Bojovníci ze Šaolinu

Tomuhle už se ani nedá říkat film s bojovým uměním, neboť filmy mají většinou nějaký děj. Tady na začátku začnou bojovat nějací lidé a s menšími přestávkami se bojuje až do konce, aniž by se ztrácelo příliš času vysvětlováním kdo, s kým a proč vlastně bojuje. Jako film zcela o ničem, jako ukázka kung-fu vynikající záležitost. Je až podivuhodné, jak v těchto starších filmech neuměli "prodat" své dovednosti. S naprostou samozřejmostí a spíš tak mimochodem se zde míhají techniky, které by v nových snímích byly zpomalovány a nejméně třikrát opakovány. (04.05.2011)

Jak je fajn, když se v kung-fu filmech nepouštějí do závratných dějů a jde se na věc. Tento kousek s Jackiem je prakticky nonstop mlátička a musel jsem se smát, když jsem myslel na to, že tady troška pauzy neuškodí. Víc přímočaré to být nemohlo a možná tím množstvím rvaček všechny zapadnou. Není zde řádná, která by dokázala urvat koule......6/10 (04.10.2016)

Na svou dobu asi průměrný kung-fu film s ještě nevyhraněným Jackie Chanem, který si zahrál drzého, ale výborného bojovníka, jenž nejdříve provokuje všechny skupiny toužícím po vzácné knize s bojovým učením tím, že tvrdí, že knihu má, aby se ke konci utkal s opravdovým zlodějem oné knihy. Nic vzácného na tomto filmu není, i ta hustá hříva nebyla u Chana dříve žádným překvapením. Choreografově povedené, ke konci však už přeci jen trochu nudné. (18.09.2008)

Spíš průměrná kung-fu mlátička. Špatně se na ní nekouká: akce stíhá akci, Jackie Chan si jede to svoje a celková teatrálnost "herectví" je v normě (i když pobavilo umírání jedné postavy ve stylu "uh, otče, ach... prosím, pomsti mě, uh"). Jenže, a to je fakt nejdůležitější, v osobních soubojích jí chybí lehkost a propracovanost, tolik známou třeba u filmů Woo-Ping Yuena. Dohromady je tu nějakých dvanáct fightů - hrstka delších, ale hlavně kratších férovek, co sice dělají asi 65% stopáže, ale čelist z nich nepadá. P.S. Ty rychlé, jakoby násilím uzavřené, konce mě vždycky dostanou. (05.06.2016)

Podobných filmů je jako máku a podobají se jako vejce vejci a tak jejich kvalitu často určuje jen kvalita a úroveň soubojů. Nejsem žádný odborník na podobné kung-fu filmy, ani se nevyznám v jednotlivých martial technikách, hovno poznám, jak se jmenuje ten který úder a ke které technice patří. Na podobné filmy koukám jen proto, že mě to baví celkově, nějak se v tom nenimrám. Tady je těch soubojů poměrně hodně, těší mě, že do nich Jackie Chan vkládal humor už v dobách, kdy jsem se narodil, i když je pravda, že tady je ho pomálu, o to víc pobaví a potěší jeho odhalení. Dějově je to dvacetkrát zalitý pytlík čaje, ale je fakt, že u podobných filmů o ten děj zase tak moc nejde. Tady ale aspoň tak nějak drží pohromadě a udržuje si souvislou linii, viděl jsem i pár filmů (i s Jackie Chanem), který byly v tomhle ohledu dost chaotické. Ale zpět k soubojům, Chan je tu ještě dost mladý, takže je dost gumový a kung-fu ovládá dost dobře, i když chybí jeho klasické kaskadérské kousky. Obecně se na ně docela dobře kouká, nechybí klasický hekání a klasickými zvuky doprovázené údery, je to realistické (neběhají po vodě, nelítají vzduchem a během jediného výskoku nezmlátí dvacet lidí). Problém je v tom (ale možná to tak má ve skutečnosti být, jak říkám, nevyznám se v tom), že mi jednotlivý souboje připadají docela pomalý, což trochu prozrazuje a odhaluje jejich choreografickou secvičenost. Ten závěrečný souboj je ale dost dobrej. Celkově to není špatný film, ale asi jsem si moc zvykl na Chanovy současnější a v současnosti se odehrávající filmy s jeho puštěnou uzdou humoru. (10.11.2009)