nějaký emoce při umírání hlavních postav přičemž aniž bych nějak spoileroval tak můžu prozradit, že dvě ze čtyř hlavních postav to koupí, ale všechno se to bere tak nějak v tom smyslu, že tohle je válka v té umírají lidé a tak to prostě je a na nějaký truchlení není čas. Díky tomu film působí podobně nedivácky jako předchozí Garlandovi snímky, ale tady mi ten cynický styl s tím děním na plátně i celkem korespondoval. Vtipný je, že trailery prezentují postavu prezidenta jako jednu z těch hlavních, ale ve skutečnosti on je možná tak trochu spouštěčem celého dění ve filmu, ale pak už se o jeho postavě jenom mluví a mimo závěrečné minuty před konečnými titulky už není pro další vývoj děje nijak podstatný a aniž bych chtěl zase sázet nějaký broilery, tak si schválně tipněte jak to asi může dopadnout s prezidentem který nechá bombardovat svůj vlastní národ? A myslím si, že v tomto případě je úplně jedno jaký okolnosti ho k tomu dovedly. Každopádně já bych narozdíl od někoho v tomhle filmu určitě nehledal jako někdo varování před Donaldem Trumpem. Na to je ten film víceméně striktně neutrální a vesměs apolitický. Navíc do úlohy prezidenta si každý dle své nátury a politického smýšlení může dosadit libovolnou reálnou osobu. Navíc se domnívám, že i vzhledem k rozložení současné politické situace v Americe nemusí být do budoucna tenhle scénář úplně nereálný a jak tu někteří kritizují ten konec ve smyslu, že takhle by se to v Americe určitě nestalo, tak věřím, že kdyby to došlo až do situace takovýho chaosu a rozkladu jaký je tu nastíněn. Všem by bylo všechno jedno a lidský život by neměl žádnou cenu, tak věřím, že ve finále by toho prezidenta opravdu odstřelili. Ups omlouvám se tohle je opravdu MEGA SPOILER! a tak už to radši dál nečtěte pokud jste film ještě neviděli a chystáte se na něj, ale podobných vlastenců kteří uznávají jenom to co je striktně Americké jako je ten co se objeví zhruba v půlce filmu v Americe žije hodně a kdo ví jakej to tam jednou může vzít vývoj. Já mám spíš tak trochu problém s tím, že i když válečný finále ve Washingtonu je opravdu spektakulární a vtáhne do děje tak zakončení je trochu urychlený a tak jako na začátku nebylo nic před tím tak to není ani potom. Takže podobně jak už to tady někteří zmiňují v komentářích tak i já to viděl v tom stylu a to bylo jako všechno? Na druhou stranu už dlouho mi žádnej film v kině takhle svižně neutekl kdy jsem se nenudil ani na minutu jenom musíte přejít ten fakt, že na vysvětlování a nějaký emoce tu moc není čas. Každopádně z ústřední čtveřice válečných fotografů kdy by škarohlíd mohl říct k čemu je vlastně tahle profese která zachycuje jenom hrůzy. Možná, že aby se lidstvo z toho chytlo za nos a poučilo se což se stejně jak všichni víme i vzhledem k vývoji světových dějin nikdy nestane, tak z téhle ústřední čtveřice se jako největší tvrďák ukáže ta holčina která se sice po tom co má namířenou spoušť na hlavu stane se svědkem poprav a spadne do příkopu plnýho mrtvol zasypaných vápnem pozvrací a možná, že si i nadělala do kalhot, ale ve finále předvede tu největší otrlost kdy teda úplně nevíte jestli tý postavě právě skrz její vesměs cynický přístup máte fandit, ale protože se v tom filmu tak nějak vesměs chovají takhle všichni tak vám to ani tak nepřijde. Každopádně za mě určitě spokojenost i když se nemůžu zbavit dojmu, že se z toho dalo vytřískat ještě víc a je to jeden z filmů kde bych klidně ještě k té finální délce něco přidal a vůbec by to nebylo na škodu, ale je to hodně osobitá věc která vtáhne do dění a nepustí a z tohoto pohledu byly moje očekávání splněna. Řekněte mi aspoň nějaký citát. PROSÍM AŤ MĚ NEZABÍJEJÍ!. A plesk!75% (24.04.2024) (méně) (více)

Už teda konkrétne i jedna Občianska vojna, kedysi na území Spojených štátov amerických prebiehala, resp. v druhej polovici XIX. storočia, pričom tentokrát sa bude h i s t ó r i a, bohužiaľ, zase znovu opakovať, ale v úplne inom kontexte a nasadení [pomocou oveľa sofistikovanejších zbraňových prostriedkov, než tomu bolo povedzme zrovna predtým: 1861-1865], a predsa stále v tom istom ponímaní, nakoľko po vskutku naprosto turbulentných udalostiach na politickom poli, nastávalo akési déjà vu v tom zmysle, že sa tým pádom naprieč akurátne prebiehajúcim XXI. storočím, akosi priamo vytvorili - dva znepriatelené tábory, na ktoré sa bude odteraz nazerať iba prostredníctvom optiky fotožurnalistiky, totiž lepšie povedané skrz-naskrz týchto postáv v života ohrozujúcich situáciách, ktoré s fotoaparátmi v rukách, zaznamenávali jednotlivé, vojnovo-konfliktné udalosti počas cesty [v tomto prípade ako v nejakom road movie] do Washingtonu D.C., kde napokon konečne došlo ku očakávanému bodu zlomu; pritom po absolvovaní tejto mimoriadne vyčerpávajúcej trasy - mám ako človek a divák v jednej osobe - naozaj pomerne dosť zmiešané pocity, pretože skrátka tento »vriaci kotol« neustále kypí i v skutočných podmienkach; je len otázkou času, keď k tomu kľudne môže dôjsť aj v reálnych reáliách, alebo univerzálny režisér len disponuje v rámci svojej tvorby akousi bujarou fantáziou? → začínam byť čoraz viacej znepokojeným, lebo nielen U S A ako celok - k tomu súčasne pomaly i speje, a tak sa teraz pre malú istotu radšej opýtam: „kam sme to vlastne ako ľ u d s t v o, medzičasom dospeli a vyspeli, keď sa stále medzi sebou vraždíme azda už úplne odjakživa?,” ← asi toľko z mojej osobnej strany na samý začiatok. • Čo sa ešte týkalo spracovania vyššie uvedenej problematiky, tak pôvodom britský autor v podaní Alexa Garlanda; ktorý vzápätí vytvoril akési pozoruhodné «audiovizuálne dielo» vo vyváženom balanse obsahu & formy; jednak mal zaujímavo napísané repliky pre tieto zainteresované postavy, keď dokonca jedna z nich prešla i akousi cynickou premenou, a vôbec toto skromné obsadenie sa nevyznačovalo ani hollywoodskymi hviezdami; to znamená, že vtedy som sa mohol s nimi lepšie identifikovať; proste nastalo určité, a k tomu i civilnejšie poňaté herectvo, v ktorom bola "najznámejšou" len predstaviteľka Lee Smithovej v podaní Kirsten Dunstovej, ktorá zrejme predviedla i jeden zo svojich najlepších hereckých prejavov kariéry, ale zároveň jej v jednej sekvencii zručne sekundoval i Jesse Plemons ["dvojník" Matta Damona], ktorý patrí vedľa nej do reálneho manželského zväzku; ale tentoraz to malo celkom opačné zafarbenie, ako si asi myslíte; a jednak som si tiež pripadal, ako by som sa nachádzal i v akomsi bode epicentra, tak bola samotná vizualizácia príbehu strhujúcou, kedy všade navôkol mňa iba lietali samé smrtonosné projektily; ďalej, dynamický zvuk to ustavične len podporoval, a to ani nehovoriac o kvalitnej montáži, ktorá spojila všetky obrazové p u z z l e dohromady; a uprostred diania rovnako stáli i postavy, automaticky hneď pripravené stlačiť spúšť...fotoaparátov = atypický filmový zážitok; ako by sa dianie vo vojnovom Vietname - podstatne neskoršie premiestnilo i do amerického prostredia s dokumentárnym nádychom v podobe dokumentovania príslušných príhod cez opticko-mechanické zariadenia s navrch bystrým zrakom, ktorý je teoreticky i prakticky ochotný zaznamenávať nie moc lichotivé obrazy so surovým vyznením → bez akejkoľvek cenzúry! • Sú predchádzajúce slová varovným signálom, a či len trebárs hudbou budúcnosti? (01.06.2024) (méně) (více)